Nejhorší pravdu o Vánocích většina dětí odhalí v osmi letech, ukázala velká mezinárodní studie

V době Vánoc spousta rodičů zápasí s tím, jak před dětmi utajit pravdu o skutečném fungování tohoto svátku. Snaží se, aby kouzlo stromečku a dárků fungovalo co nejdéle a aby v něj děti věřily, dokud to jde. Nová mezinárodní studie ale ukazuje, že kolem osmi let už většina ratolestí tajemství Vánoc prohlédne.

  • Titulek článku je úmyslně nejednoznačný. Nechtěli jsme napsat explicitně nic o neexistenci Ježíška nebo Santa Clause. Roku 2014 to udělala britská stanice BBC a setkalo se to s rozsáhlou kritikou

Tato práce vznikla ve Velké Británii, takže se vědci ptali na Santa Clause, ale její závěry se podle nich dají použít i na ostatní bytosti, které mají na Vánoce roznášet dětem dárky – výsledky na otázky totiž přicházely z celého světa. Vědci odhalili, že většina dětí po osmém roku už sice na nadpřirozenou postavu roznášející dary nevěří, ale mnoho z nich před rodiči tuto víru nadále předstírá. A nejčastější příčinou, která vede k její ztrátě, bývá přeřeknutí otce nebo matky.

Hlavním autorem práce je psycholog Chris Boyle z univerzity v Exeteru. Ptal se pomocí dotazníků lidí po celém světě, jestli by mu nepopsali, jak se měnil jejich postoj k Santovi a jestli prozření o jeho neexistenci nějak změnilo jejich důvěru v rodiče nebo ovlivnilo vnímání Vánoc.

Celkem profesor Boyle získal přes 1200 odpovědí; výsledky zpracoval v jediné podobné práci, která na toto téma vznikla. Shrnul je do osmi základních bodů:

  1. Kolem 34 procent lidí si i v dospělosti přeje, aby dál věřili na Santu.
  2. Asi 34 procent lidí, kteří se zúčastnili ankety, uvedlo, že víra v existenci Santa Clause zlepšila v dětství jejich chování; 47 procent si to nemyslí.
  3. Průměrný věk, kdy lidé přestali věřit v Santu nebo Ježíška, byl osm let.
  4. Asi 65 procent respondentů hrálo s rodiči „hru na víru v Santu“, přestože na něj už nevěřili.
  5. Kolem 56 procent lidí tvrdí, že jejich důvěru v rodiče a obecně dospělé nepravdivý příběh o Santovi nijak negativně neovlivnil. 30 procent naopak uvedlo, že to jejich postoj k dospělým zhoršilo.
  6. Třetina dotázaných uvedla, že poznání pravdy o Vánocích je naštvalo, 15 procent cítilo, že je rodiče zradili.
  7. Asi 31 procent rodičů prohlásilo, že když se jich děti na existenci Santy přímo zeptaly, tak jim zalhali.
  8. Kolem 72 procent rodičů si vyprávění s dětmi o vánočním mýtu a Santovi užívá.

Profesora Boyla nejvíc překvapilo obrovské množství lidí, pro které bylo prozření ohledně neexistence kouzelné vánoční bytosti velmi důležitým momentem v životě.

„Bylo úžasné zaznamenávat, kdy lidé začali vnímat, že je Santa vymyšlený. Hlavní příčinou byly buď náhodné, nebo záměrné činy jejich rodičů. Ale některé děti se pravdy dobraly úplně samy, kousek po kousku,“ uvedl vědec. „Tento výzkum je sice odlehčený, ale odpovědi ukazují, že pocity zklamání z odhalení této vánoční lži v dětech hodně rezonují,“ dodal.

Jeden z účastníků například popsal, že u nich doma nechávali před domem odložené jídlo pro Santu a jeho soby. Že nejsou reální, pochopil, když viděl své rodiče, jak pochoutky sami pojídají. Jedenáctiletý chlapec zase odhalil, že dárky nenosí Santa, když se probudil a uviděl otce dávájícího dárky pod stromeček.

Chyby rodičů…

Nečekaně velké množství rodičů udělalo chybu, která vedla k tomu, že dítě „konspiraci“ odhalilo. Jeden respondent si například v sedmi letech všiml, že dárek, který dostal, ležel několik týdnů na skříni v ložnici rodičů. Jiný zase objevil dopisy pro Ježíška v psacím stole, další si všiml, že Santa a jeho otec mají úplně stejné písmo.

Nahrávám video
Upoutávka: Vánoce 2018 na České televizi
Zdroj: ČT24

Jiné rodičovské chyby byly ještě očividnější: patřila k nim například kniha od Ježíška, která byla i s věnováním od rodičů, časté jsou také zapomenuté cenovky se jmény známých obchodů.

…i okolí

Mnoho prozření o vánoční realitě následuje i po chybách jiných lidí. V anglosaském prostředí jsou častí Santové, kteří se s dětmi baví v obchodech, školkách a na jiných veřejných místech. Jeden respondent takhle v sedmi odhalil, že Santa je ve skutečnosti jeden z vychovatelů ve školce.

Bizarně zní příběh ze Spojených států, kde dostaly děti ve druhé třídě ve škole za úkol napsat esej na téma „Kdy jsem zjistil/a, že Santa neexistuje.“ Jiný respondent vzpomínal, že se v sedmé třídě dozvěděl, že na Severním pólu nikdo nežije, což se lišilo od informací, které měl o Santa Clausovi.

Malí géniové

Profesor Boyle ale narazil také na děti, které se poznání o podstatě Vánoc dobraly samy, bez pomoci ostatních. Typickým příkladem bylo devítileté dítě, jež uvedlo: „Učili jsme se o matematice, přírodě, cestování. Spočítala jsem si, kolik dětí žije na naší planetě a poměřila to s velikostí Santových saní. Tehdy mi to došlo.“ Anglický respondent zase vzpomínal, že v osmi letech mu nikdo nedokázal vysvětlit ekonomický paradox: „Žádný dospělý mi neuměl říct, proč Santa prostě nedonese jídlo dětem z těch chudších částí světa.“

Někteří lidé vzpomínali i na to, že se podstaty Vánoc dobrali díky experimentům. Devítiletý chlapec ze Skotska například poslal bez vědomí rodičů dopis Santovi na Severní pól – když nedostal jediný z dárků, které si v něm přál, pochopil, že dárky nosí někdo úplně jiný.

Obecně se často objevovaly odpovědi, které ukazovaly, že dětem dochází podstata Vánoc při návštěvách obchodních domů – tedy díky poznání toho, jak funguje ekonomický systém a nakupování obecně. Mnohokrát se také opakovalo, že dětem přišlo nesmyslné, aby jedna sebemocnější magická bytost stihla během jediné noci obdarovat dárky stovky milionů dětí po celé planetě. Pro řadu byla také nelogická specifická podoba, jakou Santa Claus mívá. „Bylo pro mě nepředstavitelné, jak by se mohl tak tlustý chlap spustit dolů komínem,“ zněla jedna zaznamenaná vzpomínka.

Profesor Boyle pokládá svůj výzkum jen za předběžný – další odpovědi teprve zaznamenává; chce je rozšířit ještě na další části planety a zvýšit jejich množství nejméně na trojnásobek. Ukázalo se totiž, že existují znatelné rozdíly mezi zeměmi, odkud odpovědi přicházejí: například ve Skotsku rodiče pokládají na rozdíl od Anglie za mnohem přijatelnější lhát dětem o Vánocích. Definitivní výsledky tohoto výzkumu profesor Boyle zveřejní na konci roku 2019.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
před 14 hhodinami

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
před 22 hhodinami

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
1. 4. 2026

„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.
1. 4. 2026
Načítání...