Ameriku zaplaví miliardové roje hlučných cikád. Letos vrcholí jejich sedmnáctiletý cyklus

Během letošního roku se v Severní Americe vynoří ze země miliardy cikád, které přinesou do velkoměst obří roje hmyzu a typické zvuky samců hledajících samice k páření. Právě letos totiž vrcholí sedmnáctiletý cyklus, podle něhož cikády řídí své životy.

Cikáda sedmnáctiletá je výrazný hmyz s nápadně rudýma očima, černým tělíčkem a výrazně oranžovými křídly. Ve stádiu nymfy se zavrtávají do země, kde se živí vysáváním živin z kořenů rostlin. Postupně sílí a rostou, až nakonec po sedmnácti letech života už jako dospělci synchronizovaně vylézají z půdy a v obrovských rojích vzlétnou nad Severní Ameriku. A právě rok 2021 je rokem této „biblické události“ – Američané ostatně tomuto hmyzu říkají faraonská cikáda.

Naposledy se to odehrálo roku 2004, kdy roje zaplavily významnou část severní Ameriky, včetně velkoměst ve státech New York, Ohio nebo Illinois. Očekává se, že letos se objeví, jakmile budou dny dostatečně teplé, tedy pravděpodobně v polovině května. 
„Mohou se shromažďovat v parcích, lesích, nebo obytných čtvrtích – mohou být prakticky všude v milionových rojích,“ uvedl pro deník Guardian entomolog Gary Parsons z Michiganské státní univerzity. „Když je jich tolik, létají, přistávají a procházejí se všude, včetně příležitostného přistání na lidech.“

Parsons uvedl, že cikády sice přímo pro člověka nemohou představovat žádnou hrozbu, ale onemocnět mohou domácí zvířata, pokud se jimi přecpou. Událost může mít také psychologický dopad na Američany – hejna „kobylek“ připomínající jednu z biblických deseti ran mohou být mnoha neinformovanými lidmi v době pandemie interpretována jako nějaká forma trestu.

Cikáda sedmnáctiletá
Zdroj: Wikimedia Commons

Zvuk je navíc tak hlasitý a nepříjemný (řada lidí ho přirovnává k zubařské vrtačce), že to může mít i psychické dopady na vystresované lidi. Právě proto na blížící se událost biologové upozorňují již nyní.

Proč to cikády dělají?

Délka i pravidelnost cyklu je pozoruhodná. Právě proto se ale také špatně sleduje a studuje, vědci si zatím nejsou zcela jistí jejími příčinami. Předpokládá se, že dlouhý podzemní vývoj pomáhá cikádám přežít predátory – a následný synchronizovaný výlet jim pak poskytuje ochranu díky množství. A také je během něj pro tento hmyz velmi snadné najít dostatek partnerů k páření.

Právě „namlouvací písně“ cikád se totiž zřejmě stanou zvukovou dominantu letošního severoamerického pozdního jara – hluk, který obrovské roje vydávají, bude slyšet všude. Samci ho vydávají pomocí dvou tuhých bubnovitých membrán na spodní straně břicha – slouží k přivolání samice. Hlasitost může dosáhnout až 100 decibelů, což je podobné jako třeba zvuk startující motorky. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropa se příliš spoléhá na čínské zelené technologie, varují experti

Nadměrná závislost Evropy na dovozu čínských zelených technologií může podle odborníků představovat vážné ekonomické a bezpečnostní riziko. Podle zprávy, o které informoval deník The Guardian, směřuje kvůli tomu evropský kontinent pomalu k řadě geopolitických problémů.
před 14 hhodinami

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
včera v 10:00

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
včera v 08:00

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
včera v 07:00

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026
Načítání...