Cenu Akademie věd ČR za vynikající vědecké výsledky převzal dnes fyzik Lukáš Palatinus s týmem z Fyzikálního ústavu, entomolog Marek Jindra a Josef Houštěk z Fyziologického ústavu.
Akademie věd ocenila vědce za špičkové výsledky i popularizaci
Palatinus s kolegy vyvinul metodu, jak určit krystalovou strukturu i u krystalů s velikostí pouhých několika desítek nanometrů. Článek o této metodě otiskl letos v lednu prestižní časopis Science a byl to první takový text z českého prostředí, na který časopis poutal i na titulní straně. V rozhovoru Palatinus řekl, že nová metoda je především nástrojem pro další badatele zkoumající látky, v nichž se vyskytují nanokrystaly. Patří mezi ně i řada léčiv.
Dr. Lukáš Palatinus o nanokrystalech (zdroj: ČT24)
Na atomární struktuře uvnitř krystalu závisí mnohé vlastnosti na materiálu. Informace o postavení a vzdálenostech atomů v krystalu lze zjistit díky jevu zvanému difrakce. „,Posvítíme‘ do krystalu nějakým zářením, a to se v krystalu specifickým způsobem rozptyluje. Matematickou analýzou rozptylu jsme schopni se dobrat informace o atomární struktuře,“ popsal metodu Palatinus. Běžně se pro difrakci užívá rentgenové záření. Lze tak zjistit strukturu u velkých krystalů, které mají alespoň několik mikrometrů.
Mikroskop, který vidí do nitra krystalů
- Krystaly jsou přítomné ve většině látek kolem nás, v kovech, keramice, betonu i v horninách. Znalost atomární struktury je klíčová pro pochopení vlastností látky.
Pro krystaly o velikosti ve zlomcích mikrometrů nebo několik desítek nanometrů se rentgenové záření použít nedá. „V našem výzkumu používáme proud elektronů,“ uvedl Palatinus. Tato metoda umožňuje z výsledku difrakce odvodit informace o uspořádání atomů i ve velmi malých krystalech. Vyskytují se například v léčivech, objevená metoda bude mít proto význam i pro výzkum léků.
Další uplatnění je podle Palatinuse v oblasti tenkých vrstev. „To jsou několik desítek nanometrů silné povlaky na určitém materiálu. Mají vlastnosti, kterých se jinak v materiálech nedají docílit. Je to v současnosti velký hit, například v oblasti senzorů, baterií nebo fotovoltaiky,“ uvedl.
- Lék thalidomid byl podáván matkám pro úlevu od těhotenských nevolností. Ukázalo se ale, že stejná molekula, jen v jiném uspořádání, způsobuje těžké malformace plodu. Při průmyslové výrobě vznikaly obě varianty dohromady a prodávaný lék způsobil celosvětově narození okolo 12 000 postižených dětí.
Dalšími členy oceněného týmu jsou Mariana Klementová, Petr Brázda, Václav Petříček a Cinthia Antunes Correa. Ceny předávala Akademie věd dnes.
Lukáš Palatinus
Tým Lukáše Palatina se s tímto výzkumem dostal letos i na obálku prestižního časopisu Science:
Obálka časopisu Science
Ceny za výsledky vědecké práce, ale také za propagaci výzkumu předala dnes odpoledne osmi odborníkům Akademie věd ČR (AV ČR). Jsou mezi nimi i tři mladí badatelé do 35 let. Devátý vědec dostal společnou cenu předsedkyně akademie Evy Zažímalové a Nadačního fondu Neuron za popularizaci vědy.
Další ceny Akademie
Za vynikající výsledky velkého vědeckého významu získali ocenění tři vědci a jejich týmy. Kromě Palatina ji obdrželi i entomolog Marek Jindra specializující se na hormony hmyzu a Josef Houštěk z Fyziologického ústavu AV ČR s výzkumem mechanismů, které stojí za některými chorobami. V hlavní kategorii bylo sedm návrhů.
Další tři ceny putovaly mladým vědcům do 35 let. Dostali je Rhys Taylor za výzkum původu mezihvězdného vodíku, Filip Kolář za popis změn rostlin po změnách klimatu ve čtvrtohorách a sociolog Filip Vostal za teorii, jak se všeobecná tendence ke zrychlování projevuje ve vědecké sféře.
Kromě cen za vědecké výsledky dostali ceny i badatelé, kteří se dlouhodobě podílejí na propagaci a popularizaci vědy. Jsou to Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky a Jaroslav Peregrin z Filosofického ústavu. Hořejší je jedním z nejcitovanějších českých vědců a o šíření vědeckých poznatků se stará i v rozhlasových vystoupeních, účastí v publicistických pořadech České televize nebo na svém blogu. Předsedkyně Zažímalová při předávání ceny zmínila, že spolu studovali a měli i stejného školitele. „Je členem různých vědeckých rad, různých panelů, které hodnotí projekty,“ řekla předsedkyně.
Peregrin jako mezinárodně respektovaný odborník na filozofii jazyka a filozofickou logiku je autorem řady knih určených pro široký okruh čtenářů. Zpřístupňovat filozofii a logiku se snaží i na internetu, například pomocí videoblogu. „Co je pro pana profesora charakteristické, že propojuje filozofii s přírodními vědami,“ uvedla Zažímalová.
Společnou cenu předsedkyně AV ČR a Nadačního fondu Neuron za popularizaci vědy převzal fyzik Martin Ledinský. „Za jeho nejvýznamnější výsledek lze označit novou metodu určování krystalinity křemíkových vrstev, tedy rozhodujícího parametru pro použití v tenkovrstvých solárních článcích,“ uvedla akademie v tiskové zprávě. Ledinský se zúčastnil řady projektů pro přiblížení vědy dětem a studentům, například i v mateřské škole Lvíčata při Českém vysokém učení technickém. Cena, kterou získal, je spojena s finanční prémií 100 000 korun. Předal mu ji zakladatel fondu Karel Janeček.