Ve vybavené jurtě se dá bydlet lépe než v paneláku

Brno - Lednička, rychlovarná konvice a vysokorychlostní internet – to vše lze najít v geru neboli v jurtě, kterou už více než rok obývá Veronika Hajníková se svým přítelem. Vše začalo experimentem poté, co se vrátili z cesty po Mongolsku. Chtěli vyzkoušet, jestli v tomto tradičním pasteveckém obydlí lze žít i v České republice, konkrétně v Brně na Kamenném vrchu.

Nejen, že tu dokázali přečkat i letošní tvrdou zimu, ale stan ze dřeva, plátna a ovčí vlny si zamilovali. „Jsme z paneláku, ale oba s přítelem rádi zkoušíme nové věci, tak jsme to zkusili,“ prozradila čtyřiadvacetiletá Veronika. Dokonalé spojení člověka s přírodou, to je největší přednost jurty. Velká část dne se totiž odehrává před ní a i uvnitř jsou přes tenké stěny dokonale slyšet okolní zvuky. „Člověk si vycvičí citlivost – každá kapka je na té plachtě slyšet a posloucháme i ptáky. Je to hodně propojené,“ řekla Veronika. „Byla to taková spontánní akce, jít bydlet do jurty, ale už si dokážu představit, že to bude mít trvalejší charakter.“

Jak se žije v Brně v jurtě? (zdroj: ČT24)

Nicméně veškerý komfort čtyřicet metrů čtverečních velké obydlí nemá. Například na záchod musí jeho obyvatelé chodit ven a stejně je tomu i se sprchováním. Topení neobstarávají radiátory, ale kamna na dřevo. Vodu si musí pokaždé donést z nedaleké studny. Přesto přežila Veronika i s přítelem letošní tuhou zimu bez větších potíží. „I v zimě se tady bydlet dá, v pohodě tu je dvacet, pětadvacet stupňů, a to i když je venku minus dvacet. Kamna jurtu lehce vytopí,“ uzavřela Veronika.

Ceny jurt se pohybují kolem tří set tisíc korun, liší se podle velikosti a technického zpracování. Velikostně lze vybírat od šesti do třinácti metrů v průměru. Zkušení stavitelé ji zvládnou rozložit a zase složit během pěti hodin. Úřady navíc k jurtě přistupují stejně jako ke stanu, takže k jejímu postavení není potřeba stavební povolení.