Nejhorší pravdu o Vánocích většina dětí odhalí v osmi letech, ukázala velká mezinárodní studie

V době Vánoc spousta rodičů zápasí s tím, jak před dětmi utajit pravdu o skutečném fungování tohoto svátku. Snaží se, aby kouzlo stromečku a dárků fungovalo co nejdéle a aby v něj děti věřily, dokud to jde. Nová mezinárodní studie ale ukazuje, že kolem osmi let už většina ratolestí tajemství Vánoc prohlédne.

  • Titulek článku je úmyslně nejednoznačný. Nechtěli jsme napsat explicitně nic o neexistenci Ježíška nebo Santa Clause. Roku 2014 to udělala britská stanice BBC a setkalo se to s rozsáhlou kritikou. 

Tato práce vznikla ve Velké Británii, takže se vědci ptali na Santa Clause, ale její závěry se podle nich dají použít i na ostatní bytosti, které mají na Vánoce roznášet dětem dárky – výsledky na otázky totiž přicházely z celého světa. Vědci odhalili, že většina dětí po osmém roku už sice na nadpřirozenou postavu roznášející dary nevěří, ale mnoho z nich před rodiči tuto víru nadále předstírá. A nejčastější příčinou, která vede k její ztrátě, bývá přeřeknutí otce nebo matky.

Hlavním autorem práce je psycholog Chris Boyle z univerzity v Exeteru. Ptal se pomocí dotazníků lidí po celém světě, jestli by mu nepopsali, jak se měnil jejich postoj k Santovi a jestli prozření o jeho neexistenci nějak změnilo jejich důvěru v rodiče nebo ovlivnilo vnímání Vánoc.

Celkem profesor Boyle získal přes 1200 odpovědí; výsledky zpracoval v jediné podobné práci, která na toto téma vznikla. Shrnul je do osmi základních bodů:

  1. Kolem 34 procent lidí si i v dospělosti přeje, aby dál věřili na Santu.
  2. Asi 34 procent lidí, kteří se zúčastnili ankety, uvedlo, že víra v existenci Santa Clause zlepšila v dětství jejich chování; 47 procent si to nemyslí.
  3. Průměrný věk, kdy lidé přestali věřit v Santu nebo Ježíška, byl osm let.
  4. Asi 65 procent respondentů hrálo s rodiči „hru na víru v Santu“, přestože na něj už nevěřili.
  5. Kolem 56 procent lidí tvrdí, že jejich důvěru v rodiče a obecně dospělé nepravdivý příběh o Santovi nijak negativně neovlivnil. 30 procent naopak uvedlo, že to jejich postoj k dospělým zhoršilo.
  6. Třetina dotázaných uvedla, že poznání pravdy o Vánocích je naštvalo, 15 procent cítilo, že je rodiče zradili.
  7. Asi 31 procent rodičů prohlásilo, že když se jich děti na existenci Santy přímo zeptaly, tak jim zalhali.
  8. Kolem 72 procent rodičů si vyprávění s dětmi o vánočním mýtu a Santovi užívá.

Profesora Boyla nejvíc překvapilo obrovské množství lidí, pro které bylo prozření ohledně neexistence kouzelné vánoční bytosti velmi důležitým momentem v životě.

„Bylo úžasné zaznamenávat, kdy lidé začali vnímat, že je Santa vymyšlený. Hlavní příčinou byly buď náhodné, nebo záměrné činy jejich rodičů. Ale některé děti se pravdy dobraly úplně samy, kousek po kousku,“ uvedl vědec. „Tento výzkum je sice odlehčený, ale odpovědi ukazují, že pocity zklamání z odhalení této vánoční lži v dětech hodně rezonují,“ dodal.

Jeden z účastníků například popsal, že u nich doma nechávali před domem odložené jídlo pro Santu a jeho soby. Že nejsou reální, pochopil, když viděl své rodiče, jak pochoutky sami pojídají. Jedenáctiletý chlapec zase odhalil, že dárky nenosí Santa, když se probudil a uviděl otce dávájícího dárky pod stromeček.

Chyby rodičů…

Nečekaně velké množství rodičů udělalo chybu, která vedla k tomu, že dítě „konspiraci“ odhalilo. Jeden respondent si například v sedmi letech všiml, že dárek, který dostal, ležel několik týdnů na skříni v ložnici rodičů. Jiný zase objevil dopisy pro Ježíška v psacím stole, další si všiml, že Santa a jeho otec mají úplně stejné písmo.

Nahrávám video

Jiné rodičovské chyby byly ještě očividnější: patřila k nim například kniha od Ježíška, která byla i s věnováním od rodičů, časté jsou také zapomenuté cenovky se jmény známých obchodů.

…i okolí

Mnoho prozření o vánoční realitě následuje i po chybách jiných lidí. V anglosaském prostředí jsou častí Santové, kteří se s dětmi baví v obchodech, školkách a na jiných veřejných místech. Jeden respondent takhle v sedmi odhalil, že Santa je ve skutečnosti jeden z vychovatelů ve školce.

Bizarně zní příběh ze Spojených států, kde dostaly děti ve druhé třídě ve škole za úkol napsat esej na téma „Kdy jsem zjistil/a, že Santa neexistuje.“ Jiný respondent vzpomínal, že se v sedmé třídě dozvěděl, že na Severním pólu nikdo nežije, což se lišilo od informací, které měl o Santa Clausovi.

Malí géniové

Profesor Boyle ale narazil také na děti, které se poznání o podstatě Vánoc dobraly samy, bez pomoci ostatních. Typickým příkladem bylo devítileté dítě, jež uvedlo: „Učili jsme se o matematice, přírodě, cestování. Spočítala jsem si, kolik dětí žije na naší planetě a poměřila to s velikostí Santových saní. Tehdy mi to došlo.“ Anglický respondent zase vzpomínal, že v osmi letech mu nikdo nedokázal vysvětlit ekonomický paradox: „Žádný dospělý mi neuměl říct, proč Santa prostě nedonese jídlo dětem z těch chudších částí světa.“

Někteří lidé vzpomínali i na to, že se podstaty Vánoc dobrali díky experimentům. Devítiletý chlapec ze Skotska například poslal bez vědomí rodičů dopis Santovi na Severní pól – když nedostal jediný z dárků, které si v něm přál, pochopil, že dárky nosí někdo úplně jiný.

Obecně se často objevovaly odpovědi, které ukazovaly, že dětem dochází podstata Vánoc při návštěvách obchodních domů – tedy díky poznání toho, jak funguje ekonomický systém a nakupování obecně. Mnohokrát se také opakovalo, že dětem přišlo nesmyslné, aby jedna sebemocnější magická bytost stihla během jediné noci obdarovat dárky stovky milionů dětí po celé planetě. Pro řadu byla také nelogická specifická podoba, jakou Santa Claus mívá. „Bylo pro mě nepředstavitelné, jak by se mohl tak tlustý chlap spustit dolů komínem,“ zněla jedna zaznamenaná vzpomínka.

Profesor Boyle pokládá svůj výzkum jen za předběžný – další odpovědi teprve zaznamenává; chce je rozšířit ještě na další části planety a zvýšit jejich množství nejméně na trojnásobek. Ukázalo se totiž, že existují znatelné rozdíly mezi zeměmi, odkud odpovědi přicházejí: například ve Skotsku rodiče pokládají na rozdíl od Anglie za mnohem přijatelnější lhát dětem o Vánocích. Definitivní výsledky tohoto výzkumu profesor Boyle zveřejní na konci roku 2019.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Parapsychologové v Československu proutky hledali uran a rukama rakovinu

V komunistickém Československu v 80. let minulého století fungovaly dvě laboratoře na výzkum parapsychologie, které byly placené z veřejného rozpočtu. Jednu z nich vedl Zdeněk Rejdák, druhou František Kahuda. Každý z nich měl k dispozici desítky externích spolupracovníků, léčitelů, lékařů nebo důlních expertů. Ti například pomocí proutků zkoumali, jaké typy rud se nachází v konkrétním dole, nebo se v nemocnicích snažili pomocí rukou diagnostikovat vážné nemoci, jako byla třeba rakovina, kterou pak léčili pomocí přírodních preparátů. Popsal to ve svém výzkumu Pavel Horák z Etnologického ústavu Akademie věd.
před 7 hhodinami

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 10 hhodinami

Bilance: Zemědělská půda kvůli degradaci nezachytává vodu, prohlubuje tak sucho

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.
před 11 hhodinami

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
před 12 hhodinami

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 14 hhodinami

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
před 15 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
včeraAktualizovánovčera v 15:46‌‌

Pokroky v AI přivádějí matematiky do „existenční krize“

V posledních měsících dosáhly nekomerční modely umělé inteligence (AI) významného pokroku v matematice a jejich tvůrci tvrdí, že vyřešily stovky dosud nevyřešených problémů. To vyvolalo řadu otázek v celosvětové vědecké komunitě.
včera v 14:42‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.