V Dánsku žila před 3300 roky žena, která mohla pocházet z území Čech

Nové analýzy známého archeologického nálezu z Dánska ukázaly, že se v Evropě doby bronzové migrovalo více, než se doposud věřilo.

Před dvěma roky zaskočil dánské archeology objev, že slavná Dívka z Egtvedu vůbec není Dánka. A nyní dánští archeologové oznámili, že i další slavná obyvatelka Dánska z doby bronzové, nazývaná Žena ze Skrydstrupu, také pocházela odjinud – s velkou pravděpodobností z území dnešních Čech.

Nahrávám video
Žena ze Skrydstrupu
Zdroj: ČT24

Skrydstrupská žena žila v době kolem roku 1300 před naším letopočtem v Dánsku, kde byly její pozůstatky nalezeny – právě u obce Skrydstrup. Mezi svými vrstevníky musela vynikat už jen svou výškou, měřila totiž asi 170 centimetrů, což bylo přibližně stejně jako průměrný tehdejší muž, a o 10 centimetrů víc než průměrná žena.

Mezinárodní výměna žen

Analýza jejich ostatků ale především ukázala, že žena vůbec z Dánska nepocházela – pravděpodobně se do Dánska dostala z území dnešní České republiky nebo Německa, pocházet však mohla také z Francie. Pro archeology i historiky tento objev otevírá úplně nový způsob, jak chápat dobu bronzovou v Evropě.

Profesorka Karin Freiová z dánského Národního muzea pro média uvedla: „Nejsme si stoprocentně jistí, odkud pocházela, a zřejmě to nikdy nezjistíme. Ale určitě nebyla Dánka. Otevírá to tolik nových perspektiv. Víme totiž, že Dívka z Egtverdu nebyla výjimečným případem.“ Vědkyně naráží na starší velmi dobře známý případ kostry objevené už ve dvacátých letech dvacátého století. 

„Celý nález z roku 1921 je něco, co můžeme dánským archeologům vlastně jen tiše závidět, neboť v našich oblastech by se kvůli půdním podmínkám takto nezachoval. Severské vlhké prostředí totiž umožnilo dochování organických materiálů, které nám nastínily obraz nejen dívčiny smrti, ale také života. Pozůstatky dívky, pohřbené podle dendrochronologických analýz v létě roku 1370 př. Kr., byly uloženy v dubové rakvi s víkem. Nedávné analýzy však do celé záhady vnesly nové světlo. Odborníci z dánského Národního muzea zkoumali obsah stroncia v dívčiných zubech, nehtech a vlasech. V těch se totiž izotopy stroncia, procházející potravním řetězcem přes rostliny a živočichy ze zvětrávajících krystalických vyvřelých hornin, ukládají v prvních 10 až 15 letech života.

A protože v různých oblastech se liší i geologické podloží, můžeme tak sledovat, kde se daný jedinec stravoval, a na základě toho určit, kudy vedly jeho cesty v jednotlivých částech života. A při porovnání těchto výsledků s analýzou vlněných vláken z oblečení a přikrývky se ukázalo, že cesty dívky z Egtvedu byly opravdu zajímavé! Během posledních dvou let totiž podle těchto analýz podnikla dvě cesty mezi jihozápadním Německem a Jutským poloostrovem, kam znovu přijela jen měsíc či dva před svou smrtí. Co však bylo nejvíc překvapivé, oblast dnešního Německa, konkrétně okolí Černého lesa, bylo jejím rodným krajem! Takže žádná Seveřanka, ale zcestovalá Středoevropanka!“ uvádí Veronika Mikešová na webu Cesty archeologie.

Podobnosti čistě náhodné?

Obě dívky, jak ta z Egtvedu, tak ta ze Skrydstrupu, žily ve stejném období dějin a obě byly podobně staré; v době úmrtí měly mezi 16 a 18 roky. Obě byly pohřbené v dřevěných rakvích v mohylách – tento způsob pohřbívání byl vyhrazen jen pro elity. A obě byly cizinky.

Nahrávám video
Rozhovor s Ondřejem Chvojkou, archeologem z Filozofické fakulty Jihočeské university
Zdroj: ČT24

Oba příběhy ukazují, že již v době bronzové lidé intenzivně cestovali a musely probíhat čilé vztahy. Je možné, že se sem ženy dostaly jako součást manželských smluv mezi dvěma skupinami, mohly být také dar. Obě rozhodně měly ve svých komunitách důležitou roli, a to přesto, že byly cizinkami.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ve Fukušimě probíhá masivní hybridizace prasat. S radiací nesouvisí

Když ve Fukušimě došlo k jaderné havárii, uprchla z místních chovů domácí prasata. A v přírodě narazila na své bratrance – divočáky. Přes odlišný vzhled v sobě oba druhy našly zalíbení, které skončilo opakovaným pářením. Vědci tuto unikátní situaci detailně prozkoumali, aby zjistili, co se vlastně stalo a jaký dopad to mělo na nově vzniklé hybridy.
před 1 hhodinou

Na Antarktidě kvůli ptačí chřipce hromadně umírají chaluhy

V letech 2023 a 2024 zemřelo v Antarktidě více než padesát chaluh, což jsou mořští ptáci příbuzní s racky. Příčinou byla vysoce patogenní ptačí chřipka H5N1, popsali teď přírodovědci v odborném časopise Scientific Reports. Jedná se o první zdokumentovaný úhyn volně žijících zvířat v důsledku tohoto viru na tomto kontinentu, tvrdí autoři.
před 3 hhodinami

Káva může pomáhat chránit mozek před demencí, uvádí nová studie

Pití několika šálků kofeinové kávy nebo čaje denně může v malé míře pomáhat zachovat výkonnost mozku a předcházet demenci. Vyplývá to z nové studie, kterou zveřejnil server JAMA Network a o níž informovala agentura Reuters.
před 6 hhodinami

Český vědec objevil neznámou formu magnetismu. Popsal ji v prestižním Nature

Fyzik Tomáš Jungwirth už získal celou řadu prestižních ocenění, patří také mezi světově nejcitovanější české vědce. Teď ho oslovil prestižní časopis Nature, aby pro něj shrnul své aktuální bádání na poli takzvaných altermagnetů, které objevil.
před 19 hhodinami

Nezakazujte mladým sociální sítě, doporučují experti z Masarykovy univerzity

Odborníci z Masarykovy univerzity (MU) nedoporučují zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let. Potenciální dopady jsou nejasné, existují rizika. Doporučují spíše zvýšit tlak na technologické platformy, uvedli ve vyjádření pro média. Objevují se ale i hlasy zastávající opačný názor. Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli řekl, že je pro zákaz používání sítí u dětí do 15 let po vzoru Francie. Řada zemí podobné opatření zvažuje.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Američtí plastičtí chirurgové vyzývají k odkladu operací pro změnu pohlaví

Americká společnost plastických chirurgů (ASPS) na začátku února oznámila, že v současné době neexistuje dostatek kvalitních výzkumů, které by prokazovaly, že operace vedoucí ke změně pohlaví u teenagerů prokazují dlouhodobé přínosy. Naopak, novější důkazy naznačují, že „léčba může přinášet komplikace a potenciální škody“. Vyzvala proto, aby lékaři odkládali operace změny pohlaví u mladých pacientů až do minimálně devatenácti let.
včera v 15:22

Moravští archeologové vypráví příběh jednoho lovce. Dočkali se světového uznání

Mezinárodní vědecká organizace PLOS vydala seznam nejdůležitějších studií uplynulého roku v oboru lidské evoluce. Zařadila mezi ně i výzkum českých archeologů vedený Dominikem Chlachulou. Mladý brněnský vědec popsal zcela jedinečný nález: sadu nástrojů jednoho lovce z doby ledové, současníka Štorchových Lovců mamutů. Jiný takový objev z této doby archeologie nemá, je celosvětově jedinečný a pomáhá vyprávět příběh lidí, kteří sídlili před desítkami tisíc let pod Pálavou a vytvořili i slavnou Věstonickou Venuši.
včera v 12:19

Nové riziko pro ohrožené gorily: agresivní paraziti od lidmi chovaných vepřů

Za vážnými záněty žaludku ohrožených horských goril je zvýšený výskyt hlístice rodu Hyostrongylus. Paraziti běžní u hospodářských zvířat tak mohou za určitých podmínek představovat riziko i pro volně žijící živočichy. Zjistil to mezinárodní tým vědců, jehož členy byli i zástupci Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (ÚBO). Svá zjištění publikovali v časopise Journal of Applied Ecology.
včera v 09:57
Načítání...