Ig Nobelovy ceny získali štíři trpící zácpou. Ocenění za bizarní výzkum dostala i Češka

Sexuální život štírů trpících zácpou, roztomilá kachňátka s vrozeným smyslem pro fyziku či gumový los v životní velikosti inspirovaly vědecké výzkumy, které jejich autorům vynesly humorné ocenění známé jako Ig Nobelova cena. Mezi laureáty je tentokrát i česká neurovědkyně Eliška Procházková, jejíž výzkum by mohl pomoci všem osamělým srdcím.

Ceremoniál se už třetí rok po sobě konal jen prostřednictvím on-line přenosu. Předávání Ig Nobelových cen pořádá každoročně redakce vědeckého humoristického časopisu Annals of Improbable Research (Anály nepravděpodobného výzkumu) zhruba měsíc před vyhlašováním skutečných Nobelových cen.

Laureáti v deseti kategoriích získávají trofej a k ní prakticky bezcennou bankovku v hodnotě deseti biliónů zimbabwských dolarů.

Tlukoucí srdce a heboučká kachňátka

Vlastní milostný život podle agentury AP vynesl české vědkyni Elišce Procházkové a jejím kolegům z univerzity v nizozemském Leidenu Ig Nobelovu cenu za kardiologii. Na seznamovacích aplikacích bez problémů našla svůj zdánlivě dokonalý protějšek, ale pak často zjistila, že při osobním setkání mezi ní a „tím pravým“ nepřeskočila žádná jiskra.

Proto se rozhodla zkoumat fyziologické reakce lidí, kterým domluvila rande naslepo – a zjistila, že srdeční frekvence těch, kdo se navzájem přitahují, se synchronizují. Zdá se tedy, že na starém klišé „dvě srdce tlukoucí v jednom rytmu“ přece jen bude něco pravdy.

O cenu za fyziku se podělil Frank Fish, profesor biologie z univerzity v pensylvánském West Chesteru, a skotští vědci, kteří společně studovali roztomilá, heboučká kachňátka.

Fish zjistil, že když kachňata následují v jedné řadě svou matku, dělají to proto, aby ušetřila vlastní energii. Matka je za sebou „táhne“ ve stejném vzduchovém vaku, jaký využívají například cyklisti za vozidlem. A vědci ze Strathclydeské univerzity ve městě Glasgow k tomu doplnili zjištění, že ve vodě kachňata surfují na vlně vytvořené matkou.

Štíři se zácpou a losí figurína

Solimary Garcíová-Hernándezová a Glauco Machado z univerzity v brazilském São Paulu získali Ig Nobelovu cenu za biologii za doslova průlomovou studii, zda zácpa ničí sexuální život štírů.

Pokud štíra ohrožuje predátor, může oddělit část svého těla, aby mu unikl; tento jev se nazývá autotomie. Když však tímto způsobem přijde štír o ocas, ztratí také poslední část trávicího traktu, což vede k zácpě – a nakonec ke smrti. Navíc pro štíra ztráta části ocasu znamená dlouhodobé snížení pohyblivosti, což může u samečků zhoršit šance při hledání partnerky.

Cenu za bezpečnostní inženýrství získal Magnus Gers za zhotovení losí figuríny pro testování následků automobilových havárií, k nimž se připlete los.

Společnou cenu za literaturu získali američtí vědci Francis Mollica a Edward Gibson za výzkum s cílem zjistit, proč jsou právní dokumenty tak složité a těžko pochopitelné.

Pozitivní účinky zmrzliny a otvíraní dveří

Ig Nobelovu trofej za dějiny umění získali Peter de Smet a Nicholas Hellmuth za svou studii výmluvně nazvanou „Multidisciplinární přístup k rituálním scénám podávání klystýru na dávné mayské keramice“.

Skupina polských vědců si odnesla cenu za lékařství, když se jim podařilo praktickým experimentem prokázat, jak zmrzlina dokáže zmírnit nepříjemné vedlejší účinky chemoterapie u pacientů léčících se s rakovinou. Laicky řečeno – pacienti, kteří si dopřávali zmrzlinu, trpěli méně záněty ústní sliznice a dalšími nepříjemnými jevy.

Cena za inženýrství putuje letos do Japonska za praktický výzkum, jaký prstoklad je nejúčinnější při pokusu otočit klikou na dveřích ve tvaru koule.

Cenu za ekonomii získali Alessandro Pluchino, Alessio Emanuele Biondo a Andrea Rapisarda za to, že matematicky vysvětlili, proč úspěch nejčastěji nečeká nejnadanější, ale ty nejšťastnější, neboli ty, co mají největší kliku.

Cena za mír za výzkum šíření drbů

A konečně cena za mír, kterou letos získal početný kolektiv vědců za vývoj algoritmu, který pomáhá lidem šířícím drby rozhodnout, kdy říkat pravdu a kdy lhát.

Drby obvykle považujeme za negativní faktor v sociálních interakcích, ale autoři tohoto výzkumu z roku 2021 považují praxi – kterou definují jako „sdílení informací o nepřítomných ostatních (cílech) s jedním nebo více příjemci“ – za životaschopnou strategii pro podporu a udržení spolupráce, zejména v situacích, kdy existují protichůdné zájmy s členy skupiny nebo mimo ni, anebo s cizími lidmi.

Tyto informace mohou být pozitivní, negativní nebo neutrální, ale měly by být upřímné. Nečestné pomluvy na nízké úrovni mohou být relativně neškodné. Pokud jsou však pomluvy nečestné – tedy pomlouvač lže – na dostatečně vysoké úrovni, systém se rozpadá a životně důležitá sociální spolupráce se nemůže rozvíjet.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
před 1 hhodinou

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
před 2 hhodinami

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 3 hhodinami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 4 hhodinami

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 8 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 10 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
včera v 15:00

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
včera v 13:15
Načítání...