Španělsko je světovým mistrem v dárcovství orgánů. Jak funguje nejlepší systém světa?

Juan Benito Druet se právě dozvěděl, že se mu možná změní život. Za několik hodin na něho čeká nová ledvina díky průkopnickému mechanismu dárcovství orgánů, který už čtvrtstoletí Španělsku závidí celý svět.

„Nevím, co se stane. Ale musím to riziko podstoupit,“ svěřuje se třiašedesátiletý muž ve svém pokoji v nemocnici La Paz v Madridu. Zdravotníci se ho snaží uklidňovat: takový druh operace se ve Španělsku dělá denně. Loni bylo v zemi podle Národní organizace pro transplantace (ONT) provedeno 4818 transplantací orgánů, z toho 2994 ledvin.

Tato organizace Španělsku umožňuje, že už 25 let drží světový rekord v počtu zesnulých dárců orgánů na milion obyvatel: loni tento počet podle ONT činil 43,4 dárců na milion obyvatel. V roce 2015 tento počet podle údajů zveřejněných Radou Evropy ve Španělsku činil 40,2, zatímco ve Spojených státech jen 28,2, ve Francii 28,1 a v Německu 10,9.

Zázrak za čtyři a půl hodiny

Jeronima, podporovaná manželem a doprovázená svými dvěma odrostlými dětmi, je z transplantace nadšená: „Je to ještě lepší, než kdybych vyhrála v loterii!“ Tato šedesátiletá žena se už těší, jak si vyjede na dovolenou, neboť stejně jako Juan Benito musela celý rok chodit na dialýzu.

Nahrávám video

Operace trvá čtyři a půl hodiny. Chirurgové připraví ledvinu, která byla den předtím odebrána zesnulé pacientce, a pouštějí se do transplantace. Pacienti pak přibírají na váze a je jim lépe. „Jako by jim byl vdechnut nový život,“ vysvětluje zakladatel ONT Rafael Matesanz.

Vychvaluje španělský centralizovaný systém, který se snaží převzít Chorvatsko a Portugalsko a který inspiroval další země v Evropě.

Každá nemocnice má jednoho koordinátora pro transplantace. Ať už jde o lékaře, nebo sestry, jde většinou o experty na intenzivní péči. To je zásadní předpoklad, který Španělsko vytvořilo jako první, zdůrazňuje doktor Matesanz. Španělé jsou také nejlepší v tom, jak vyhledávají pacienty, jimž hrozí mozková mrtvice nebo srdeční selhání, kdy orgány jako ledviny, játra, plíce či slinivka mohou ještě fungovat, a tedy mohou být i transplantovány.

Nahrávám video

Souhlas s dárcovstvím je ihned sdělen ONT, která vyhledá nejlépe vyhovujícího pacienta na čekací listině. Pokud žije daleko, orgán je k němu přepraven letecky. Operace je zdarma, je anonymní a mohou ji podstoupit jen osoby žijící ve Španělsku, aby se zabránilo nelegálnímu obchodu s orgány.

„To, čím se od ostatních lišíme, je organizace systému. Tato síť, tato centralizace, to je klíč“ ke španělskému úspěchu, vysvětluje expertka na etické otázky při Světové zdravotnické organizaci (WHO) v Ženevě Marie-Charlotte Bouësseauová.

Čekání na orgány většinou nevyjde

Ve světovém měřítku je podle odhadů WHO zajištěno jen deset procent potřeb transplantací. „To znamená, že 90 procent pacientů na čekacích listinách zemře,“ uvádí Bouësseauová. Ve Španělsku podle ONT loni zemřelo jen čtyři až šest procent pacientů, kteří čekali na životně důležitý orgán. Podle španělského zákona platí, že neprojevila-li zesnulá osoba za svého života jinou vůli, předpokládá se, že lze její orgány darovat. Tentýž princip platí ve Francii od 1. ledna 2017.

Zdravotníci se však radí s příbuznými. „Je třeba hodně empatie, jemnosti a respektu,“ vysvětluje koordinátorka transplantací v nemocnici La Paz Belém Estébanezová. „Mnohé rodiny utěšuje to, když vědí, že orgán jejich syna nebo dcery bude žít v jiné osobě, že jim lidé budou děkovat za život,“ říká. To je také případ Ramóna Garcíi Castilla, který se po transplantaci ledviny zavázal, že bude jíst vyváženě a pít denně dva litry vody. „Musím se o ni mnohem více starat. Jsem za ni vděčný,“ říká.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
před 9 hhodinami

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
před 11 hhodinami

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 12 hhodinami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 13 hhodinami

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 17 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 19 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
3. 6. 2026

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
3. 6. 2026
Načítání...