Brno – Mnozí ještě ani nedosáhli osmnácti let, přesto už má řada z nich dluhy ve výši několika tisíc korun. Děti, za něž jejich rodiče neplatí odpad, se tak nevědomě stávají dlužníky. V Brně se částka za nezaplacené poplatky vyšplhala až na patnáct a půl milionu korun, ve Zlíně děti dluží přes milion. Doteď města musela dluhy vymáhat po dětech, díky novele se teď mohou zaměřit na jejich rodiče.
Nechtěný dárek k plnoletosti - dluhy za odpad
Hana Dufková žije v dětském domově v Tišnově už třináct let, trvalé bydliště má ale na staré adrese v Brně. Studentka střední školy se krátce po svých osmnáctých narozeninách dozvěděla, že městu dluží za odpad 6,5 tisíce. „Nedokážu si představit, z čeho bych to zaplatila. Od státu sice dostávám kapesné, ale kdybych na to z toho šetřila, ani tak nemám šanci cokoliv zaplatit. Matka slibuje, že by něco zaplatila, ale sama moc dobře vím, že na tom finančně není dobře, že se na ni nedá vůbec spolehnout,“ popsala svoji situaci dívka.
Hana Dufková o své situaci (zdroj: ČT24)
Současnou situaci vnímá jako nespravedlivou také ředitelka dětského domova Hana Štrajtová. „Ty děti ke dluhu přišly jen kvůli tomu, že jejich rodiče za ně neplatili odpad. V osmnácti už mají dluh třeba šest až sedm tisíc. Může narůst až třikrát plus k tomu ještě exekuční poplatky. Dítě se tak dostává do minusu a konec této spirály je v nedohlednu,“ vysvětlila.
Za změnu situace bojuje ombudsman 5 let. Úspěch je zatím jen částečný
Tuto situaci se snažil od roku 2007 změnit i ombudsman. Chtěl prosadit novelizaci zákona o místních poplatcích. V nové verzi měla, podle představ veřejného ochránce práv, přejít povinnost uhradit dluh výhradně na zákonné zástupce dětí. K tomu ale nedošlo. Novelizace pouze povoluje městům, aby se v takových případech mohla rozhodnout, po kom budou dluh vymáhat.
„Musíme se teď spolehnout na moudrý úsudek obcí. Je tu ale riziko, že ten, kdo vymáhá, bude vědět, že na zákonném zástupci nic nevymůže, a zletilé dítě má lepší předpoklady dluh uhradit. Takové jednání by bylo velmi neetické,“ reagovala zástupkyně ombudsmana Jitka Seitlová.
Výsledné znění novely zákona o místních poplatcích, schválené Parlamentem ČR. Tento zákon byl vyhlášen ve Sbírce zákonů pod číslem 174/2012 Sb., s účinností od 1. 7. 2012.
(1) Je-li poplatník v době vzniku povinnosti zaplatit poplatek nezletilý, odpovídají za zaplacení poplatku tento poplatník a jeho zákonný zástupce společně a nerozdílně; zákonný zástupce má v takovém případě stejné procesní postavení jako poplatník.
(2) Nezaplatí-li poplatek poplatník nebo jeho zákonný zástupce, vyměří obecní úřad poplatek jednomu z nich.
Podle Seitlové je ale i tato novela zákona úspěchem. „Tuto právní úpravu vítáme a chápeme ji jako vstřícný krok k lepší ochraně dětí před exekutory a nedoplatky, o kterých ani nevěděly,“ uvedla Seitlová. Uvítalo ji i vedení města Brna. „Samozřejmě město Brno, stejně jako ostatní města a obce, změnu zákona o místních poplatcích vítá. Od roku 2013 dává všem úřadům možnost, aby poplatek za komunální odpad za nezletilce požadovaly od zákonných zástupců. Na tuto možnost čekala všechna města, protože nám opravdu nepřijde vhodné a příjemné vést jako dlužníky malé děti,“ dodal Žára.
Ke změnám ovšem dojde až od příštího roku. Děti, které dluží už teď, tak budou i nadále vedeny jako dlužníci. „Nemáme jinou legislativní možnost, jak postupovat,“ bránil se Žára. Pokud se rozhodnou děti dluh zaplatit, vedení obcí a měst jim doporučují vymáhat uhrazenou částku po rodičích. Problémem však je, že řada z nich už ani s vlastními rodiči nežije. Pobývaly buď v dětských domovech, nebo se před lety dostaly do pěstounské péče.
Neuhrazené poplatky za komunální odpad nejsou jediným problémem, kterému mladí lidé po dosažení dospělosti musí mnohdy čelit. Dluhy z dětství totiž po nich často vymáhá například i dopravní podnik. Pokud tak doma ze strachu neřeknou, že dostaly od revizora pokutu, v dospělosti je může dluh dostihnout i s úroky.
Podle Seitlové by proto měla pokračovat debata veřejnosti na téma odpovědnosti mladých lidí za dluhy z dětství. „Domnívám se, že odpovědnost dětí za finanční dluhy, které vzniknou v době, kdy dítě své konání nebylo schopno rozumově posoudit a neuvědomovalo si jeho důsledky, je otázkou široké diskuze a změny dalších právních oblastí, které dnes nejsou dostatečně vyřešené. Budeme se tím muset více zabývat,“ uvedla Seitlová.