Žvýkání je pro člověka nečekaně energeticky náročné. Vědci poprvé změřili, co to stojí

Žvýkačky neobsahují téměř žádné kalorie, ale dávají člověku pocit, že něco jí. Teď nový výzkum prokázal, že žvýkání dokonce pomáhá energii spalovat. A to nečekaně hodně.

Lidé žvýkali „odjakživa“. Už naši prapředkové převalovali v ústech kusy hmoty, které jim nedávaly žádnou výživu, jen jim to poskytovalo radost – a případně nějaké ty látky, které se z pražvýkaček uvolňovaly. 

Vůbec nejstarší doklad o nich pochází z doby před asi devíti tisíci lety, když na severu Evropy přežvykovali březovou kůru. Jako velcí milovníci žvýkaček se proslavili Mayové, kteří využívali k tomuto účelu kusy stromu zapoty obecné. Moderní žvýkačky vznikly až v polovině devatenáctého století, první továrnu na ně postavil jistý John Curtis v Portlandu roku 1850.

Žvýkání startuje metabolismus

Podle nové studie, která dokázala přímo změřit změny metabolismu tohoto chování, lidé při žvýkání vydávají značné množství energie. Výzkum Adama van Casterena a jeho kolegů prokázal, že žvýkání žvýkačky zvýšilo rychlost metabolismu o 10 až 15 procent. Nejsilnější účinek měly přitom ty tužší.

Tyto výsledky jsou důležité nejen pro poznání účinku samotných žvýkaček, ale dokonce i pro pochopení toho, jak se v průběhu evoluce vyvíjel a měnil pohybový aparát v lidské lebce. Vědci předpokládali, že řada z těchto změn mohla souviset s rozdíly ve výdeji energie mezi jednotlivými druhy hominidů. Tento výklad byl sice zajímavý, ale chyběly pro něj důkazy, protože o metabolických nákladech žvýkání moderního člověka je toho známo jen velmi málo.

„Obecně se předpokládalo, že člověk nevydává na žvýkací systém příliš energie – a tak se to celé trochu přehlíželo,“ uvedl van Casteren v podcastu. „Navíc k tomu přispěl fakt, že jako podivní moderní lidé jíme vařenou potravu, kterou předtím zpracováváme pomocí nástrojů. Takže už nežvýkáme tolik jako naši dávní předkové.“

Aby lépe porozuměli tomu, jak je tato činnost energeticky náročná, nechali lidi žvýkat žvýkačku bez zápachu a chuti (aby kontrolovali metabolické náklady na trávení a smyslové podněty) a zároveň měřili kalorický výdej a svalovou aktivitu žvýkacího svalu – tedy hlavního žvýkacího svalu. Lidé, kteří žvýkali měkčí žvýkačku, zvýšili svůj energetický výdej v průměru o 10,2 procenta, zatímco u těch, kteří žvýkali tužší žvýkačku, došlo k průměrnému zvýšení o 15,1 procenta.

Toto číslo je nečekaně vysoké – autoři výzkumu tvrdí, že to naznačuje, že žvýkání mohlo mít u našich předků značně vysoké metabolické náklady. A to prakticky jistě muselo pomáhat anatomii hominidů před příchodem vaření a podobných způsobů zpracování potravy. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 22 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.