Znojemsko – Ničím nerušený výhled na oblohu nabízí milovníkům tmy Národní park Podyjí. Podle pozorování České astronomické společnosti oblohu nad Podyjím neruší žádný zdroj světelného znečištění. Podobných míst je nejen v České republice, ale v celé Evropě velmi málo. Aby se tzv. světelné znečištění nerozšířilo i sem, musí obce v okolí národního parku spojit svoje síly.
Podyjí je jedno z posledních míst, kde jsou skutečně vidět hvězdy
„Málokde je v noci taková tma a hvězdy jsou tak krásně vidět, jako právě v Podyjí,“ potvrdil Vojtěch Kohout, člen týmu, který světelné znečištění v parku měřil. Oblasti tmavé oblohy jsou vyhlášené jen v Jizerských horách a Beskydech, podobně dobré podmínky jako v Podyjí jsou také v odlehlých místech jižních Čech a v Národním parku Šumava.
Tým astronomů teď správcům národního parku doporučil, aby společně s obcemi pečlivě vybírali osvětlení tak, aby zářilo minimálně a jen tam, kam je to žádoucí. „Nejde nám o to, aby se svítilo méně. Jde nám o zkvalitnění osvětlení,“ vysvětlil Kohout.
V Konicích už milovníkům tmy zastupitelé vyšli vstříc. Reflektory, které osvětlují opravený kostel, o půlnoci zhasínají. Podobně se chce Správa Národního parku Podyjí domluvit i s dalšími obcemi. „Budeme se snažit dohodnout na tom, že když už se bude modernizovat veřejné osvětlení, tak aby si obce pořídily takové světelné zdroje, které stojí stejně, ale jsou šetrné k nočnímu životnímu prostředí. Dalším aspektem je to, aby se vypínala světla, která vlastně nejsou potřeba,“ vyjmenoval vedoucí oddělení speciální ochrany přírody NP Podyjí Martin Škorpík.
Podle astronomů se v noci často svítí zbytečně
I díky těmto opatřením by se Podyjí do budoucna mohlo stát další oblastí tmavé oblohy a přilákat tak více turistů. „Na jaře jsme měli astronomický den, kde jsme i přes nepřízeň počasí přivítali přes sto návštěvníků. Myslím si, že v tak odlehlé oblasti je to úplný zázrak,“ řekl Jan Kondziolka z Beskydské oblasti tmavé oblohy. Tmavou oblohu by v Podyjí mohli zájemci pozorovat třeba v Čížově, Zálesí nebo Vysočanech, kde už teď pozorování oblohy umělé světlo kazí jen minimálně.
Nejvíce světlem znečišťují velká nákupní a průmyslová centra
Jak vypadá světelné znečištění, zjišťovali ve Znojmě amatérští astronomové. I když je na tom Znojmo výrazně lépe než velká města, po setmění ani tady nebylo těžké najít ty nejhorší světelné znečišťovatele. „Na horizontu vidíme dva body jasné jako dvě oči. Člověka to oslňuje až sem a to nás přitom dělí vzdušnou čarou vzdálenost asi pěti kilometrů,“ popsal předseda Znojemské astronomické společnosti Radek Dřevěný.
Předseda Znojemské astronomické společnosti Radek Dřevěný (zdroj: ČT24)
Zhruba 90 procent obyvatel vyspělých zemí vidí místo tmavé oblohy jen oranžový závoj, Například v Brně jsou naměřené hodnoty světelného znečištění tak vysoké, že počítač už pro jejich vykreslení nemá další barvu. Skutečná tma je tak dnes spíše vzácností, za kterou amatérští astronomové cestují i desítky kilometrů.
Ve Znojmě bude do konce června k vidění i výstava fotografií zachycujících světelné znečištění. Zájemci si ji mohou prohlédnout ve Staré Vodárně.
Světelné znečištění
Obecně termín označuje všechny negativní jevy, které s sebou přináší umělé osvětlení. Mezi hlavní projevy světelného znečištění patří tzv. světelný smog, tedy závojový jas oblohy, oslnění míst, která ve skutečnosti osvětlit nechceme. Negativní dopady se týkají téměř všech obyvatel vyspělého světa.
Ekologové upozorňují na to, že světelné znečištění zhoršuje lidem spánek a mate také zvířata. Například stěhovaví ptáci migrují výhradně v noci a pro orientaci využívají Měsíc a hvězdy. Při velkém světelném znečištění mohou orientaci snadno ztratit. Někteří zmatení ptáci dokonce začínají uprostřed noci zpívat. Kritici upozorňují také na to, že většinou se ve městech svítí zbytečně a plýtvá se tak elektřinou.
(zdroj: Světelnéznečištění.cz)