Příští rok spatří lidé na noční obloze přiblížení planet s Měsícem nebo letní superúplněk. Například planeta Venuše pak bude jasně pozorovatelná během celé první poloviny roku, a to konkrétně nad západo-severozápadním obzorem vždy po západu Slunce a za soumraku.
Letní superúplněk, konjunkce planet a bujné meteorické roje. Rok 2023 bude bohatý na nebeské jevy
Hned zkraje ledna bude oblohou létat jeden z nejbohatších meteorických rojů Kvadrantidy. Vrcholit bude v noci ze 3. na 4. ledna. Začátek měsíce ovšem neposkytne v Česku příliš příznivé podmínky pro jeho pozorování, podle astronomů nastane vhodnější situace v roce 2025.
Konjunkce
Konec února podle Fyzikálního ústavu v Opavě přinese takzvanou trojitou konjunkci Měsíce s Jupiterem a Venuší. Konjunkce znamená, že se k sobě objekty na obloze přiblíží z pozice pozorovatele. Jelikož se jedná o dvě nejjasnější planety, bude jev viditelný už za soumraku ve středu 22. února. Následovat bude 1. a 2. března přiblížení Jupitera a Venuše na vzdálenost, která se z pozice pozorovatele na Zemi bude rovnat velikosti Měsíce v úplňku.
V období jarní rovnodennosti, tedy v druhé polovině března, rozsvítí oblohu po soumraku takzvané zvířetníkové světlo v podobě mlhavého kuželu neostré záře. Podle ústavu nabídnou nejlepší výhled oblasti daleko od měst, například hory. Zvířetníkové světlo je slabá záře, která se vyskytuje na noční obloze kolem ekliptiky – tedy průsečnice, v níž rovina dráhy Země kolem Slunce protíná nebeský rovník.
- „Světelný úkaz se jmenuje meteor, způsobuje ho meteoroid, který vlétá do atmosféry. Pokud by něco dopadlo na Zemi, říkáme tomu meteorit,“ vysvětluje pojmy Pavel Suchan z Astronomického ústavu AV ČR.
Právě tam budou koncem dubna také ideální podmínky pro pozorování meteorického roje Lyridy. Nejvyšší aktivity bude dosahovat v neděli 23. dubna ve 03:00. V horských místech budou také skvělé příležitosti ke sledování takzvaného polostínového zatmění Měsíce, a to v pátek 5. května. Měsíc v úplňku bude vycházet v blízkosti plného zemského stínu, což zapříčiní, že se levý okraj Měsíce bude zdát tmavší.
Od června do září budou moct zájemci vyhlížet Mléčnou dráhu, vždy nejlépe v půli měsíce, protože Měsíc bude ve fázi novu, uvádí astronomové. V srpnu bude oblohou létat meteorický roj Perseidy, přičemž vrcholit bude v noci z 12. na 13. srpna. Z pozice pozorovatele na Zemi bude Saturn přímo naproti Slunci v neděli 27. srpna. Díky této takzvané opozici bude planeta viditelná po celou noc. Takzvaný superúplněk, tedy úplněk, při kterém je Měsíc úhlově největší v roce, pak nastane v noci ze 30. na 31. srpna.
Kosmické smetí
V říjnu budou mít lidé příležitost sledovat meteorický roj Orionidy. Podle ústavu sice tento roj nedosáhne výrazné maximální aktivity, protože jeho průběh je spíše pozvolný, na druhou stranu bude ale pozorovatelný více než měsíc, od 2. října do 7. listopadu. Mezitím nastane na státní svátek 28. října částečné zatmění Měsíce. O necelé dva týdny později, ve čtvrtek 9. listopadu, zakryje Venuši Měsíc.
Koncem roku proletí oblohou meteorický roj Geminidy, pro jehož pozorování nastanou ideální podmínky. Maxima dosáhnou Geminidy v noci ze 14. na 15. prosince ve 21:00. Nejvíce meteoritů pak bude létat oblohou mezi půlnocí a 04:00.
V roce 2023 se očekávají i dvě zatmění Slunce, v České republice je ale zájemci nespatří. První bude viditelné z Indického a Tichého oceánu a také z části Austrálie, a to ve čtvrtek 20. dubna. Druhé pak nastane v sobotu 14. října nad územím Severní a Jižní Ameriky. Během druhého zatmění nezakryje Měsíc Slunce úplně, takže při bezpečném pozorování bude viditelný zářivý prstýnek Slunce a před ním tmavý Měsíc.