Pole u Hrušovan skrývalo tisíce starých mincí

Hrušovany nad Jevišovkou – Stříbrný poklad dnes náhodně objevili amatérští hledači u Hrušovan nad Jevišovkou. Jen půl metru pod povrchem zoraného pole leželo několik tisíc stříbrných mincí z období Rakouska-Uherska. Před první světovou válkou si je tam pravděpodobně ukryl někdo z místních. Jde o jeden z největších nálezů tohoto typu v Česku.

Mimořádné štěstí dnes přálo amatérským hledačům pokladů. David Hoza procházel s kolegou pole u Hrušovan, v hlíně jejich detektor kovů narazil na několik starých mincí. „Když najdeme mince, tak většinou jen jednu. Tady jich bylo hned několik, tak nám to nedalo,“ popsal šťastný nálezce. Když vyhrabali první velkou várku mincí a narazili na další, zavolali poctiví nálezci starostu a archeology.

Hovoří numismatička Dagmar Grossmannová (zdroj: ČT24)

Ti na místě objevili tisíce stříbrných mincí. „Jedná se o stříbrný poklad, velmi pravděpodobně o několik tisíc mincí. Nejmladší mince, kterou se nám povedlo identifikovat, byla z roku 1915, takže se pravděpodobně jedná o období první světové války,“ upřesnila numismatička z Moravského zemského muzea Dagmar Grossmannová. Na stříbrných korunách, dvoukorunách a pětikorunách se na rubu skví portrét císaře Františka Josefa I. „Nominály jsou to běžné, ale nález je každopádně mimořádný svým množstvím,“ dodala Grossmannová.

Poklad podle odborníků za války ukryl někdo, kdo byl nejspíš hodně prozíravý. „Lidé v každé válce věděli, že bude mít velký vliv na hodnotu měny a na inflaci. Bylo jasné, že bankovky budou na konci války bezcenné, a věděli, že je nutné stahovat z oběhu to, co má hodnotu,“ vysvětlil kurátor numismatických sbírek znojemského muzea Jiří Kacetl.

Jak byl poklad velký?

Za dvě koruny si mohl člověk v období první světové války koupit zhruba kilo vepřového masa. Pětikoruna byla denní mzdou školníka, za stejnou minci se daly pořídit například dětské boty.

Stříbrné mince byly spolehlivým vkladem právě proto, že obsahují cenný kov. „Budou mít hodnotu za jakéhokoliv režimu, za jakékoliv doby. Zakopat to sem mohl člověk, který myslel na to, co přijde po válce: že patrně padne měna a že přijde čas, kdy poklad vykope a na trhu ho prodá kvůli hodnotě stříbra,“ dodal Kacetl. K vyzvednutí uložených peněz ale nakonec došlo až o století později.