Bohdalice - Přesná replika jednoho ze slavných monumentů z Velikonočního ostrova ode dneška stojí v Bohdalicích na Vyškovsku. Časem k ní přibude dalších devatenáct a vytvoří novou naučnou stezku. Odhaleny budou občanským sdružením Manner. Záhadnými sochami chce především varovat před ekologickou katastrofou, která postihla původní obyvatelstvo ostrova a podle sdružení dnes vzhledem k chování lidí hrozí i zbytku světa.
Repliky záhadných soch moai vytvoří na Vyškovsku naučnou stezku
Velikonoční ostrov je považován za nejvzdálenější obydlený ostrov na Zemi. Jeho rozloha je pouhých 163 kilometrů čtverečních a v šestnáctém století našeho letopočtu, v době největšího kulturního rozmachu úrodného ostrova, tam mohlo žít asi dvanáct tisíc Rapanujců.
Jiří Novotný ze sdružení Manner (zdroj: ČT24)
Kolem roku 1600 ale obyvatelstvo, které svoji kulturu vybudovalo na úkor přírodních zdrojů, postihla pohroma. Postupně totiž vytěžili veškeré lesy, a to přineslo vážné ekologické následky. Úrodnou půdu zničila eroze, potoky vysychaly. Rapanujci kvůli obživě postupně vyhubili veškerá zvířata na ostrově včetně ptactva a hlemýžďů. Neměli z čeho stavět, co lovit, ani z čeho plést rybářské sítě. Ostrov tak postihl obrovský hladomor. Lidé se stěhovali do jeskyní a válčili mezi sebou. Začal se rozmáhat kanibalismus a také na sochách moai jsou z tohoto období viditelné pozůstatky vandalismu. Staly se tak němými svědky zkonzumování ostrova a zániku rozvinuté kultury.
Podle Jiřího Novotného ze sdružení Manner bychom měli mít na paměti, že něco takového se může přihodit i dnes. „Lidé se dnes chovají podobně. Jen žijeme na větším území, a tak to postupuje mnohem pomaleji. Na tuto skutečnost chceme upozornit vytvořením archeoparku se sochami moai v životní velikosti,“ uvedl Novotný.
Sochy moai na Velikonočním ostrově
Velikonoční ostrov (Rapa Nui) ležící v Tichomoří zná svět především díky záhadným sochám ve tvaru obličejů. Jedná se o monolitické kamenné sochy, které jsou roztroušené po celém ostrově. Nacházejí se jich tam asi tři sta. S výjimkou sedmi, které stojí čelem k oceánu, všechny shlížejí do vnitrozemí. Přestože se jim říká „hlavy“, mnohé z nich mají i krk, ramena a tělo – ty jsou dnes ovšem z větší části zasypané v zemi. Většina z nich měří kolem tří a půl metru, najdou se však i dvanáctimetrové, vážící až 90 tun. Materiál, ze kterého jsou vytesány, pochází z lomu na úpatí kráteru Rano Raraku. Jejich výroba byla patrně velmi náročná a nákladná.
Sochy moai dlouho patřily mezi největší světové záhady, jejich vznik a účel dodnes obklopuje mnoho teorií. Podle odborníků jsou nejpravděpodobněji spojené s tradicemi kultu předků, jenž je rozšířen v Polynésii. Záhadu, jakým způsobem obyvatelé ostrova těžké sochy dokázali zvednout a přemístit na místo určení, pomohl objasnit Čech Pavel Pavel. Moai se stavěly totiž přímo v nalezištích materiálu, odkud se převážely do míst vzdálených i několik desítek kilometrů.
Varování v „životní“ velikosti
Sochy si pracovníci přímo na Velikonočním ostrově pečlivě nafotili, po návratu do České republiky pak v ateliéru začali vytvářet polystyrénové formy. „Rozměry jsme museli odhadovat z fotografií podle lidského měřítka. Změřit sochy nebylo možné, protože přímo k nim se nesmí,“ řekl sochař Václav Litvan.
České „moai“ vzniknou ze speciálního betonu. Ten svojí porézní strukturou připomíná zvětralý originální materiál. „Repliky vzniknou v životní velikosti, budou měřit tři až čtyři metry, nejvyšší bude mít i s kloboučkem sedm metrů. Doufáme, že v lidech zanechají nějaký zážitek a zapůsobí na ně i tím ekologickým přesahem,“ dodal Jiří Novotný.
Výroba jedné originální sochy vyjde asi na 150 tisíc korun, některé ale budou odlity ze stejných forem – a díky tomu budou podle sdružení o dost levnější. Dalších devatenáct replik by se v Bohdalicích mělo objevit do tří let.