Uvnitř Země jsou kapky hmoty o velikosti kontinentů. Mohou to být zbytky po srážce s planetkou

Odkud se vzal Měsíc? Tato otázka nedává pokoj nejen zvídavým dětem, ale ani špičkovým astronomům. Ti druzí teď našli první důkazy pro to, že Luna je potomkem srážky Země s mimozemským objektem. Objevili je v nitru naší planety.

Měsíc vznikl asi před 4,5 miliardami let, když do Země narazila planetka Theia, která byla velká asi jako Mars. Z úlomků po srážce se pak zformoval Měsíc. To říká teorie, která je sice obecně přijímaná, ale hlavně proto, že nic lepšího věda nemá k dispozici – silnější důkazy totiž chybí. Možná se to ale změnilo na začátku letošního listopadu, kdy vědci přišli s možnými důkazy. Našli je úplně jinde, než se čekalo. 

Američtí geofyzici popsali v odborném časopise Nature, že dokázali vysvětlit původ dvou zvláštních kapkovitých útvarů, které věda poprvé poznala v osmdesátých letech dvacátého století, tehdy pomocí seismických vln. Tyto shluky hmoty jsou veliké jako kontinenty a leží asi 1800 kilometrů pod povrchem – tedy mnohem hlouběji, než se dokážeme provrtat. Jeden pod Afrikou, druhý pod Tichým oceánem. Od svého objevu vědce mátly, nefungovaly na ně totiž žádné modely ani výklady. Vědci zjistili, že tyto útvary jsou mnohem žhavější a hustší než okolní horniny, ale vše další zůstávalo záhadou.

Studie v Nature naznačuje, že objekty jsou zbytky asteroidu Theia, které se do Země zabořily při srážce, a od té doby tam zůstaly. Autoři o výsledcích původně informovali na vědeckém setkání v roce 2021, teď je zformulovali do kvalitní vědecké práce.

Dárce života

Výzkum vedl expert na geodynamiku Qian Yuan z Kalifornského technologického institutu. Agentuře AFP sdělil, že podle něj je „velmi zvláštní“, že se dodnes nenašly vůbec žádné hmotné důkazy o nárazu asteroidu Theia do Země. „Kde jsou? Moje odpověď zní: v Zemi,“ řekl.

Yuan uvedl, že když Theia narazila do proto-Země, letěla rychlostí více než šest kilometrů za sekundu, což jí umožnilo proniknout „velmi hluboko do spodního zemského pláště“. Výsledky simulace jeho tým představil na videu. To ukazuje, jak zbytky planetky „žily“ uvnitř Země:

Podle této práce se hmota zbytků planetky Theia propadala postupně naší planetou stále hlouběji, až skončila na hranici zemského pláště a jádra, navrhli vědci. V průběhu miliard let se tato matérie koncentrovala do dvou těles, obou ve tvaru obří kapky, přičemž každá z nich je sama o sobě větší než Měsíc. Vědci jim říkají LLVP.

Tato hypotéza se sice objevila už v minulosti, ale bez důkazů – podle vědců oslovených agenturou AFP se ale Yuanovu týmu podařilo najít spoustu dobrých a logických argumentů.   

Země je jedinou známou planetou ve vesmíru, na které jsou podmínky vhodné pro život. Srážka s Theiou k tomu podle Yuana pomohla, protože výrazně změnila její složení během pouhých 24 hodin po srážce. A to tak, že se stalo mnohem vhodnějším pro to, hostit život. „Myslím, že právě to je příčinou, proč je Země jedinečná – proč má jiné vlastnosti než ostatní kamenné planety,“ řekl.

Christian Schroeder, odborník na vědy o Zemi i na planetární výzkum ze skotské University of Stirling, řekl agentuře AFP, že tato teorie „odpovídá několika důkazům“. „Je to velmi významné a zajímavé zjištění,“ prohlásil Schroeder, který se na výzkumu nepodílel.

Zdůraznil ale, že záhada vzniku Měsíce tím vyřešena není. Výzkum ale dává větší váhu hypotéze o nárazu planetky Theia – a zároveň poskytuje „věrohodné vysvětlení těchto anomálií,“ řekl. Dodal, že pozůstatky Theiy, které se pod námi potenciálně zachovaly, „mohou být zodpovědné za důležité procesy na Zemi probíhající dodnes.“