Mladé Japonky nebudou mít děti. Budoucnost bez závazků jich zažije více než třetina

Přibližně třetina dívek v Japonsku, kterým je teď 18 let, možná nikdy nebude mít děti. Vyplývá to ze studie, která se zaměřuje na pokračující pokles počtu obyvatel v této třetí největší ekonomice světa a na zatím marné snahy japonské vlády tento trend zvrátit.

Národní institut pro výzkum obyvatelstva a sociálního zabezpečení (IPSS) ve své zprávě odhaduje, že 33,4 procenta žen narozených v roce 2005 zůstane bezdětných. Podle nejoptimističtějšího scénáře by to mohlo být 24,6 procenta, podle nejhoršího dokonce až 42 procent.

Premiér Fumio Kišida v červnu slíbil, že populační krizi bude řešit bezprecedentními opatřeními, včetně vyšších dávek pro rodiny se třemi a více dětmi. Krátce poté tisková agentura Kjódó zveřejnila průzkum veřejného mínění, který ukázal, že přibližně dvě třetiny lidí v Japonsku nevěří, že tato opatření budou účinná.

„Vzhledem k rostoucím životním nákladům si myslím, že lidé nemají pocit, že si mohou dovolit nebo pohodlně říci, že chtějí mít děti,“ řekla agentuře Reuters třiadvacetiletá Anna Tanaková.

Počet dětí v Japonsku podle průzkumů klesá už více než čtyřicet let, protože chuť do manželství a rodičovství klesá a finanční starosti rostou. Projekce odhadují, že počet obyvatel Japonska, kde v roce 2020 žilo více než 126 milionů lidí, do roku 2070 klesne na 87 milionů.

Budoucnost Japonska

IPSS určuje očekávané procento bezdětných žen tím, že při odhadu míry plodnosti zohledňuje faktory, jako je věk při uzavírání manželství. Miho Iwasawa, ředitel výzkumu populační dynamiky IPSS, uvedl, že lidé vstupují do manželství později, což pak logicky vede i k poklesu počtu narozených dětí.

Podle vládních údajů se v roce 2020 ženy poprvé vdávaly v průměrném věku 29,4 let, tedy o 3,9 roku později než v roce 1985. Výsledkem sňatku po třicítce je často pouze jedno dítě, pokud vůbec nějaké, uvedl Iwasawa. Tento trend by sám o sobě mohl fungovat jako „začarovaný kruh“, kdy méně dětí plodí méně dětí, doplnil Takuya Hoshino, vedoucí ekonom Dai-ichi Life Research Institute.

Protože lidé mají méně dětí, jsou schopni na každé dítě vynaložit více prostředků než v minulosti. To zvyšuje průměrné náklady na výchovu dítěte pro širší populaci, což některé lidi odrazuje od toho, aby děti měli, dodal.

Školné na soukromých vysokých školách vyskočilo mezi lety 1975 a 2021 pětinásobně a na veřejných vysokých školách devatenáctinásobně, ukazují údaje. „Problémem je, že nelze určit jedinou příčinu klesající porodnosti,“ doplňuje Iwasawa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok plný selhání. Odborný žurnál zkritizoval ministra zdravotnictví Kennedyho

Jeden z nejprestižnějších zdravotních odborných časopisů světa, Lancet, vydal rozsáhlou kritiku amerického ministra zdravotnictví Roberta F. Kennedyho mladšího. List popsal změny, které Kennedy zavedl a které podle Lancetu poškodily americké zdravotnictví. Hovoří o roku plném selhání. Náprava prý bude trvat celé desítky let.
před 1 hhodinou

Mladé Evropanky kouří víc než jejich vrstevnice ve světě, varuje WHO

Evropské dívky ve věku 13 až 15 let mají nejvyšší míru užívání tabáku ve své věkové skupině na celém světě, informovala Světová zdravotnická organizace (WHO). Mladí Evropané vynikají také v konzumaci elektronických cigaret: užívá je nejméně každý sedmý mladistvý Evropan.
před 3 hhodinami

Vegetariáni méně trpí na časté rakoviny, prokázal rozsáhlý výzkum

Vegetariáni mají podstatně nižší riziko vzniku pěti typů rakoviny než lidé, kteří běžně konzumují maso, popsala nová studie, která se věnovala vlivu stravy na pravděpodobnost rozvoje rakovinného bujení. Opačnou situaci ale vědci zjistili u nejčastějšího druhu rakoviny jícnu.
před 4 hhodinami

Čeští přírodovědci popsali jednoho z nejmenších savců na Zemi

Nenápadný hmyzožravec o hmotnosti pouhých dvou až tří gramů se zařadil mezi nejmenší savce planety. Mezinárodní tým vedený vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (AV ČR) ho objevil v etiopských horách a popsal ho jako nový druh bělozubky – Crocidura stanleyi.
před 9 hhodinami

Animace ukazuje, jak válka zastavila dopravu Hormuzským průlivem

Hormuzský průliv je klíčová vodní cesta, kterou denně proudí asi pětina světové ropy. Je spojnicí mezi největšími producenty ropy v Perském zálivu s jejich zákazníky v ostatních částech světa – hlavně v Asii. Data ukazují, jak se od pátku do pondělí zpomalovala doprava touto dopravní tepnou, až se zastavila úplně. V sobotu zahájily USA a Izrael útok na Írán, ke kterému průliv přiléhá.
před 21 hhodinami

Ohnivé tornádo by mohlo pomoct oceánům od ropných skvrn. Vědci ho otestovali

Texaští vědci otestovali novou nadějnou metodu, jak se zbavit ropných skvrn, které je nutné co nejrychleji odstranit. Navrhují je likvidovat pomocí plamenných vírů.
před 22 hhodinami

Americká armáda údajně využila při útoku na Írán AI, od níž se přitom Trump distancoval

Americká média jako Wall Street Journal a Axios píší, že při bombardování Íránu využily americké jednotky umělou inteligenci společnosti Anthropic, která přitom vede s armádou spory.
včera v 15:08

Nelétaví papoušci téměř vyhynuli, jejich počet se podařilo zčtyřnásobit

O jediném nelétavém druhu papouška na světě se dříve předpokládalo, že je odsouzen k vyhubení. Kakapo soví je totiž příliš těžký, pomalý a naneštěstí pro něj i příliš chutný na to, aby přežil v blízkosti predátorů, které do jeho původního domova přinesli na svých lodích Evropané. K rozmnožování navíc přistupuje neobvykle lehkovážně, píše agentura AP. Novozélanďané ale vynakládají velké úsilí na jeho záchranu.
včera v 11:46
Načítání...