Děti, které mají doma zvířata, trpí méně alergiemi, naznačuje švédský výzkum

Děti žijící v domácnosti spolu se zvířaty mají později méně alergií a dalších chorob. Dokládá to studie lékařů z univerzity v Göteborgu.

Řada lidí věří, že když jsou malé děti v kontaktu s bakteriemi, vytvoří si vůči nim jejich imunitní systém lepší obranu a obecně je potom silnější. Jedná se o tvrzení, které nemá zatím oporu ve vědě, byť se zdá být logické. A právě proto se ho pokusili ověřit nebo vyvrátit vědci z univerzity ve švédském Göteborgu.

Zaměřili se na to, jaký vliv má na děti přítomnost nějakého domácího zvířete. Vědci měli k dispozici několik rozsáhlých databází údajů, které vycházely ze dvou starších výzkumů týkajících se dětského zdraví – a obsahovaly také údaje o tom, jestli s dětmi jsou v domácnostech přítomná i zvířata.

Čísla naznačují souvislost

První sada údajů obsahovala množství informací o 1029 dětech ve věku sedmi a osmi let. Její analýza ukázala, že u dětí, které doma nemají žádné domácí mazlíčky, je pravděpodobnost astmatu, ekzémů a senné rýmy 49 procent. Ale když děti žily v prostředí, kde bylo doma alespoň jedno zvíře, klesla na 43 procent. Ještě výrazně větší pokles pak vědci zaznamenali u rodin, kde měli tři a více zvířat – tam byla pravděpodobnost, že dítě bude trpět jedním z výše jmenovaných problémů, jen 23 procent.

Druhý soubor dat se týkal 249 dětí; byl sice menší, ale obsahoval více detailních informací. Jeho analýza ukázala podobný trend jako první sada údajů: děti bez zvířecích mazlíčků trpěly alergiemi ve 48 procentech případů, v 35 procentech u jednoho zvířete a jen v 21 procentech u rodin s více zvířaty.

Podle vědců mají oba soubory společně značnou vypovídací hodnotu: ukazují, že vlastnictví domácího zvířete má značný dopad na nižší pravděpodobnost vývoje alergií později v životě.

Další silné vlivy

Lékaři našli v těchto souborech také další silné faktory, které měly pozitivní dopad na nižší pravděpodobnost vypuknutí alergií: jednalo se například o rodiny s více sourozenci, život v zemědělském prostředí nebo porod klasickým způsobem.

Všechny tyto faktory mají jedno společné: vystavují dítě v raném věku většímu množství bakterií. Vědci hodlají tento fenomén dále sledovat – chtějí především vyloučit, zda ve hře nejsou nějaké další vlivy spojené s vlastnictvím domácího zvířete, které možná přehlédli. Mohlo by se jednat například o záležitosti socio-ekonomické, tedy že by vlastnictví domácího mazlíčka bylo častější například u bohatších rodin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 3 hhodinami

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
před 3 hhodinami

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
před 9 hhodinami

Lidské ruce vznikly u našich prapředků, kteří chodili po kloubech

Vědci popsali nové poznatky o tom, jak vznikla lidská ruka. Podle nich se prapředkové člověka pohybovali podobně jako moderní gorily, opírali se při chůzi o klouby předních končetin.
před 9 hhodinami

Pražští lékaři nasadili pacientce proti zlatému stafylokokovi bakteriofágy

Bakterie zlatého stafylokoka u lidí způsobují spoustu zdravotních problémů, které se projevují vážnými záněty, jež se dají jen špatně léčit. V přírodě ale existují jejich predátoři – bakteriofágy. Právě ty teď vědci využili u pacientky v Praze.
před 10 hhodinami

OBRAZEM: Nejkrásnější snímky Mléčné dráhy ukazují mizející nádheru

Přes 6500 snímků se letos pokusilo dostat do výběru nejlepších fotografií Mléčné dráhy. Poslali je astrofotografové z patnácti zemí světa. Vybrané naleznete v přiložené fotogalerii.
před 13 hhodinami

Ebola se v Kongu šíří stovky kilometrů od dosavadního ohniska

V provincii Jižní Kivu na východě Konga byl potvrzen případ eboly, nemoc se tak objevila stovky kilometrů od dosavadního epicentra nákazy. Uvedla to ve čtvrtek povstalecká aliance, která oblast kontroluje, informovala agentura Reuters. Případ podle ní vyvolává obavy z dalšího šíření epidemie. Mladíci zapálili centrum pro léčbu eboly poté, co jim bylo odepřeno pohřbít tělo jejich blízkého.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

První týdny otcovství mění mužům zásadně mozek, popsali experti

Když žena přivede na svět dítě, změní ji to duševně i tělesně. Týká se to i změn v mozku, které už vědci opakovaně a docela detailně popsali. Ale oč lépe známé byly dopady rodičovství na ženy, o to méně se vědělo o tom, co dělá otcovství s mozkem mužů. Teď to popsali němečtí psychologové, kteří čerstvé otce prozkoumali celou řadou těch nejmodernějších přístrojů.
včera v 15:42
Načítání...