Ig Nobelovy ceny získali štíři trpící zácpou. Ocenění za bizarní výzkum dostala i Češka

Sexuální život štírů trpících zácpou, roztomilá kachňátka s vrozeným smyslem pro fyziku či gumový los v životní velikosti inspirovaly vědecké výzkumy, které jejich autorům vynesly humorné ocenění známé jako Ig Nobelova cena. Mezi laureáty je tentokrát i česká neurovědkyně Eliška Procházková, jejíž výzkum by mohl pomoci všem osamělým srdcím.

Ceremoniál se už třetí rok po sobě konal jen prostřednictvím on-line přenosu. Předávání Ig Nobelových cen pořádá každoročně redakce vědeckého humoristického časopisu Annals of Improbable Research (Anály nepravděpodobného výzkumu) zhruba měsíc před vyhlašováním skutečných Nobelových cen.

Laureáti v deseti kategoriích získávají trofej a k ní prakticky bezcennou bankovku v hodnotě deseti biliónů zimbabwských dolarů.

Tlukoucí srdce a heboučká kachňátka

Vlastní milostný život podle agentury AP vynesl české vědkyni Elišce Procházkové a jejím kolegům z univerzity v nizozemském Leidenu Ig Nobelovu cenu za kardiologii. Na seznamovacích aplikacích bez problémů našla svůj zdánlivě dokonalý protějšek, ale pak často zjistila, že při osobním setkání mezi ní a „tím pravým“ nepřeskočila žádná jiskra.

Proto se rozhodla zkoumat fyziologické reakce lidí, kterým domluvila rande naslepo – a zjistila, že srdeční frekvence těch, kdo se navzájem přitahují, se synchronizují. Zdá se tedy, že na starém klišé „dvě srdce tlukoucí v jednom rytmu“ přece jen bude něco pravdy.

O cenu za fyziku se podělil Frank Fish, profesor biologie z univerzity v pensylvánském West Chesteru, a skotští vědci, kteří společně studovali roztomilá, heboučká kachňátka.

Fish zjistil, že když kachňata následují v jedné řadě svou matku, dělají to proto, aby ušetřila vlastní energii. Matka je za sebou „táhne“ ve stejném vzduchovém vaku, jaký využívají například cyklisti za vozidlem. A vědci ze Strathclydeské univerzity ve městě Glasgow k tomu doplnili zjištění, že ve vodě kachňata surfují na vlně vytvořené matkou.

Štíři se zácpou a losí figurína

Solimary Garcíová-Hernándezová a Glauco Machado z univerzity v brazilském São Paulu získali Ig Nobelovu cenu za biologii za doslova průlomovou studii, zda zácpa ničí sexuální život štírů.

Pokud štíra ohrožuje predátor, může oddělit část svého těla, aby mu unikl; tento jev se nazývá autotomie. Když však tímto způsobem přijde štír o ocas, ztratí také poslední část trávicího traktu, což vede k zácpě – a nakonec ke smrti. Navíc pro štíra ztráta části ocasu znamená dlouhodobé snížení pohyblivosti, což může u samečků zhoršit šance při hledání partnerky.

Cenu za bezpečnostní inženýrství získal Magnus Gers za zhotovení losí figuríny pro testování následků automobilových havárií, k nimž se připlete los.

Společnou cenu za literaturu získali američtí vědci Francis Mollica a Edward Gibson za výzkum s cílem zjistit, proč jsou právní dokumenty tak složité a těžko pochopitelné.

Pozitivní účinky zmrzliny a otvíraní dveří

Ig Nobelovu trofej za dějiny umění získali Peter de Smet a Nicholas Hellmuth za svou studii výmluvně nazvanou „Multidisciplinární přístup k rituálním scénám podávání klystýru na dávné mayské keramice“.

Skupina polských vědců si odnesla cenu za lékařství, když se jim podařilo praktickým experimentem prokázat, jak zmrzlina dokáže zmírnit nepříjemné vedlejší účinky chemoterapie u pacientů léčících se s rakovinou. Laicky řečeno – pacienti, kteří si dopřávali zmrzlinu, trpěli méně záněty ústní sliznice a dalšími nepříjemnými jevy.

Cena za inženýrství putuje letos do Japonska za praktický výzkum, jaký prstoklad je nejúčinnější při pokusu otočit klikou na dveřích ve tvaru koule.

Cenu za ekonomii získali Alessandro Pluchino, Alessio Emanuele Biondo a Andrea Rapisarda za to, že matematicky vysvětlili, proč úspěch nejčastěji nečeká nejnadanější, ale ty nejšťastnější, neboli ty, co mají největší kliku.

Cena za mír za výzkum šíření drbů

A konečně cena za mír, kterou letos získal početný kolektiv vědců za vývoj algoritmu, který pomáhá lidem šířícím drby rozhodnout, kdy říkat pravdu a kdy lhát.

Drby obvykle považujeme za negativní faktor v sociálních interakcích, ale autoři tohoto výzkumu z roku 2021 považují praxi – kterou definují jako „sdílení informací o nepřítomných ostatních (cílech) s jedním nebo více příjemci“ – za životaschopnou strategii pro podporu a udržení spolupráce, zejména v situacích, kdy existují protichůdné zájmy s členy skupiny nebo mimo ni, anebo s cizími lidmi.

Tyto informace mohou být pozitivní, negativní nebo neutrální, ale měly by být upřímné. Nečestné pomluvy na nízké úrovni mohou být relativně neškodné. Pokud jsou však pomluvy nečestné – tedy pomlouvač lže – na dostatečně vysoké úrovni, systém se rozpadá a životně důležitá sociální spolupráce se nemůže rozvíjet.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
před 5 hhodinami

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
včera v 08:03

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
20. 2. 2026

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
20. 2. 2026

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
20. 2. 2026

Na Slovensku objevili dva nové druhy minerálů

Objevit neznámý druh minerálů není úplně výjimečné, ale ve zdejším regionu to zase tak časté není. Teď se to podařilo slovenským vědcům, kteří popsali rovnou dva druhy najednou.
19. 2. 2026
Načítání...