Španělsko je světovým mistrem v dárcovství orgánů. Jak funguje nejlepší systém světa?

Juan Benito Druet se právě dozvěděl, že se mu možná změní život. Za několik hodin na něho čeká nová ledvina díky průkopnickému mechanismu dárcovství orgánů, který už čtvrtstoletí Španělsku závidí celý svět.

„Nevím, co se stane. Ale musím to riziko podstoupit,“ svěřuje se třiašedesátiletý muž ve svém pokoji v nemocnici La Paz v Madridu. Zdravotníci se ho snaží uklidňovat: takový druh operace se ve Španělsku dělá denně. Loni bylo v zemi podle Národní organizace pro transplantace (ONT) provedeno 4818 transplantací orgánů, z toho 2994 ledvin.

Tato organizace Španělsku umožňuje, že už 25 let drží světový rekord v počtu zesnulých dárců orgánů na milion obyvatel: loni tento počet podle ONT činil 43,4 dárců na milion obyvatel. V roce 2015 tento počet podle údajů zveřejněných Radou Evropy ve Španělsku činil 40,2, zatímco ve Spojených státech jen 28,2, ve Francii 28,1 a v Německu 10,9.

Zázrak za čtyři a půl hodiny

Jeronima, podporovaná manželem a doprovázená svými dvěma odrostlými dětmi, je z transplantace nadšená: „Je to ještě lepší, než kdybych vyhrála v loterii!“ Tato šedesátiletá žena se už těší, jak si vyjede na dovolenou, neboť stejně jako Juan Benito musela celý rok chodit na dialýzu.

Nahrávám video

Operace trvá čtyři a půl hodiny. Chirurgové připraví ledvinu, která byla den předtím odebrána zesnulé pacientce, a pouštějí se do transplantace. Pacienti pak přibírají na váze a je jim lépe. „Jako by jim byl vdechnut nový život,“ vysvětluje zakladatel ONT Rafael Matesanz.

Vychvaluje španělský centralizovaný systém, který se snaží převzít Chorvatsko a Portugalsko a který inspiroval další země v Evropě.

Každá nemocnice má jednoho koordinátora pro transplantace. Ať už jde o lékaře, nebo sestry, jde většinou o experty na intenzivní péči. To je zásadní předpoklad, který Španělsko vytvořilo jako první, zdůrazňuje doktor Matesanz. Španělé jsou také nejlepší v tom, jak vyhledávají pacienty, jimž hrozí mozková mrtvice nebo srdeční selhání, kdy orgány jako ledviny, játra, plíce či slinivka mohou ještě fungovat, a tedy mohou být i transplantovány.

Nahrávám video

Souhlas s dárcovstvím je ihned sdělen ONT, která vyhledá nejlépe vyhovujícího pacienta na čekací listině. Pokud žije daleko, orgán je k němu přepraven letecky. Operace je zdarma, je anonymní a mohou ji podstoupit jen osoby žijící ve Španělsku, aby se zabránilo nelegálnímu obchodu s orgány.

„To, čím se od ostatních lišíme, je organizace systému. Tato síť, tato centralizace, to je klíč“ ke španělskému úspěchu, vysvětluje expertka na etické otázky při Světové zdravotnické organizaci (WHO) v Ženevě Marie-Charlotte Bouësseauová.

Čekání na orgány většinou nevyjde

Ve světovém měřítku je podle odhadů WHO zajištěno jen deset procent potřeb transplantací. „To znamená, že 90 procent pacientů na čekacích listinách zemře,“ uvádí Bouësseauová. Ve Španělsku podle ONT loni zemřelo jen čtyři až šest procent pacientů, kteří čekali na životně důležitý orgán. Podle španělského zákona platí, že neprojevila-li zesnulá osoba za svého života jinou vůli, předpokládá se, že lze její orgány darovat. Tentýž princip platí ve Francii od 1. ledna 2017.

Zdravotníci se však radí s příbuznými. „Je třeba hodně empatie, jemnosti a respektu,“ vysvětluje koordinátorka transplantací v nemocnici La Paz Belém Estébanezová. „Mnohé rodiny utěšuje to, když vědí, že orgán jejich syna nebo dcery bude žít v jiné osobě, že jim lidé budou děkovat za život,“ říká. To je také případ Ramóna Garcíi Castilla, který se po transplantaci ledviny zavázal, že bude jíst vyváženě a pít denně dva litry vody. „Musím se o ni mnohem více starat. Jsem za ni vděčný,“ říká.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Skoro tři miliony „úhořů“ na jednom místě. Vědci popsali obří mumraj u Tasmánie

Mořští biologové zdokumentovali hejno téměř tří milionů ryb, které se pravidelně objevuje u jedné podmořské hory poblíž pobřeží Tasmánie jižně od Austrálie. Vědci dokázali spočítat, kolik tvorů hejno tvoří, díky kombinaci hned několika metod.
před 1 hhodinou

Studie odhalila skrytou souvislost mezi zpěvem ptáků, řečí a hudbou

Ptačí cvrlikání má s lidskou řečí a hudbou společného více, než by se mohlo na první pohled zdát. Studie zveřejněná v časopise Science odhalila společné akustické vzorce u stovek druhů ptáků a v lidské řeči a písních z 52 jazyků.
včera v 09:00‌‌

Vědci popsali nový druh dinosaura velikosti krocana, živil se ovocem

Vědci popsali nový druh dinosaura, který po území dnešních Spojených států kráčel před zhruba 66 miliony let. Byl velký přibližně jako krocan, neměl zuby a místo nich měl zobák uzpůsobený k rozmělňování měkké potravy. Vědci mu dali jméno Infernogallus jamesi, tedy „pekelné kuře“. Byl to však býložravec a živil se nejspíše ovocem, což podle vědců ukazuje, že jídelníček dinosaurů byl mnohem pestřejší, než se dosud předpokládalo. O studii publikované v časopise Nature Communications informovala agentura Reuters.
31. 10. 2026‌‌

Skarabové udrží trasu rovnou jako pravítko. Vědci to chtějí využít v biorobotice

Schopnost některých druhů hmyzu pohybovat se rovně ve složitém terénu fascinuje vědce už desítky let. Teď se skupina evropských expertů pokusila přenést toto poznání do praxe.
30. 10. 2026‌‌

Úspěšné vědecké granty mají skončit. Ať pokračují, vyzývá učená společnost

Rada Učené společnosti České republiky vyzvala vládu a sněmovnu, aby umožnily pokračování programu ERC CZ zaměřeného na podporu špičkového tuzemského výzkumu.
30. 10. 2026‌‌

Google podcenil rizika AI, akcie jeho domovské firmy rekordně oslabily

Akcie společnosti Alphabet, která provozuje vyhledávač Google, ztratily během jediného dne téměř půl bilionu dolarů (kolem deseti bilionů korun) hodnoty. Vyhledávání pomocí umělé inteligence, které sama zavedla, totiž firmu obírá o její tradiční zdroj příjmů z reklamy. A zisky z AI to zatím nedokázaly kompenzovat.
30. 10. 2026‌‌

Polární vír se může rozpadnout už začátkem listopadu. To se zatím nikdy nestalo

V dějinách pozorování se polární vír (někdy i polární vortex) nikdy nerozpadl před koncem listopadu. Letos se to možná stane už o tři týdny dříve, naznačují evropské meteorologické modely. To by mohlo mít zřejmě značné dopady na počasí v Evropě.
30. 10. 2026‌‌

Vědci: Za oběžnou dráhou Pluta je další „zakrslá“ planeta. Může být obrem mezi trpaslíky

Za oběžnou dráhou Pluta pravděpodobně obíhá kolem Slunce další trpasličí planeta. Ledové těleso astronomové objevili s pomocí teleskopu umístěného v Chile a označili 2026 ED138. K potvrzení toho, že jde skutečně o trpasličí planetu, jsou nicméně zapotřebí další pozorování.
30. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.