Archeologové zahráli na hudební nástroj starý 17 tisíc let. Poslechněte si jej

Vědci ve Francii objevili ulitu, na jejíž existenci správci sbírek na dlouhá desetiletí zapomněli a o které se domnívají, že je vůbec nejstarším známým dechovým nástrojem vyrobeným ze schránky plže. Dokonce se jim podařilo rekonstruovat zvuky, které vydávala.

Důmyslně opracovaná lastura je asi 17 tisíc let stará a objevena byla v roce 1931 v jeskyni v Pyrenejích. Archeologové ji původně považovali za rituální pohár. Nicméně při nedávné inventarizaci sbírek toulouského muzea vědci zjistili, že ulita je pečlivě navrtaná a upravená tak, aby na ni šlo umístit náústek. O poznatky se podělili v časopise Science Advances.

Hráč na lesní roh dokázal na ulitu bez problémů zahrát tři noty, takže se vědecký tým zkoumající tento dávný hudební nástroj mohl přesvědčit, jak asi zněl:

Schránku zdobí vzory namalované červeným pigmentem nápadně podobné těm, kterými lidé kdysi vyzdobili stěny jeskyně nedaleko současné obce Marsoulas, v níž byla schránka nalezena. „Podle toho, co víme, jde o první takový důkaz souvislosti mezi hudbou a jeskynním uměním z období pravěku v Evropě,“ řekl Gilles Tosello, jeden z archeologů, který se na průzkumu ulity podílí.

Pravěká lastura
Zdroj: Science Advances

Dodal, že dechové nástroje, jako jsou flétny, lidé používali už před 35 tisíci lety. Byly nalezené v Německu a pocházejí z kostí supů. Neví se ale o tom, že by nějaký nástroj vzniklý z ulity byl starší než ten z jeskyně u Marsoulas. Vědci by na nástroj chtěli zkusit zahrát přímo v jeskyni, podle Tosella by šlo o silný zážitek.

Ulita samotná je 31 centimetrů dlouhá a patřila plži jménem tritonka mořská žijícímu v Atlantském oceánu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 16 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 18 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 20 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...