Zlín - Po měsících sporů začala demolice výškových budov v areálu zlínského Svitu. Postupně tak z baťovského komplexu zmizí stavby číslo 24 a 26. Část Zlíňanů přitom preferovala rekonstrukci důležitých průmyslových budov. Kvůli havarijnímu stavu ale dal v srpnu magistrát za pravdu majiteli objektu a povolil jejich srovnání se zemí.
Demolice dvou baťovských budov začala. Místo nich vyroste Fabrika
V okolí dvojice budov, které stojí v průmyslové části Zlína už 85 let, se denně pohybovaly stovky lidí, obě stavby přitom podle statiků hrozily zřícením. S přípravou demolice proto začal majitel objektů v polovině prosince. „Demolice bude probíhat bez účasti bouracích kladiv, pouze stříháním, které zajišťuje, že nedojde k demoličním rázům. V případě zvýšení prašnosti je zajištěno zkrápění,“ uvedla mluvčí společnosti Jaroslava Němcová. Po 6. lednu se už na staveništi objeví jen menší stroje.
GALERIE
Demolice průmyslové budovy v baťovském areálu zdroj: ČT Brno
Omezení v okolí baťovského areálu budou během demolice jen minimální. Do 6. ledna je uzavřený stometrový úsek ulice Vavrečkovy mezi 34. a 24. budovou. Majiteli demolovaných staveb patří celá polovina baťovských budov v průmyslovém komplexu.
Demolice zchátralých domů vyvolala rozpory. Místo nich má vyrůst jen jedna moderní stavba - komplex Fabrika za dvě miliardy korun, v němž Zlíňané najdou obchody a zábavní atrakce. „Oprava budov 24, 25 a 26, která se původně jevila jako možná, se nakonec ukázala technicky neproveditelná a velmi drahá. Proto jsme velmi citlivě připravovali budoucí návrh projektu Fabrika,“ uvedl na podzim jednatel investorské společnosti Martin Jarolím.
O demolici hovoří hlavní městská architektka Dagmar Nová (zdroj: ČT24)
S demolicí nesouhlasili památkáři, kterým připadalo odstranění všech tří staveb jako příliš radikální změna. Stavební odbor zlínského magistrátu ale demolici posvětil. „Jejich technický stav je velmi špatný, tam už není na co čekat,“ prohlásil před časem mluvčí zlínského magistrátu Zdeněk Dvořák. Do dvou let by se na prázdném místě měla objevit nová Fabrika s kancelářemi, obchody i parkovací plochou.
GALERIE
Vizualizace nového centra zdroj: ČT Brno
Na demolici se přišla podívat i hlavní zlínská architektka Dagmar Nová, která se zbořením původní průmyslové stavby nesouhlasila a zastávala názor, že investor může nákupní centrum postavit i bez likvidace budov.
Přesto se baťovský areál postupně oživuje. Nově v něm sídlí krajský a finanční úřad i vedení krajské policie. Majitel demolovaných objektů nedávno dokončil rekonstrukci 32. budovy, v níž Zlíňané najdou sídlo České pošty.
Centrum Baťovy obuvnické říše
Obuvnický podnik, založený sourozenci Baťovými 21. září 1894, ovlivnil rozvoj celého Zlína. Starobylé město řemeslníků a obchodníků se přetvořilo do podoby důležitého průmyslového střediska.
Novou obuvnickou firmu, vedenou Tomášem Baťou (1876-1932), následovali na přelomu století další místní podnikatelé. Ve Zlíně vzniklo do roku 1910 ještě pět jiných továren na boty. Za první světové války zlínské továrny dodávaly miliony párů bot rakousko-uherské armádě, roku 1918 pracovalo jen v Baťově továrně čtyři tisíce zaměstnanců.
Poválečnou krizi ale přežila jen firma Baťa. A to i díky odvážnému podnikatelskému tahu, když Tomáš Baťa v září 1922 snížil cenu svých bot na polovinu, levnými výrobky rázem získal tisíce zákazníků, ovládl trh a stal se československým králem obuvi.
Rozvoj firmy znamenal i prosperitu pro město, které začalo získávat svůj funkcionalistický ráz. V letech 1923-1938 vyrostl na okraji města rozsáhlý tovární areál s desítkami moderních budov.
Po smrti Tomáše Bati převzal rodinný podnik Jan Antonín Baťa. Přibývaly pobočky nejen v Československu, ale po celém světě. Baťovy závody zaměstnávaly na sklonku předválečné éry 65 tisíc lidí, z toho 23 tisíc v zahraničí. Zlín byl sídlem Baťovy světové obuvnické říše, městem, do kterého se sbíhaly nitky obchodních a výrobních kontaktů z takřka celého světa.
Zdroj: Web města Zlín