Děti, které mají doma zvířata, trpí méně alergiemi, naznačuje švédský výzkum

Děti žijící v domácnosti spolu se zvířaty mají později méně alergií a dalších chorob. Dokládá to studie lékařů z univerzity v Göteborgu.

Řada lidí věří, že když jsou malé děti v kontaktu s bakteriemi, vytvoří si vůči nim jejich imunitní systém lepší obranu a obecně je potom silnější. Jedná se o tvrzení, které nemá zatím oporu ve vědě, byť se zdá být logické. A právě proto se ho pokusili ověřit nebo vyvrátit vědci z univerzity ve švédském Göteborgu.

Zaměřili se na to, jaký vliv má na děti přítomnost nějakého domácího zvířete. Vědci měli k dispozici několik rozsáhlých databází údajů, které vycházely ze dvou starších výzkumů týkajících se dětského zdraví – a obsahovaly také údaje o tom, jestli s dětmi jsou v domácnostech přítomná i zvířata.

Čísla naznačují souvislost

První sada údajů obsahovala množství informací o 1029 dětech ve věku sedmi a osmi let. Její analýza ukázala, že u dětí, které doma nemají žádné domácí mazlíčky, je pravděpodobnost astmatu, ekzémů a senné rýmy 49 procent. Ale když děti žily v prostředí, kde bylo doma alespoň jedno zvíře, klesla na 43 procent. Ještě výrazně větší pokles pak vědci zaznamenali u rodin, kde měli tři a více zvířat – tam byla pravděpodobnost, že dítě bude trpět jedním z výše jmenovaných problémů, jen 23 procent.

Druhý soubor dat se týkal 249 dětí; byl sice menší, ale obsahoval více detailních informací. Jeho analýza ukázala podobný trend jako první sada údajů: děti bez zvířecích mazlíčků trpěly alergiemi ve 48 procentech případů, v 35 procentech u jednoho zvířete a jen v 21 procentech u rodin s více zvířaty.

Podle vědců mají oba soubory společně značnou vypovídací hodnotu: ukazují, že vlastnictví domácího zvířete má značný dopad na nižší pravděpodobnost vývoje alergií později v životě.

Další silné vlivy

Lékaři našli v těchto souborech také další silné faktory, které měly pozitivní dopad na nižší pravděpodobnost vypuknutí alergií: jednalo se například o rodiny s více sourozenci, život v zemědělském prostředí nebo porod klasickým způsobem.

Všechny tyto faktory mají jedno společné: vystavují dítě v raném věku většímu množství bakterií. Vědci hodlají tento fenomén dále sledovat – chtějí především vyloučit, zda ve hře nejsou nějaké další vlivy spojené s vlastnictvím domácího zvířete, které možná přehlédli. Mohlo by se jednat například o záležitosti socio-ekonomické, tedy že by vlastnictví domácího mazlíčka bylo častější například u bohatších rodin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 16 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.