Vědci popsali první jeskynní rybu v Evropě. Ztratila barvu, ale zvětšily se jí vousky

Nově objevený druh mřenky žije v izolaci nejméně 20 tisíc let – dokázala se za tu dobu už jeskynnímu prostředí přizpůsobit.

V evropských jeskyních žije přes 400 druhů zvířat – až doposud mezi nimi ale nebyla ani jediná ryba. Němečtí vědci nyní v novém vydání odborného časopisu Current Biology popsali první jeskynní rybu v Evropě – objevili ji v izolovaném jeskynním krasovém systému v jižním Německu.

2 minuty
Objev jeskynní mřenky
Zdroj: ČT24

Toto místo, hluboké zatopené jeskyně, je od světa odříznuté asi 20 000 let. Jeho nejhlubší místa se dají dosáhnout jen při výjimečných okolnostech, zejména při letním suchu. Za celou dobu zkoumání se tam dokázalo dostat jen několik špičkových potápěčů, už jen proto, že takový ponor trvá nejméně tři hodiny. Právě letního sucha v roce 2015 využili amatérští potápěči, aby provedli zatím nejkomplexnější výzkum dna tohoto rozsáhlého jeskynního systému.

Jedinečný objev je dílem náhody

Jeden z nich, Joachim Kreiselmaier při jednom z ponorů do jeskynního labyrintu zpozoroval u dna podivnou rybu – dokázal ji nafotit i nafilmovat. Záběry poslal své kamarádce, která se věnuje biologii jeskynních tvorů. Výsledkem byl jeden z nejzajímavějších objevů v posledních letech.

Mřenka mramorovaná
Zdroj: Wikimedia Commons

Ukázalo se, že jde o mřenky, které žijí v jeskyních přibližně 20 tisíc let. Celá krasová oblast je od světa izolovaná několik set tisíc let, ale před 20 tisíci lety ustoupily ledovce, které blokovaly přístup do nich. Tak se do hlubin zřejmě dostaly rybky, které ale už nenašly cestu ven. V hlubinách našly nečekaně příznivé podmínky a také množství potravy. Dokázaly se jinak nehostinným podmínkám nečekaně dobře a rychle přizpůsobit. Jde geneticky o příbuzné i u nás žijící mřenky mramorované, ale evolučně se už začaly měnit na obyvatele jeskyní: mají menší zapadlé oči, které možná jednou úplně zaniknou. Také ztratily téměř úplně výraznou barvu, jež je pro mřenky typická. Navíc se jim zvětšily hmatové vousky, které pomáhají orientovat se v prostoru.

Vědci nyní chtějí rybku i její jedinečný ekosystém dále zkoumat; zajímat je nyní bude také to, jak v prostředí omezeném na zdroje získává potravu. Důležité také bude popsat, kolik genetických změn u ryb proběhlo a jakou rychlostí k tomu docházelo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 3 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 4 hhodinami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 7 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 9 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 12 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
včera v 16:55

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
včera v 14:49

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
včera v 10:24
Načítání...