Ani věda není imunní vůči podvodům, plagiátorství nebo sporům o autorství objevů nebo článků.
Jak Německo chrání whistleblowery ve vědě? Má to na starost vědecký ombudsman
Ochrana whistleblowerů ve vědeckém prostředí a nastavení systému pro potrestání podvodníků. I o těchto tématech mluvil v Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského Akademie věd německý vědecký ombudsman. Zaměřuje se na porušování pravidel mezi vědci – většinou jde o spory o autorství vědeckých článků nebo plagiátorství. Ročně spolu s kolegy řeší celkově 70 až 80 případů porušení takových pravidel.
Martin Hof o funkci vědeckého ombudsmana (zdroj: ČT24)
Prof. Dr. Joachim Heberle z Freie Universität Berlin má zvláštní funkci – je to Německý ombudsman pro vědu. Jde o nezávislý poradní a zprostředkovatelský orgán, založený nadací Deutschen Forschungsgemeinschaft už v roce 1999. Vědci v Německu se mohou na tuto instituci obrátit v otázkách „dobré vědecké praxe“ (což jsou obyčejné podvody a padělání ve vědě) a vědeckého zneužití.
Od svého založení v roce 2014 řešil úřad veřejného ochránce práv více než 650 případů, zhruba 45 ročně. Tento orgán tvoří čtyři vědci z různých univerzit v aktuálním složení: Stepan Rixen (právo), Brigitte M. Jockusche (biologie), Joachim Heberle (biofyzika) a Renate Scheibe (biologie). Joachim Heberle je členem orgánu od roku 2014.
Profesor Haberle o praxi vědeckého whistleblowera promluvil v Praze v úterý 29. srpna v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského.
Vědecký ombudsman česky (zdroj: ČT24)
Vědecký ombudsman, originální verze (zdroj: ČT24)