Čeští vědci střílí laserem do meteoritů. Chtějí odhalit složení padajících hvězd

Nahrávám video

Střelba výkonným laserem do vzácných meteoritů je jedinečným experimentem českých vědců. Pokus by mohl vyústit v novou metodu, jak rychleji zjišťovat chemické složení padajících hvězd. Díky tomu by pak vědci mohli lépe porozumět i struktuře a historii naší sluneční soustavy.

Vědci v laboratoři ostřelují desítky meteoritů z celého světa. Mezi vzorky mají například úlomek známého čeljabinského meteoritu nebo kámen z Měsíce.

Pod palbou čtyřicetigigawattového laseru dosahuje teplota deset tisíc stupňů a hornina se odpařuje. Díky tomu chtějí vědci ověřit metodu, která by umožnila mnohem přesněji určovat chemické složení meteorů hořících při průletu zemskou atmosférou.

Při tření v atmosféře i při působení laseru v laboratoři totiž odpařovaný materiál září. Rozkladem světla a pomocí takzvaných spektrálních čar umí astronomové vyjmenovat, jaké prvky vzorek přesně obsahuje. „Je ale velice složité na základě spekter meteorů zjistit, kolik tam těch jednotlivých prvků je,“ řekl ČT Martin Ferus z oddělení spektroskopie Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR.

Tuto slabinu nyní chtějí vědci odstranit. Při aktuálních pokusech s laserem znají složení vzorků dopředu a vědí tak přesně, co hledají. V chaotických datech ze spektrálních čar mohou díky tomu najít vzory typické pro různé druhy těles s různým zastoupením prvků.

„Je to něco jako otisk prstu. My jenom musíme najít klíč, jakým způsobem ty otisky prstu ztotožnit a říct – ano, tento letící meteor má spektrální otisk jako jeden z těchto meteoritů, které tady máme třeba vyrovnané na stole,“ vysvětlil Ferus.

Výsledkem pokusů má být katalog, ve kterém bude možné najít, kterému typu tělesa odpovídá světlo jakékoli právě pozorované padající hvězdy. Bude tak jasné i její složení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI může představovat existenční hrozbu, varoval komisař OSN

Umělá inteligence (AI) může pro lidstvo představovat existenční hrozbu, varoval podle tiskových agentur vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v Ženevě a vyzval k okamžitému přijetí kroků ke snížení rizik.
před 17 hhodinami

Téměř dvacet kilo stříbra. V Dánsku našli největší vikinský poklad

Malé Thorovo kladivo Mjolnir, desítky mincí, náramky i stříbrné pruty. Přes sedm set stříbrných předmětů o váze 18,5 kilogramu obsahuje nově objevený poklad, který byl uložen do hliněné nádoby někdy v 9. století. Našel ho náhodou muž z městečka Rebild, když začal stavět novou terasu. Je téměř třikrát větší než dosud největší podobný nález v zemi.
před 18 hhodinami

Plzeňští archeologové poprvé zkoumají gulag v Kazachstánu. Trpěli tam i Češi

Plzeňští archeologové zahájili první archeologický výzkum bývalého gulagu, nápravného pracovního tábora, na území dnešního Kazachstánu. Navázali na prvotní průzkum pozůstatků táborů pro politické vězně ze 30. až 50. let 20. století, který tam provedli loni v říjnu. Takový výzkum dosud nebyl v žádné z postsovětských zemí možný. Vědci z filozofické fakulty práce provádějí ve spolupráci s organizací Gulag.cz, která se dokumentaci sovětských pracovních táborů věnuje už 15 let. Výzkum, který Kazachstán podporuje, navazuje na expedici z roku 2021.
před 20 hhodinami

VideoPlicní embolii je možné léčit efektivněji, ukázala česká studie

Odstraňování krevní sraženiny z plicních tepen katetry je v porovnání s klasickými léky proti srážení krve devětkrát efektivnější, ukázala průlomová studie českých lékařů, které se účastnilo jedenáct kardiocenter a zapojilo se přes 550 pacientů. Dávka léku je asi pětinová oproti běžnému podání, což snižuje riziko krvácení a zkracuje pobyt pacienta v nemocnici. Metoda bude součástí nových evropských doporučení pro léčbu plicní embolie, která vyjdou příští rok. Podle autorů studie to otevírá cestu ke změně léčby rizikovějších pacientů. Jen v Česku jsou to ročně až čtyři tisíce lidí.
před 22 hhodinami

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
6. 9. 2026

Američtí vědci možná poprvé zaznamenali podivnou temnou hmotu

Mezinárodní vědecký projekt možná našel první částice, které jsou původcem záhadné temné hmoty. Zachycený signál je ale natolik zvláštní, že možná fyzici zachytili něco ještě podivnějšího.
5. 9. 2026

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
4. 9. 2026

Roj umělých inteligencí napadl německý web. Radily se tam, jak lépe podvádět a škodit

Skupina autonomních agentů OpenAI se letos na jaře vymkla kontrole, unikla z testovacího prostředí a ovládla německou webovou stránku. Proměnila ji v nástěnku pro komunikaci s dalšími agenty umělé inteligence (AI). Podle agentury Reuters to vyplývá z nově zveřejněné studie a z informací osob obeznámených se situací. Představitelé společnosti OpenAI se o incidentu dozvěděli už před několika týdny, ale drželi ho v tajnosti.
4. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.