Čeští vědci střílí laserem do meteoritů. Chtějí odhalit složení padajících hvězd

Nahrávám video

Střelba výkonným laserem do vzácných meteoritů je jedinečným experimentem českých vědců. Pokus by mohl vyústit v novou metodu, jak rychleji zjišťovat chemické složení padajících hvězd. Díky tomu by pak vědci mohli lépe porozumět i struktuře a historii naší sluneční soustavy.

Vědci v laboratoři ostřelují desítky meteoritů z celého světa. Mezi vzorky mají například úlomek známého čeljabinského meteoritu nebo kámen z Měsíce.

Pod palbou čtyřicetigigawattového laseru dosahuje teplota deset tisíc stupňů a hornina se odpařuje. Díky tomu chtějí vědci ověřit metodu, která by umožnila mnohem přesněji určovat chemické složení meteorů hořících při průletu zemskou atmosférou.

Při tření v atmosféře i při působení laseru v laboratoři totiž odpařovaný materiál září. Rozkladem světla a pomocí takzvaných spektrálních čar umí astronomové vyjmenovat, jaké prvky vzorek přesně obsahuje. „Je ale velice složité na základě spekter meteorů zjistit, kolik tam těch jednotlivých prvků je,“ řekl ČT Martin Ferus z oddělení spektroskopie Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR.

Tuto slabinu nyní chtějí vědci odstranit. Při aktuálních pokusech s laserem znají složení vzorků dopředu a vědí tak přesně, co hledají. V chaotických datech ze spektrálních čar mohou díky tomu najít vzory typické pro různé druhy těles s různým zastoupením prvků.

„Je to něco jako otisk prstu. My jenom musíme najít klíč, jakým způsobem ty otisky prstu ztotožnit a říct – ano, tento letící meteor má spektrální otisk jako jeden z těchto meteoritů, které tady máme třeba vyrovnané na stole,“ vysvětlil Ferus.

Výsledkem pokusů má být katalog, ve kterém bude možné najít, kterému typu tělesa odpovídá světlo jakékoli právě pozorované padající hvězdy. Bude tak jasné i její složení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 31 mminutami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 1 hhodinou

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 5 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 7 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
před 23 hhodinami

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
včera v 13:15

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
včera v 10:58

Gram měsíčního prachu patří Akademii věd, potvrdil soud

Měsíční prach náleží Akademii věd, potvrdil Nejvyšší soud (NS) v neobvyklém sporu. Vzorky měsíčního prachu se do Československa dostaly v 70. letech díky mezinárodní vědecké spolupráci se Sovětským svazem. Zůstaly v držení rodiny výzkumnice, která je tehdy od sovětských kolegů jménem Akademie převzala. Akademie se o tom dozvěděla v roce 2020 v souvislosti s žádostí o vývozní povolení. Podala žalobu a pražské soudy jí vyhověly. Dovolání podané dcerou vědkyně NS odmítl.
včera v 09:13
Načítání...