Marihuana nesnižuje dopady užívání tvrdých drog. Ukázal to výzkum, který trval dvacet let

O marihuaně se někdy mluví jako o droze, která by mohla nahrazovat užívání silnějších návykových látek, které způsobují mnohem závažnější problémy. Teď ale rozsáhlá studie ukázala, že se taková očekávání nemohou naplnit – marihuana totiž takhle nefunguje.

Tento poznatek vychází z australské studie, které zkoumala data za dvacet let užívání marihuany a opioidů. Její autoři tvrdí, že nenašli žádné důkazy, které by prokazovaly účinnost marihuany ve snižování spotřeby nelegálních opioidů. Proto nemůže fungovat jako účinná dlouhodobá metoda snižování škod u osob s poruchami způsobenými užíváním tvrdých drog.

Studie, která vyšla v odborném časopise American Journal of Psychiatry, je výjimečná v tom, že nejde jen o prostou analýzu dat z nějakých veřejných databází (byť i to je v mnoha výzkumech důležité a užitečné). Její autoři sledovali v letech 2001 až 2022 skupinu 615 lidí závislých na heroinu, kteří mnohdy užívali také marihuanu. Analýza nenašla žádné důkazy, že by měla konzumace měkké drogy nějaký vliv na omezení konzumace tvrdé drogy.

Opioidová krize

Užívání opioidů je v současnosti zodpovědné za více úmrtí a zdravotních postižení než u jakékoliv jiné nelegální drogy. Poruchy způsobené užíváním opioidů a konopí tvoří v Austrálii přibližně 77 procent všech poruch způsobených užíváním nelegálních drog.

Podle autorů se dají jejich výsledky shrnout docela jednoduše: lékaři i experti na veřejné zdraví by měli být opatrní, pokud se rozhodnou vsadit právě na marihuanu jako na zbraň, která by měla zmenšit problém problémového užívání opioidů. Tato měkká droga podle nich není vhodná jako potenciální strategie, která by pomohla zvládnout opioidovou krizi.

Problém je v  Austrálii spíš teoretický, ale například ve Spojených státech mají některé státy programy, které pacientům umožňují nahradit opioidy právě marihuanou. A kanadská vláda zase v současné době přezkoumává zákon o konopí v souvislosti s léčebným konopím pro závislé na opioidech.

Australská studie ukazuje, že přinejmenším v této zemi taková strategie nefunguje. Je samozřejmě možné, že v jiných státech mají vliv nějaké specifické podmínky, které v Austrálii neexistují. Ale statistická metoda, kterou vědci použili, analyzovala všechny běžné faktory a byla schopná sledovat změny v užívání látek v průběhu času.

„Naše šetření ukazuje, že užívání konopí je v této populaci stále běžné, ale přitom nemusí být účinnou dlouhodobou strategií pro snížení užívání opioidů,“ říká hlavní autor Jack Wilson ze Sydneyské univerzity. „Existují tvrzení, že konopí může pomoci snížit užívání opioidů nebo pomoci lidem s poruchami způsobenými užíváním opioidů. Je ale zásadní si uvědomit, že tyto studie zkoumají krátkodobý dopad a zaměřují se spíše na léčbu chronické bolesti a zvládání bolesti než na úroveň užívání opioidů v jiných souvislostech.“

Dalším klíčovým zjištěním bylo, že užívání marihuany je mezi osobami s poruchou způsobenou užíváním opioidů běžné, a proto musí existovat klinické služby, které nabídnou další podporu lidem, kteří by chtěli užívání marihuany omezit.

„Poruchy způsobené užíváním opioidů jsou komplexní a je nepravděpodobné, že by je vyřešila jediná léčba,“ dodává Wilson. „Nejlepším způsobem, jak je podpořit, jsou holistické přístupy založené na důkazech, které se dívají na širší souvislosti a zahrnují fyzickou, psychologickou a farmakoterapeutickou léčbu.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO žádá informace o výskytu moru v Rusku. Podle Moskvy epidemie nehrozí

Světová zdravotnická organizace (WHO) požádala ruské úřady o informace ohledně zpráv médií, že se v sibiřském ústavu pro boj proti moru nakazil další zaměstnanec. Laborantka ústavu podle ruských médií nedávno zemřela na plicní mor, zatímco ruské úřady výskyt moru popírají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic nezjištěného původu. Ruský úřad pro ochranu spotřebitelů Rospotrebnadzor ve středu uvedl, že obyvatelé Irkutské oblasti na Sibiři nečelí žádnému epidemickému nebezpečí.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Schopnost přírody „vzpamatovat se“ značně přeceňujeme, varuje studie

Rozsáhlá analýza britských výzkumníků popsala, jakými způsoby rozmanitost přírody chrání člověka. A ukázala, jak složité je pro poškozené ekosystémy, jež lidem pomáhají k přežití, vrátit se k plné funkčnosti poté, co jsou nějak poškozené.
před 8 hhodinami

Snovačka a skákavka. Na jižní Moravě objevili dva v Česku dosud neznámé druhy pavouků

Přírodovědci z Masarykovy univerzity objevili skákavku Attulus inexpectus na slanisku Trkmane-Rybníčky u Rakvic a vzácnou snovačku Crustulina sticta na Kosteliskách u Dubňan.
před 10 hhodinami

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za výzkum zrcadlové chemie

Švédská akademie věd oznámila, že nositeli Nobelovy ceny za chemii za letošní rok se stali Henri Kagan a Koenso Soai, kteří se věnují výzkumu nelineárních jevů a autokatalýzy v asymetrické organické syntéze.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Vanilin by mohl pomoci při léčbě chronických ran, ukazuje studie

Vanilin má výrazné antioxidační, protizánětlivé a antibakteriální účinky, díky nimž by mohl být slibnou složkou přípravků určených k hojení ran. Vyplývá to ze studie výzkumného týmu z Laboratoře biomedicínské nanomechaniky Flindersovy univerzity v Austrálii, která byla zveřejněna v časopise International Journal of Pharmaceutics.
6. 10. 2026‌‌

Trosky starověkého Týru přečkaly útoky, teď se k nim vracejí potápěči

Ve středomořských vodách u jiholibanonského města Súr (známého jako Týr či Týros) proplouvají potápěči kolem kamenných zdí, starověkých konstrukcí a potopené cesty. Jde o pozůstatky města, které kdysi stávalo nad vodou. S vratkým příměřím mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh se tak návštěvníci vracejí do míst známých troskami z dob starověkého Říma a ještě starší fénickou historií, píše agentura AP.
6. 10. 2026‌‌

Nobelovu cenu za fyziku dostal Francis Halzen za výzkum neutrin v obří ledové kostce

Švédská akademie věd oznámila, že nositelem Nobelovy ceny za fyziku za letošní rok se stal belgicko-americký vědec Francis Halzen, který se věnuje výzkumu neutrin, kosmických částic, které dopadají na Zemi.
6. 10. 2026Aktualizováno6. 10. 2026‌‌

Whisky se má poprvé destilovat ve vesmíru, experiment začne v roce 2028

Whisky se má vůbec poprvé destilovat ve vesmíru. Experiment má zároveň ukázat, jak zrání nápoje ovlivní podmínky mimo zemskou atmosféru. Skotští a japonští experti plánují v roce 2028 vyslat do vesmíru družici se vzorky whisky a surovinami potřebnými k její výrobě. Na oběžné dráze Země by měla zůstat pět let.
6. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.