O dětech v Klokánku budou soudci rozhodovat co půl roku

Brno – I dětí v krizových centrech Klokánek se dotknul nový občanský zákoník. Dřív musely soudy jejich pobyt v Klokánku posuzovat až po třech letech, nová pravidla ale tuto lhůtu zkracují na pouhý půlrok. Právě po šesti měsících by pracovníci zřejmě museli poslat děti do dětských domovů, podle ministerstva spravedlnosti je ale možné lhůtu prodloužit.

Z nového občanského zákoníku vyplývá, že děti mohou zůstat v Klokánku pouze šest měsíců. „Velice vítáme rozhodnutí paní ministryně spravedlnosti, že pobyt dětí může soud prodloužit. Rádi bychom, aby to bylo jako dřív, kdy nám soudy svěřovaly děti na dobu tří let stejně jako do dětských domovů,“ uvedla ředitelka brněnského Klokánku Lenka Malhocká.

Podle ministerstva není vhodné, aby si lidé zákoník vykládali tak, že děti musí po půl roce přejít do ústavní péče. Soudy sice mohou rozhodnout, že dítě bude v centru bezodkladné péče jen půl roku, nový občanský zákoník zároveň umožňuje, aby soudy daný případ po šesti měsících přezkoumaly a pobyt dítěte prodloužily. Odliv dětí z Klokánků do ústavů tak nehrozí.

Hovoří vedoucí brněnského Klokánku Lenka Malhocká (zdroj: ČT24)

Častější přezkumy ale soudům přidají další práci, administrativa přibyde i vedení Klokánků. „Píšeme zprávu o dítěti, jak prospívá, co si přeje. Tu poskytujeme soudu. Soud by měl rozhodnout tak, aby to bylo pro dítě nejvhodnější,“ uvedla Malhocká. „U nás žijí jako v normální rodině, odcházely by ale do ústavní péče,“ dodala.

Dětem změna prostředí nesvědčí

Děti se podle odborníků cítí v Klokáncích lépe než v běžných dětských domovech. Podle vychovatelek navíc není dobré, aby děti měnily prostředí, kde si zvykly. „Děti k nám přichází s různými psychologickými problémy a každá zátěž nebo stěhování je pro ně problém. Jsou z toho stresované, nemohou spát a jíst, mají trávicí problémy,“ popsala Malhocká.

Klokánek v Brně
Zdroj: ČT24/ČT Brno

Třináctiletá Tereza se do brněnského Klokánku dostala kvůli špatnému bydlení u rodičů. V Klokánku je spokojená. „Ráno vstaneme a nasnídáme se, pak jdu třeba na chvíli na návštěvu ke kamarádce. Po obědě máme dvě hodiny polední klid, to musíme být ve svých bytech. Tehdy si čtu,“ popsala život v Klokánku Tereza.

„Tety jsou na nás hodné, chodíme na akce, třeba na karneval. Všichni se tu kamarádíme,“ dodala třináctiletá dívka. Když úřady řešily, kam půjde, měla strach. „Bylo to strašně těžké. Bála jsem se, že už neuvidím lidi, co mám ráda,“ řekla dívka. Orgán pro sociálně-právní ochranu dětí nakonec rozhodl, že může v Klokánku zůstat.

Jen v loňském roce Klokánky prošlo 1210 dětí. Nově přijatých jich bylo přes sedm stovek, přes 650 jich naopak odešlo. Po měsíci Klokánek loni opustilo 181 dětí, do tří měsíců 193 a do šesti měsíců rovná stovka. Celkem 286 dětí z Klokánku loni odešlo po době delší než půl roku. Právě takové případy by letos musel řešit soud.

V České republice je víc než 40 Klokánků. Má jít o přechodnou alternativu k ústavní péči. Děti mají v Klokáncích setrvat do té doby, než se budou moci vrátit do své rodiny nebo dokud pro ně sociální pracovnice nenajdou pěstounskou rodinu. Dvě třetiny dětí se z Klokánků vrací do rodin, třetina odchází do náhradní péče.

Co jsou Klokánky?

Klokánky jsou původně projektem Fondu ohrožených dětí a fungují jako zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Dětské klienty mohou přijímat na základě žádosti rodičů, soudního rozhodnutí, žádosti orgánu sociálně-právní ochrany dětí, ale i na základě žádosti samotného dítěte či osoby, která dítě nalezne opuštěné či v krizové situaci.

Ze zákona má rodinná péče v zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc přednost před ústavní výchovou. První Klokánek se otevřel v roce 2000 v Žatci. Dnes je po celé republice víc než 40 Klokánků a žije v nich zhruba šest stovek dětí.

Klokánky jsou schopné dětem v krizových situacích nabídnout rychlou pomoc. Místo neosobního přístupu pracují v Klokáncích tzv. tety, které pomáhají tomu, že se s nimi děti cítí bezpečněji. Roční péče o dítě v Klokánku je zhruba o padesát tisíc korun levnější než roční péče o dítě v ústavu.

Klokánky dětem nahrazují rodinnou péči. V bytech bydlí tři až čtyři děti, často sourozenci. Neustále se o ně starají tety, které se u nich po týdnu střídají.

Zdroj: www.fod.cz

Brněnský Klokánek se otevřel v roce 2006. Prošly jím i děti, jejichž případy lidé znají z médií: sestry, které jejich nábožensky fanatičtí rodiče týrali, strávily v Klokánku rok. Obě se ale po rozhodnutí soudu musely vrátit k rodičům. V brněnském Klokánku strávili několik měsíců i chlapci z Kuřimi nebo týraný Dominik. Pro něj i jeho sestru se tetám z Klokánku podařilo najít náhradní rodinu. Na jižní Moravě jsou Klokánky také v Ivančicích, Vysokých Popovicích, Hruškách nebo Moravanech.

Klokánky provází nedostatek peněz

„Dostáváme státní příspěvek na dítě, ale teď nám úřady odečítají za nepřítomnost dítěte peníze z příspěvku. Ten se snižuje a vzniká propad ve financování. Když jde dítě na víkend domů, na tábor nebo do nemocnice, musíme vše zajistit a zaplatit. Na tyto dny ale příspěvek nedostaneme,“ vysvětlila ředitelka Malhocká.

Klokaní teta s děvčetem
Zdroj: ČT24/ČT Brno

Přesně před rokem také hrozilo, že se některé Klokánky budou muset zavřít. „V lednu 2013 nám začaly velké finanční problémy, když pracovníci dostávali opožděně mzdy, protože státní příspěvky chodily pozdě,“ řekla Malhocká. Peníze z Fondu ohrožených dětí tehdy začaly vyplácet kraje, ještě v polovině loňského února jim ale příspěvky nedorazily.

Fond navíc musel loni vyjít s rozpočtem o třetinu nižším než v předchozím roce. Zatímco v roce 2012 dostal od státu dotaci téměř 23 milionů, loni to bylo jen 14,5 milionu korun.

Vydáno pod