Ostopovice/Sudice/Brno - Jihomoravský kraj pokračuje ve svém boji o nové zásady územního rozvoje. Ačkoliv má k dispozici své právní oddělení, vypsal výběrové řízení, ve kterém hledá právní posily. Tendr na právní služby za pět milionů může být podle kraje cestou k rychlejšímu získání nového územního plánu. Obce, které se proti původním zásadám ohradily, to označují za mrhání veřejnými penězi.
ČT: Krajský úřad vyjednává nový územní plán. Najme si právníky za 5 milionů
„Považuji to za absurdní. Očekával bych, že finanční prostředky by se měly využít na řádnou přípravu zásad územního rozvoje,“ okomentoval jednání kraje starosta Ostopovic Jan Symon (nez.). Sdílí tak názor některých aktivistů, kteří považují nábor dalších právníků za zbytečné mrhání penězi. „Krajský úřad není deset let schopen legálně si pořídit územní plán, přestože má své právníky a odborníky, které si platíme ze svých daní,“ argumentoval zástupce Ekologického právního servisu Pavel Franc.
Samotné obce na právní služby v této souvislosti vynaložily maximálně statisíce korun. „Jen pro ilustraci mohu uvést, že naše dosavadní náklady na práci odborníků byly nižší než půl milionu,“ přiznal Symon. Nový krajský radní odmítá, že by šlo o přípravy na budoucí právní bitvu.
„Jde o rozsáhlou specifickou oblast, která souvisí s otázkou územního plánu. Právní služby využijeme jen v rozsahu nezbytně nutném,“ řekl krajský radní pro územní plánování Antonín Tesařík (KDU-ČSL). Ten dnes zahájil komunikaci s obcemi, které se proti původním zásadám kraje ohradily. Nový radní se bude se starosty obcí scházet až do 23. ledna. „Chceme se s jednotlivými starosty pobavit a najít společné řešení, abychom na únorovém zastupitelstvu dosáhli schválení zadání nových zásad Jihomoravského kraje,“ popsal administrativní kolečko Tesařík.
Územní plánování má na starosti nový radní
Územní plán měl doposud na starosti David Macek (KDU-ČSL), kterého na post krajského radního vykroužkovali voliči. Koncem roku jej ale vystřídal spolustraník Antonín Tesařík, jenž byl původně ředitelem hodonínské nemocnice. Stalo se tak rozhodnutím lidoveckého klubu. Nový radní se nyní musí znovu seznámit s komplikacemi ohledně územního plánu. Díky jeho předchozím zkušenostem na postu náměstka ministra dopravy by to ale dle jeho slov neměl být problém.
Komunikaci s krajským úřadem si pochvaluje například starostka Sudic na Blanensku, kam dnes radní zavítal řešit otázky ohledně rychlostní silnice R43. „Hodnotím to pozitivně, protože komunikace byla vzájemná. Kdyby takové jednání přišlo už před dvěma lety, tak jsme si možná ušetřili spoustu času a nepříjemností,“ uvedla starostka Sudic Olga Dočkalová (nez.).
S podobně vstřícným jednáním ze strany krajského úřadu se zatím nesetkal starosta Ostopovic. Do obce Ostopovice, která leží jihozápadně od Brna a podobně jako další obce nesouhlasí s dosavadním návrhem zásad územního rozvoje kraje, se radní teprve chystá. Vedení obce vadí především nevhodné řešení dopravní obslužnosti.
„Hlavním důvodem podání žaloby je nespokojenost některých obcí s řešením dopravní infrastruktury. Týká se to známé silnice R43 z Brna na Svitavy, jihovýchodní a jihozápadní oblasti Brna a rychlostní komunikace R52 z Pohořelic na Mikulov,“ přiblížil stěžejní body rozporu Tesařík. Ostopovickému starostovi vadí, že kraj není ochoten zvážit i alternativní návrh, který je dle jeho slov i výrazně levnější. „Působí to, že kraj se za každou cenu snaží nesrovnat oficiální variantu s variantou alternativní,“ postěžoval si Symon.
Nová podoba územního plánu? Nejdřív v roce 2015
Administrativní kolečko vyjednávání ale odsunuje možnost nových zásad územního rozvoje o další roky. „Základní materiál by měl být hotový ke konci roku 2014. Následně bude rozeslán k připomínkování, takže definitivní materiál by měl být předložen ke konci roku 2015,“ prohlásil krajský radní Tesařik.
Celkem čtrnáct obcí a třináct jednotlivců se postavilo proti původnímu návrhu zásad územního rozvoje. Na jejich popud Nejvyšší správní soud už v červnu loňského roku krajské územní zásady zrušil. Jihomoravský kraj aktuálně čeká na verdikt Ústavního soudu. Už od loňského roku ale zároveň pracuje na nových zásadách územního rozvoje, které budou vycházet z připomínek obcí, jež si na původní návrh stěžovaly u Nejvyššího správního soudu.