Ve věku 78 let zemřel nositel Nobelovy ceny za fyziku, plzeňský rodák Peter Grünberg. Informovala o tom s odvoláním na výzkumné centrum v západoněmeckém Jülichu agentura DPA, podle níž vědec zemřel už minulý týden. Nobelovu cenu získal společně s Francouzem Albertem Fertem v roce 2007 za objev takzvané gigantické magnetorezistence (GMR).
Zemřel fyzik Peter Grünberg, nobelista a rodák z Plzně. Lidstvo má díky němu malé počítače
Grünberg vyrůstal v Dýšině u Plzně, kde jeho otec pracoval v jednou ze závodů plzeňské Škodovky. Po válce potkal Grünbergovy osud většiny českých Němců – odsun. V roce 1984 se habilitoval na univerzitě v Kolíně nad Rýnem, začátkem 90. let se stal mimořádným profesorem. Od roku 1972 působil Grünberg ve výzkumném centru v západoněmeckém Jülichu.
Na své dětství však rád vzpomínal a v roce 2008 dostal od primátora Plzně vyobrazení městské historické pečeti. „Vzpomínek na dětství v Dýšině mám víc. Vzpomínám si na velkou zahradu a na ovocné stromy, obzvláště dobré byly třešně. Vzpomínám si, jak jsme se v létě chodili koupat do Klabavy po cestě, na které jsme zas v zimě sáňkovali,“ popsal tehdy šestý nositel Nobelovy ceny, který se narodil na území České republiky.
V roce 2007 zavzpomínal také na svou dětskou stavebnici Merkur. „To byly kovové díly, které se daly spojovat šroubky. S tím jsem si strašně moc rád hrál,“ řekl o své nejoblíbenější hračce dětství stráveného v Čechách vědec, který si tehdy však vybavoval pouze jednotlivá česká slovíčka.
Otec harddisků
Nobelovu cenu obdržel za objevy v oblasti gigantické magnetorezistence, tedy magnetického efektu, který se využívá k ukládání dat do pevných disků počítačů. Objev gigantické magnetorezistence je považovaný za průlom v moderních informačních technologiích. Výrazně se díky němu dá zvýšit paměťová kapacita počítačových pevných disků, a paměťová média se díky tomu mohla zmenšit na minimum.
„Peter Grünberg byl nejen vynikající výzkumník, byl především také všemi oceňovaný a oblíbený kolega,“ uvedlo centrum v Jülichu ve svém oznámení.
Mezi nositeli Nobelovy ceny bylo více osob narozených na území České republiky:
Berta von Suttnerová (za mír 1905; 1843–1914) – Suttnerová, rozená Kinská, se narodila v Praze a pocházela ze starého českého šlechtického rodu. Většinu života však strávila v Rakousku, a tak je této zemi připisována i její Nobelova cena. Suttnerová byla dlouholetou přítelkyní Alfreda Nobela a údajně mu byla i inspirací při ustavování ceny za mír. Tu pak také v roce 1905 jako první žena získala, a to především za své protiválečné aktivity.
Carl Ferdinand Cori a Gerta Theresa Coriová, rozená Radnitzová (za lékařství 1947; 1896–1984, respektive 1896–1957) – Manželé, oba narození v Praze. Poznali se během studií medicíny na pražské německé univerzitě. Jejich rodiny vztahu katolíka a Židovky nepřály, proto uprchli do Vídně a následně před nacisty do USA, kde také získali občanství. Usadili se v Buffalu, kde pracovali ve Státním ústavu pro výzkum zhoubných nemocí, později se přestěhovali do Saint Louis, kde se věnovali výzkumu na Univerzitě George Washingtona. Nobelovu cenu dostali „za objev průběhu katalytické konverze glykogenu“.
Jaroslav Heyrovský (za chemii v roce 1959; 1890–1967) – Rovněž Heyrovský se narodil v Praze. Zde také v únoru 1922 dospěl k zásadnímu objevu – elektrické napětí na rtuťové kapiláře, při kterém dochází k náhlému vzrůstu proudu, se ukázalo být charakteristickou veličinou látky přítomné v roztoku a velikost proudu byla úměrná její koncentraci. Běžnou dobu analýzy roztoku jeho objev zkrátil z hodin na pouhé minuty. Polarografie, jak nový obor elektrochemie jeho autor nazval, se rozletěla do světa. A Heyrovský v roce 1959 za její objev obdržel Nobelovu cenu.
Jaroslav Seifert (za literaturu v roce 1984; 1901–1986) – Básník Jaroslav Seifert, který se narodil na pražském Žižkově, je ztělesněním české poezie minulého století. Nobelovu cenu obdržel nejen za své výjimečné dílo, ale i za odvážné občanské postoje. V tehdejších českých novinách byly této jedinečné události věnovány pouhé dvě věty. Klasik české literatury byl totiž za normalizace v podstatě ignorován, mimo jiné proto, že patřil k prvním signatářům Charty 77.