Archeologové našli v solném dole 2200 let starou dětskou botu

Výjimečný objev učinili archeologové, kteří zkoumají prastarý důl sloužící k těžbě soli nedaleko rakouského Salcburku. V jeho hlubinách se jim podařilo najít 2200 let starou dětskou botičku. Podle studie je v téměř dokonalém stavu.

Podle prohlášení Německého hornického muzea (DBM) v Bochumi se bota odpovídající evropské dětské velikosti 30 našla v dole na kamennou sůl, kterou tu lidé těžili už v době železné v letech 800 před naším letopočtem až do prvního století před naším letopočtem.

„Stav nalezené boty je vynikající,“ uvedl v prohlášení Thomas Stöllner, vedoucí výzkumného oddělení muzea, který výzkum v rakouském Dürrnbergu vede. „Organické materiály se obecně časem rozkládají. Nálezy jako tato dětská bota (…) nabízejí mimořádně vzácný pohled na život horníků doby železné.“

Archeologové dodali, že bota vyrobená z kůže má zachovalý zbytek šněrování ze lnu nebo plátna, což napovídá, jak se upevňovala na nohu. Podle způsobu, jakým je bota vyrobena, pochází asi ze druhého století před naším letopočtem.

Přestože se našla jen jedna bota, její nález naznačuje, že před více než dvěma tisíciletími se v podzemí dolů pohybovaly děti. Muzeum provádí archeologické práce v dole od roku 2001. V blízkosti boty archeologové našli fragment dřevěné lopaty a zbytky kožešiny se šněrováním, která mohla patřit ke kožešinové kukle.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko má 5493 památných stromů. Podívejte se na všechny

Památné stromy mají význam nejen přírodní, ale také historický a kulturní. Proto je také stát chrání pomocí zvláštních zákonů. Interaktivní mapa ukazuje všechny, které v Česku rostou.
před 5 hhodinami

S léky na hubnutí se uživatelé méně hýbou, naznačil výzkum

Cílem hubnutí není jenom být štíhlý, ale to, aby člověk nebyl nadměrnou hmotností omezený, co se týká pohybu, zdraví a všech dalších aktivit. Jenže pouhé užívání léků k tomu nemusí stačit, uvádí nový výzkum, který naznačil, že po lécích na hubnutí se uživatelé hýbou méně než předtím.
před 9 hhodinami

Matematici se obávají dopadů AI. Čech vysvětluje, proč podepsal deklaraci

V „Leidenské deklaraci“ mezinárodní skupina vědců varuje, že umělá inteligence ohrožuje samotné základní hodnoty matematiky. Přišli teď s návrhem, jak v tomto oboru dál postupovat.
před 12 hhodinami

Vědci poprvé nafilmovali žraločího „Vetřelce“ v přirozeném prostředí

Žralok šotek patří vzhledem k těm nejpodivnějším žralokům, jaké věda zná. Ale až doposud pocházela pozorování dospělců jen z exemplářů, které ulovili rybáři a případně je ještě živé vrátili do moře, a z jednoho náhodného setkání u hladiny. Tito tvorové se totiž zdržují v hlubinách. Právě tam, v Tonžském příkopu u Austrálie, teď expedice australských biologů tohoto tvora poprvé pozorovala v jeho přirozeném prostředí, téměř dva kilometry pod hladinou.
před 13 hhodinami

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
14. 6. 2026

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než dříve. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
13. 6. 2026

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026
Načítání...