Vědci popsali první jeskynní rybu v Evropě. Ztratila barvu, ale zvětšily se jí vousky

Nově objevený druh mřenky žije v izolaci nejméně 20 tisíc let – dokázala se za tu dobu už jeskynnímu prostředí přizpůsobit.

V evropských jeskyních žije přes 400 druhů zvířat – až doposud mezi nimi ale nebyla ani jediná ryba. Němečtí vědci nyní v novém vydání odborného časopisu Current Biology popsali první jeskynní rybu v Evropě – objevili ji v izolovaném jeskynním krasovém systému v jižním Německu.

Objev jeskynní mřenky (zdroj: ČT24)

Toto místo, hluboké zatopené jeskyně, je od světa odříznuté asi 20 000 let. Jeho nejhlubší místa se dají dosáhnout jen při výjimečných okolnostech, zejména při letním suchu. Za celou dobu zkoumání se tam dokázalo dostat jen několik špičkových potápěčů, už jen proto, že takový ponor trvá nejméně tři hodiny. Právě letního sucha v roce 2015 využili amatérští potápěči, aby provedli zatím nejkomplexnější výzkum dna tohoto rozsáhlého jeskynního systému.

Jedinečný objev je dílem náhody

Jeden z nich, Joachim Kreiselmaier při jednom z ponorů do jeskynního labyrintu zpozoroval u dna podivnou rybu – dokázal ji nafotit i nafilmovat. Záběry poslal své kamarádce, která se věnuje biologii jeskynních tvorů. Výsledkem byl jeden z nejzajímavějších objevů v posledních letech.

Mřenka mramorovaná
Zdroj: Wikimedia Commons

Ukázalo se, že jde o mřenky, které žijí v jeskyních přibližně 20 tisíc let. Celá krasová oblast je od světa izolovaná několik set tisíc let, ale před 20 tisíci lety ustoupily ledovce, které blokovaly přístup do nich. Tak se do hlubin zřejmě dostaly rybky, které ale už nenašly cestu ven. V hlubinách našly nečekaně příznivé podmínky a také množství potravy. Dokázaly se jinak nehostinným podmínkám nečekaně dobře a rychle přizpůsobit. Jde geneticky o příbuzné i u nás žijící mřenky mramorované, ale evolučně se už začaly měnit na obyvatele jeskyní: mají menší zapadlé oči, které možná jednou úplně zaniknou. Také ztratily téměř úplně výraznou barvu, jež je pro mřenky typická. Navíc se jim zvětšily hmatové vousky, které pomáhají orientovat se v prostoru.

Vědci nyní chtějí rybku i její jedinečný ekosystém dále zkoumat; zajímat je nyní bude také to, jak v prostředí omezeném na zdroje získává potravu. Důležité také bude popsat, kolik genetických změn u ryb proběhlo a jakou rychlostí k tomu docházelo.