Česká vědecká komunita ztrácí v Janu Svobodovi jednu ze svých nejvýznamnějších postav a výraznou osobnost s mimořádnou autoritou a osobními vazbami na vedoucí představitele ve virologii, genetice a onkologii.
V pondělí ve věku 82 let zemřel molekulární genetik Jan Svoboda, který patřil mezi světové zakladatele retrovirologie. Informovala o tom Miroslava Kaňková z tiskového oddělení Akademie věd. V Ústavu molekulární genetiky akademie Svoboda dosud působil a v 90. letech jej i vedl.
Retroviry způsobují nejrůznější infekce, zhoubné nádory, leukemii i AIDS. „Již na počátku 60. let profesor Svoboda vydával práce o biologii viru Rousova sarkomu, přenosném zhoubném nádoru drůbeže, vyvolaném specifickým rakovinovým retrovirem. Tato zjištění tvoří základ znalostí oboru,“ uvedla k působení Svobody akademie.
Práce klíčová pro moderní vědu
Další okruh prací Jana Svobody se týká retrovirové nádorové transformace a retrovirových onkogenů. V jeho laboratoři vznikla řada virových kmenů a buněčných linií doposud široce využívaných mezinárodní retrovirologickou komunitou. Jeho výzkum zásadně přispěl k pochopení replikačního cyklu retrovirů a definici proviru – retroviru trvale integrovaného do DNA hostitele. Klíčový význam jeho prací oceňovala i řada pozdějších nositelů Nobelovy ceny.
Přes nepřízeň po srpnu 1968 a omezení mezinárodních styků dokázal Jan Svoboda i v té době rozvíjet tematiku retrovirů a onkogenů na špičkové světové úrovni. Profesor Svoboda vychoval celou řadu studentů, později mezinárodně úspěšných badatelů. Velmi důležité bylo i jeho působení ve funkci ředitele Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR a v redakčních radách mezinárodních odborných časopisů.
Svoboda se loni stal spolupracovníkem Národní akademie věd ve Spojených státech. Za svou vědeckou činnost obdržel mnoho ocenění, například stříbrnou plaketu Gregora Mendela, čestné oborové medaile J. E. Purkyně za zásluhy v biologických vědách, Medaili Josefa Hlávky, národní cenu Česká hlava a cenu nadačního fondu na podporu vědy Neuron.
