Nejhorší pravdu o Vánocích většina dětí odhalí v osmi letech, ukázala velká mezinárodní studie

V době Vánoc spousta rodičů zápasí s tím, jak před dětmi utajit pravdu o skutečném fungování tohoto svátku. Snaží se, aby kouzlo stromečku a dárků fungovalo co nejdéle a aby v něj děti věřily, dokud to jde. Nová mezinárodní studie ale ukazuje, že kolem osmi let už většina ratolestí tajemství Vánoc prohlédne.

  • Titulek článku je úmyslně nejednoznačný. Nechtěli jsme napsat explicitně nic o neexistenci Ježíška nebo Santa Clause. Roku 2014 to udělala britská stanice BBC a setkalo se to s rozsáhlou kritikou

Tato práce vznikla ve Velké Británii, takže se vědci ptali na Santa Clause, ale její závěry se podle nich dají použít i na ostatní bytosti, které mají na Vánoce roznášet dětem dárky – výsledky na otázky totiž přicházely z celého světa. Vědci odhalili, že většina dětí po osmém roku už sice na nadpřirozenou postavu roznášející dary nevěří, ale mnoho z nich před rodiči tuto víru nadále předstírá. A nejčastější příčinou, která vede k její ztrátě, bývá přeřeknutí otce nebo matky.

Hlavním autorem práce je psycholog Chris Boyle z univerzity v Exeteru. Ptal se pomocí dotazníků lidí po celém světě, jestli by mu nepopsali, jak se měnil jejich postoj k Santovi a jestli prozření o jeho neexistenci nějak změnilo jejich důvěru v rodiče nebo ovlivnilo vnímání Vánoc.

Celkem profesor Boyle získal přes 1200 odpovědí; výsledky zpracoval v jediné podobné práci, která na toto téma vznikla. Shrnul je do osmi základních bodů:

  1. Kolem 34 procent lidí si i v dospělosti přeje, aby dál věřili na Santu.
  2. Asi 34 procent lidí, kteří se zúčastnili ankety, uvedlo, že víra v existenci Santa Clause zlepšila v dětství jejich chování; 47 procent si to nemyslí.
  3. Průměrný věk, kdy lidé přestali věřit v Santu nebo Ježíška, byl osm let.
  4. Asi 65 procent respondentů hrálo s rodiči „hru na víru v Santu“, přestože na něj už nevěřili.
  5. Kolem 56 procent lidí tvrdí, že jejich důvěru v rodiče a obecně dospělé nepravdivý příběh o Santovi nijak negativně neovlivnil. 30 procent naopak uvedlo, že to jejich postoj k dospělým zhoršilo.
  6. Třetina dotázaných uvedla, že poznání pravdy o Vánocích je naštvalo, 15 procent cítilo, že je rodiče zradili.
  7. Asi 31 procent rodičů prohlásilo, že když se jich děti na existenci Santy přímo zeptaly, tak jim zalhali.
  8. Kolem 72 procent rodičů si vyprávění s dětmi o vánočním mýtu a Santovi užívá.

Profesora Boyla nejvíc překvapilo obrovské množství lidí, pro které bylo prozření ohledně neexistence kouzelné vánoční bytosti velmi důležitým momentem v životě.

„Bylo úžasné zaznamenávat, kdy lidé začali vnímat, že je Santa vymyšlený. Hlavní příčinou byly buď náhodné, nebo záměrné činy jejich rodičů. Ale některé děti se pravdy dobraly úplně samy, kousek po kousku,“ uvedl vědec. „Tento výzkum je sice odlehčený, ale odpovědi ukazují, že pocity zklamání z odhalení této vánoční lži v dětech hodně rezonují,“ dodal.

Jeden z účastníků například popsal, že u nich doma nechávali před domem odložené jídlo pro Santu a jeho soby. Že nejsou reální, pochopil, když viděl své rodiče, jak pochoutky sami pojídají. Jedenáctiletý chlapec zase odhalil, že dárky nenosí Santa, když se probudil a uviděl otce dávájícího dárky pod stromeček.

Chyby rodičů…

Nečekaně velké množství rodičů udělalo chybu, která vedla k tomu, že dítě „konspiraci“ odhalilo. Jeden respondent si například v sedmi letech všiml, že dárek, který dostal, ležel několik týdnů na skříni v ložnici rodičů. Jiný zase objevil dopisy pro Ježíška v psacím stole, další si všiml, že Santa a jeho otec mají úplně stejné písmo.

Nahrávám video

Jiné rodičovské chyby byly ještě očividnější: patřila k nim například kniha od Ježíška, která byla i s věnováním od rodičů, časté jsou také zapomenuté cenovky se jmény známých obchodů.

…i okolí

Mnoho prozření o vánoční realitě následuje i po chybách jiných lidí. V anglosaském prostředí jsou častí Santové, kteří se s dětmi baví v obchodech, školkách a na jiných veřejných místech. Jeden respondent takhle v sedmi odhalil, že Santa je ve skutečnosti jeden z vychovatelů ve školce.

Bizarně zní příběh ze Spojených států, kde dostaly děti ve druhé třídě ve škole za úkol napsat esej na téma „Kdy jsem zjistil/a, že Santa neexistuje.“ Jiný respondent vzpomínal, že se v sedmé třídě dozvěděl, že na Severním pólu nikdo nežije, což se lišilo od informací, které měl o Santa Clausovi.

Malí géniové

Profesor Boyle ale narazil také na děti, které se poznání o podstatě Vánoc dobraly samy, bez pomoci ostatních. Typickým příkladem bylo devítileté dítě, jež uvedlo: „Učili jsme se o matematice, přírodě, cestování. Spočítala jsem si, kolik dětí žije na naší planetě a poměřila to s velikostí Santových saní. Tehdy mi to došlo.“ Anglický respondent zase vzpomínal, že v osmi letech mu nikdo nedokázal vysvětlit ekonomický paradox: „Žádný dospělý mi neuměl říct, proč Santa prostě nedonese jídlo dětem z těch chudších částí světa.“

Někteří lidé vzpomínali i na to, že se podstaty Vánoc dobrali díky experimentům. Devítiletý chlapec ze Skotska například poslal bez vědomí rodičů dopis Santovi na Severní pól – když nedostal jediný z dárků, které si v něm přál, pochopil, že dárky nosí někdo úplně jiný.

Obecně se často objevovaly odpovědi, které ukazovaly, že dětem dochází podstata Vánoc při návštěvách obchodních domů – tedy díky poznání toho, jak funguje ekonomický systém a nakupování obecně. Mnohokrát se také opakovalo, že dětem přišlo nesmyslné, aby jedna sebemocnější magická bytost stihla během jediné noci obdarovat dárky stovky milionů dětí po celé planetě. Pro řadu byla také nelogická specifická podoba, jakou Santa Claus mívá. „Bylo pro mě nepředstavitelné, jak by se mohl tak tlustý chlap spustit dolů komínem,“ zněla jedna zaznamenaná vzpomínka.

Profesor Boyle pokládá svůj výzkum jen za předběžný – další odpovědi teprve zaznamenává; chce je rozšířit ještě na další části planety a zvýšit jejich množství nejméně na trojnásobek. Ukázalo se totiž, že existují znatelné rozdíly mezi zeměmi, odkud odpovědi přicházejí: například ve Skotsku rodiče pokládají na rozdíl od Anglie za mnohem přijatelnější lhát dětem o Vánocích. Definitivní výsledky tohoto výzkumu profesor Boyle zveřejní na konci roku 2019.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 47 mminutami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 2 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 4 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...