Archeologové zahráli na hudební nástroj starý 17 tisíc let. Poslechněte si jej

Vědci ve Francii objevili ulitu, na jejíž existenci správci sbírek na dlouhá desetiletí zapomněli a o které se domnívají, že je vůbec nejstarším známým dechovým nástrojem vyrobeným ze schránky plže. Dokonce se jim podařilo rekonstruovat zvuky, které vydávala.

Důmyslně opracovaná lastura je asi 17 tisíc let stará a objevena byla v roce 1931 v jeskyni v Pyrenejích. Archeologové ji původně považovali za rituální pohár. Nicméně při nedávné inventarizaci sbírek toulouského muzea vědci zjistili, že ulita je pečlivě navrtaná a upravená tak, aby na ni šlo umístit náústek. O poznatky se podělili v časopise Science Advances.

Hráč na lesní roh dokázal na ulitu bez problémů zahrát tři noty, takže se vědecký tým zkoumající tento dávný hudební nástroj mohl přesvědčit, jak asi zněl:

Schránku zdobí vzory namalované červeným pigmentem nápadně podobné těm, kterými lidé kdysi vyzdobili stěny jeskyně nedaleko současné obce Marsoulas, v níž byla schránka nalezena. „Podle toho, co víme, jde o první takový důkaz souvislosti mezi hudbou a jeskynním uměním z období pravěku v Evropě,“ řekl Gilles Tosello, jeden z archeologů, který se na průzkumu ulity podílí.

Pravěká lastura
Zdroj: Science Advances

Dodal, že dechové nástroje, jako jsou flétny, lidé používali už před 35 tisíci lety. Byly nalezené v Německu a pocházejí z kostí supů. Neví se ale o tom, že by nějaký nástroj vzniklý z ulity byl starší než ten z jeskyně u Marsoulas. Vědci by na nástroj chtěli zkusit zahrát přímo v jeskyni, podle Tosella by šlo o silný zážitek.

Ulita samotná je 31 centimetrů dlouhá a patřila plži jménem tritonka mořská žijícímu v Atlantském oceánu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

USA nechaly přivřít „oko NATO na obloze“ pro Blízký východ

Přední americká firma Planet Labs zabývající se satelitními snímky na žádost Washingtonu omezila na neurčito přístup k fotografiím z Íránu a velké části Blízkého východu. Opatření ztěžuje práci humanitárním skupinám a novinářům, kteří se snaží ověřovat informace na místě. Určitou míru kontroly naznačily i další americké společnosti. USA už dekády omezují snímky z Izraele a palestinských území.
před 12 hhodinami

Do roku 2050 budou mít metabolické onemocnění jater téměř dvě miliardy lidí, uvádí studie

Onemocnění jater spojené s poruchou metabolismu (MASLD), při němž se v játrech hromadí tuk, bylo diagnostikováno u 1,3 miliardy lidí. Studie zveřejněná ve vědeckém časopise The Lancet uvádí, že do roku 2050 bude metabolickými onemocněními jater postiženo 1,8 miliardy lidí, což představuje nárůst o 42 procent oproti roku 2023.
před 12 hhodinami

Pravěké ženy jedly mnohem méně masa než muži. Vědci zkoumají proč

Nový výzkum poprvé popsal na velkém vzorku kostí pravěkých Evropanů, jak zásadní byl rozdíl v konzumaci masa mezi muži a ženami, přičemž archeologové prozkoumali dobu deseti tisíc let.
před 17 hhodinami

Při několika vlnách veder už padaly podle vědců hranice smrtelného horka

Vědci nedávno překlasifikovali hranice smrtícího horka. Podle nich už byly splněny podmínky považované za smrtelné horko, které zranitelní lidé jen obtížně přežívají, rovnou v několika nedávných vlnách veder.
před 18 hhodinami

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
13. 4. 2026

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
13. 4. 2026

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
13. 4. 2026

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
12. 4. 2026
Načítání...