Ptákem roku vyhlásili ornitologové zvonka zeleného. V Česku ho hubí vážná nemoc

Ptákem roku 2022 ornitologové vyhlásili zvonka zeleného. Žije v zemědělské krajině i v zahradách a parcích. Za poslední dekádu jeho populace v Česku poklesla o dvě třetiny kvůli vážné nemoci – trichomonóze. Udělení titulu má podle České společnosti ornitologické upozornit na to, že ptáci, kteří se považují za všudypřítomné, nemusí být běžní napořád. Ptákem loňského roku byl nejohroženější dravec u nás i v Evropě káně lesní.

Titul ptáka roku uděluje Česká společnost ornitologická obvykle druhům, které veřejnost zná ze svého okolí. „Zvonek obývá otevřenou zemědělskou krajinu s poli, sady a pásy křovin, ale žije i v lidských sídlech včetně největších měst, kde vyhledává zahrady a parky,“ uvedl ředitel společnosti Zdeněk Vermouzek.

Samec a samice zvonka zeleného
Zdroj: Wikimedia Commons

Zvonky lze v Česku spatřit po celý rok. „Na jaře můžeme vidět samce, jak zpívají z vrcholků stromů. Pokud máme na zahradě husté keře, zvonci u nás mohou zahnízdit. Na podzim se potom hejna zvonků sdružují a potulují se polní krajinou, kde sbírají semena a další rostlinnou potravu. V zimě rádi přilétají do zahrad a na krmítka, kde si vybírají především slunečnicová semena,“ popsal Vermouzek. Tito zelenkaví ptáci mají zářivě žlutý pruh v křídle a mohutný kuželovitý zobák. Typický je pro ně výrazný hlas připomínající zvuk malého zvonečku.

Za deset let ubyly dvě třetiny zvonků

V poslední dekádě zvonků v Česku dramaticky ubývá. „Zhruba až do roku 2010 se zdálo, že zvonek u nás nijak zásadně nemění svoji početnost, na rozdíl od řady dalších druhů zemědělské krajiny. Jako převážně semenožravý druh žijící v blízkosti člověka, často ve vesnicích, na tom byl lépe než řada jiných druhů. Za posledních deset let ale dvě třetiny našich zvonků zmizely. V roce 2021 jsme v Jednotném programu sčítání ptáků napočítali jen 31 procent zvonků oproti roku 2011,“ upozornil Vermouzek.

Hlavní příčinou je trichomonóza – nemoc na savce nepřenosná, ale pro ptáky vysoce infekční a smrtící. „Trichomonózu způsobuje parazitický prvok bičenka drůbeží, která napadá zadní část ptačí ústní dutiny – jícen a vole. Zde se namnoží a způsobuje rozsáhlé záněty, které znemožňují polykání a ptáci nakonec uhynou hladem,“ popsal Vermouzek. „Bičenky se přenášejí slinami a zbytky potravy, která odpadne nakaženým ptákům od zobáku,“ uvedl. Krmítka, kde jsou ptáci v těsném kontaktu, tedy přispívají k šíření nemoci, a proto se trichomonóze říká krmítková nákaza, doplnil ornitolog.

Prevencí je čištění krmítek

Příznaky nemoci jsou netečnost, načepýřené peří a apatické chování. Podle Vermouzka nemá pták často sílu k letu a v krmítku zdánlivě pospává. Nakaženým ptákům také tečou sliny, mívají mokré opeření kolem zobáku, těžce polykají a plivají potravu. Mnohdy hynou přímo u krmítka. Smysluplná léčba volně žijících ptáků podle odborníků není možná.

Pokud lidé nakaženého ptáka uvidí, je podle ornitologů nutné přestat s přikrmováním alespoň na dva týdny, všechna krmítka vyčistit a důkladně vysušit. Bičenku drůbeží totiž sucho spolehlivě zabije. Výskyt nemoci je také vhodné ohlásit na web birdlife.cz/choroby a informovat sousedy, kteří mají krmítka. Loni byl podle ornitologů nejčastěji hlášeným nemocným druhem právě zvonek zelený. Nemoc však ohrožuje také další ptáky jako pěnkavy, čížky, dlasky, vrabce i sýkory.

Vermouzek uvedl, že důležitá je také prevence, lidé by měli z krmítka denně odstraňovat zbytky potravy a trus, krmítko pravidelně čistit a po umytí nechat důkladně vysušit. Podle ornitologa je nejlepší používat závěsná krmítka se zásobníky, kde se ptáci nesdružují ve velkých hejnech, namísto velkých dřevěných krmítek. 

  • Česká společnost ornitologická od svého založení roku 1926 zkoumá a chrání ptáky, jejich prostředí a přírodu jako celek a svou činností k tomu motivuje i širokou veřejnost. ČSO prosazuje ochranu přírody založenou na vědeckých poznatcích a pomáhá rozvoji ornitologie i ochrany ptáků bez ohledu na politické hranice. Usiluje o svět, kde lidé a ptáci žijí v harmonii, kde lidé s pokorou obdivují přírodu, snaží se jí porozumět a využívají ji udržitelně po sebe, pro ptáky i pro ostatní organismy.
    Více informací o České společnosti ornitologické naleznete na www.birdlife.cz.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 17 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 19 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 21 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 21 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 22 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
včera v 07:30

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...