Jak Německo chrání whistleblowery ve vědě? Má to na starost vědecký ombudsman

Ani věda není imunní vůči podvodům, plagiátorství nebo sporům o autorství objevů nebo článků.

Ochrana whistleblowerů ve vědeckém prostředí a nastavení systému pro potrestání podvodníků. I o těchto tématech mluvil v Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského Akademie věd německý vědecký ombudsman. Zaměřuje se na porušování pravidel mezi vědci – většinou jde o spory o autorství vědeckých článků nebo plagiátorství. Ročně spolu s kolegy řeší celkově 70 až 80 případů porušení takových pravidel.

Nahrávám video
Martin Hof o funkci vědeckého ombudsmana
Zdroj: ČT24

Prof. Dr. Joachim Heberle z Freie Universität Berlin má zvláštní funkci – je to Německý ombudsman pro vědu. Jde o nezávislý poradní a zprostředkovatelský orgán, založený nadací Deutschen Forschungsgemeinschaft už v roce 1999. Vědci v Německu se mohou na tuto instituci obrátit v otázkách „dobré vědecké praxe“ (což jsou obyčejné podvody a padělání ve vědě) a vědeckého zneužití.

Od svého založení v roce 2014 řešil úřad veřejného ochránce práv více než 650 případů, zhruba 45 ročně. Tento orgán tvoří čtyři vědci z různých univerzit v aktuálním složení: Stepan Rixen (právo), Brigitte M. Jockusche (biologie), Joachim Heberle (biofyzika) a Renate Scheibe (biologie). Joachim Heberle je členem orgánu od roku 2014.

Profesor Haberle o praxi vědeckého whistleblowera promluvil v Praze v úterý 29. srpna v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského.

Nahrávám video
Vědecký ombudsman česky
Zdroj: ČT24
Nahrávám video
Vědecký ombudsman, originální verze
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

USA nechaly přivřít „oko NATO na obloze“ pro Blízký východ

Přední americká firma Planet Labs zabývající se satelitními snímky na žádost Washingtonu omezila na neurčito přístup k fotografiím z Íránu a velké části Blízkého východu. Opatření ztěžuje práci humanitárním skupinám a novinářům, kteří se snaží ověřovat informace na místě. Určitou míru kontroly naznačily i další americké společnosti. USA už dekády omezují snímky z Izraele a palestinských území.
před 9 hhodinami

Do roku 2050 budou mít metabolické onemocnění jater téměř dvě miliardy lidí, uvádí studie

Onemocnění jater spojené s poruchou metabolismu (MASLD), při němž se v játrech hromadí tuk, bylo diagnostikováno u 1,3 miliardy lidí. Studie zveřejněná ve vědeckém časopise The Lancet uvádí, že do roku 2050 bude metabolickými onemocněními jater postiženo 1,8 miliardy lidí, což představuje nárůst o 42 procent oproti roku 2023.
před 10 hhodinami

Pravěké ženy jedly mnohem méně masa než muži. Vědci zkoumají proč

Nový výzkum poprvé popsal na velkém vzorku kostí pravěkých Evropanů, jak zásadní byl rozdíl v konzumaci masa mezi muži a ženami, přičemž archeologové prozkoumali dobu deseti tisíc let.
před 14 hhodinami

Při několika vlnách veder už padaly podle vědců hranice smrtelného horka

Vědci nedávno překlasifikovali hranice smrtícího horka. Podle nich už byly splněny podmínky považované za smrtelné horko, které zranitelní lidé jen obtížně přežívají, rovnou v několika nedávných vlnách veder.
před 16 hhodinami

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
13. 4. 2026

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
13. 4. 2026

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
13. 4. 2026

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
12. 4. 2026
Načítání...