Mladé Japonky nebudou mít děti. Budoucnost bez závazků jich zažije více než třetina

Přibližně třetina dívek v Japonsku, kterým je teď 18 let, možná nikdy nebude mít děti. Vyplývá to ze studie, která se zaměřuje na pokračující pokles počtu obyvatel v této třetí největší ekonomice světa a na zatím marné snahy japonské vlády tento trend zvrátit.

Národní institut pro výzkum obyvatelstva a sociálního zabezpečení (IPSS) ve své zprávě odhaduje, že 33,4 procenta žen narozených v roce 2005 zůstane bezdětných. Podle nejoptimističtějšího scénáře by to mohlo být 24,6 procenta, podle nejhoršího dokonce až 42 procent.

Premiér Fumio Kišida v červnu slíbil, že populační krizi bude řešit bezprecedentními opatřeními, včetně vyšších dávek pro rodiny se třemi a více dětmi. Krátce poté tisková agentura Kjódó zveřejnila průzkum veřejného mínění, který ukázal, že přibližně dvě třetiny lidí v Japonsku nevěří, že tato opatření budou účinná.

„Vzhledem k rostoucím životním nákladům si myslím, že lidé nemají pocit, že si mohou dovolit nebo pohodlně říci, že chtějí mít děti,“ řekla agentuře Reuters třiadvacetiletá Anna Tanaková.

Počet dětí v Japonsku podle průzkumů klesá už více než čtyřicet let, protože chuť do manželství a rodičovství klesá a finanční starosti rostou. Projekce odhadují, že počet obyvatel Japonska, kde v roce 2020 žilo více než 126 milionů lidí, do roku 2070 klesne na 87 milionů.

Budoucnost Japonska

IPSS určuje očekávané procento bezdětných žen tím, že při odhadu míry plodnosti zohledňuje faktory, jako je věk při uzavírání manželství. Miho Iwasawa, ředitel výzkumu populační dynamiky IPSS, uvedl, že lidé vstupují do manželství později, což pak logicky vede i k poklesu počtu narozených dětí.

Podle vládních údajů se v roce 2020 ženy poprvé vdávaly v průměrném věku 29,4 let, tedy o 3,9 roku později než v roce 1985. Výsledkem sňatku po třicítce je často pouze jedno dítě, pokud vůbec nějaké, uvedl Iwasawa. Tento trend by sám o sobě mohl fungovat jako „začarovaný kruh“, kdy méně dětí plodí méně dětí, doplnil Takuya Hoshino, vedoucí ekonom Dai-ichi Life Research Institute.

Protože lidé mají méně dětí, jsou schopni na každé dítě vynaložit více prostředků než v minulosti. To zvyšuje průměrné náklady na výchovu dítěte pro širší populaci, což některé lidi odrazuje od toho, aby děti měli, dodal.

Školné na soukromých vysokých školách vyskočilo mezi lety 1975 a 2021 pětinásobně a na veřejných vysokých školách devatenáctinásobně, ukazují údaje. „Problémem je, že nelze určit jedinou příčinu klesající porodnosti,“ doplňuje Iwasawa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Geologové přinesli další důkazy, že se Afrika roztrhne

Podoba kontinentů není neměnná. Před miliardami let byla Země jediným světadílem, od té doby se mnohokrát tvář světa proměnila. Tyto procesy probíhají i nadále, ale jsou nesmírně pomalé, proto se jen špatně odhalují. Teď se to podařilo oxfordským vědcům v případě Afriky.
před 18 hhodinami

Mrkání černých děr popsal brněnský student

V odborném časopise Astronomy and Astrophysics vyšla vědecká studie, kterou napsali brněnští vědci. Analyzovali v ní pozoruhodné „pomrkávání“ aktivních galaktických jader, jež může nabídnout pohled do míst, kam se jinak astronomům dívá zatím jen nesmírně obtížně.
před 21 hhodinami

Šéf Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv končí, oznámil Trump

Ve funkci šéfa vlivného amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) končí Marty Makary. O jeho rezignaci informoval americký prezident Donald Trump. Agentura AFP podotýká, že Makaryho konci v čele úřadu předcházelo několik týdnů politického chaosu v nejvyšších patrech instituce.
včera v 00:09

Česko spustilo svou AI Factory. Pomůže firmám i státu

V národním superpočítačovém centru IT4Innovations v Ostravě zahájil provoz první český uzel evropské infrastruktury pro umělou inteligenci a superpočítače (CZAI). Nabídne výpočetní kapacity i podpůrné služby pro firmy, vědce nebo veřejnou správu. Součástí projektu za zhruba miliardu korun bude také pořízení nového superpočítače.
12. 5. 2026
Načítání...