Máte z práce pocit vyhoření? Vítejte v klubu: trpí jím až 40 procent lidí

Zaměstnanci, kteří dříve oplývali pracovním nadšením, čím dál častěji na poradách mlčí. Nejsnaživější pracovníci najednou začínají chodit pozdě do práce a odcházejí dříve. Jiným zase dělá problém ráno vstát z postele, mají pocit, že už toho více nezvládnou, píše list The Wall Street Journal.

Spousty zaměstnanců podle psychologů trpí přetížením a vyčerpáním. Nejistota v zaměstnání, požadavky na to být neustále dostupní a odvádět více práce s méně prostředky – a to i v případech, že firma vzkvétá – mnoho zaměstnanců přivedlo do bodu zlomu.

Na stres a úzkost si stěžuje asi 70 procent lidí, kteří se obracejí na linku důvěry pomáhající lidem s problémy v práci Workplace Options. V roce 2014 si na tyto problémy stěžovalo jen 50 procent volajících. Jen minulý měsíc linka zaznamenala 42 500 hovorů, což představuje 18procentní narůst oproti loňskému měsíčnímu průměru.

Téměř půlka Američanů vyhořela

Podle rozsáhlého průzkumu Gallupova ústavu v roce 2012 více než 40 procent Američanů uvedlo, že jsou z práce tak vystresováni, že mají pocit vyhoření. 

Negativní psychický stav může mít zásadní dopad i na schopnost řídit:

Nahrávám video

Zaměstnavatelé během finanční krize najímali méně lidí a po stávajících zaměstnancích požadovali větší pracovní výkony. Od krize uběhlo téměř deset let a nejistota v zaměstnání se stala běžným jevem, uvedl vedoucí Workplace Options Alan King.

„(Zaměstnanci) méně asertivně stanovují své hranice, protože se bojí, že přijdou o práci,“ řekl manhattanský psycholog Alden Cass. Vyhoření začíná, když si zaměstnanec delší dobu připadá přetížený, apatický a ve výsledku otupělý, doplnil.

Pevná pracovní doba pomáhá proti vyhoření

Tyto pocity se častěji objevují u zaměstnanců, kteří nemají pevně stanovenou pracovní dobu, například u lidí pracujících ve zdravotnictví či u advokátů. „Práce každého je teď velmi náročná,“ řekla konzultantka v oblasti zaměstnaneckých vztahů Jeanne Meisterová. Radí například společnostem Microsoft Corp. a Cisco Systems Inc.

Vedoucí společností, kteří před lety stížnosti svých zaměstnanců odsuzovali, začínají přiznávat, že stres zaměstnanců má na jejich firmy velký dopad – částečně proto, že také trpí stresem, míní King.

Zdravotní náklady spojené s pracovním stresem se v USA podle loni zveřejněného článku profesorů ze Stanfordské a Harvardovy univerzity pohybují mezi 125 až 190 miliardami dolarů (3,1 až 4,8 bilionů Kč) ročně.

Vyhoření se stává nejčastější příčinou změny zaměstnání

Větší množství práce a dlouhá pracovní doba vyústily ve zvýšenou fluktuaci zaměstnanců. Softwarové společnosti Kronos Inc. a Future Workplace LLC loni v listopadu provedly průzkum, ve kterém zjistily, že pocit vyhoření meziročně zvýšil fluktuaci zaměstnanců ve firmách o 50 procent. Podobné to bylo i v případě výpovědí – kvůli stresu loni zaměstnání opustilo o polovinu více Američanů než předloni.

„Lidé si myslí, že když změní zaměstnání, tak se pocitu vyhoření zbaví,“ řekla konzultantka Kim Davisová ze společnosti NFP Corp, která radí firmám jak zamezit problému pocitu vyhoření u zaměstnanců.

Nahrávám video

Kvůli zvýšené poptávce po whisky museli zaměstnanci palírny Clermont, Ky., Beam Suntory Inc. pracovat přesčas. Někdy měli týden v kuse až dvanáctihodinové směny, řekla vedoucí místního odboru Janelle Muddová. Někteří zaměstnanci spí ve svých autech, jiní se rozhodnou přestávku mezi směnami trávit doma, uvedla Muddová. Dodala, že mnoho kolegů si připadá bezradně a unaveně a má problém se soustředit. „Bourbonový průmysl vzkvétal, ale my jsme po celou dobu trpěli,“ vysvětlila.

Poté, co zaměstnanci palírny loni v říjnu zahájili stávku, společnost přislíbila, že najme více lidí na plný úvazek a omezí nucené přesčasy. Muddová a vysoce postavený zaměstnanec firmy uvedli, že se situace poněkud zlepšila.

„Ve dvou palírnách jsme přeorganizovali vedení a najali jsme 23 nových stálých zaměstnanců (…) Produktivita se zvýšila, počet přesčasů se snížil a pracovní kultura se zlepšuje,“ uvedla Beam Suntory v prohlášení.

K tomu, aby se zaměstnanci dostali ze stavu naprostého vyčerpání, je zapotřebí snaha zaměstnavatelů. Společnosti musejí zjistit, proč si zaměstnanci připadají přetíženi, sdělila profesorka z univerzity v kalifornském Berkeley Christina Maslachová. Většina firem však podle ní nad problémem nadále mhouří oči. Obávají se totiž, že řešení by bylo velmi drahé. Některé z nich sice začaly zaměstnancům nabízet kurzy meditace a jógy, to však není komplexním řešením stresu v zaměstnání, uzavřela Maslachová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Napoleonův tajný dopis z roku 1809 dešifrovala AI za pár hodin

Když francouzský císař Napoleon Bonaparte nařídil sepsat válečný dopis v šifře, vznikla hádanka, která byla nevyřešená více než 200 let. Dokud ji umělá inteligence (AI) nerozluštila během několika hodin. Ať už jde o dešifrování korespondence nebo o to, aby promluvily starověké ohořelé papyry, AI otevírá nové cesty pro historický výzkum, napsala agentura AFP.
před 20 hhodinami

Nejstarší vražda? Archeologové popsali neandertálce zabitého před 75 tisíci lety

Kruhový otvor v lopatce neandertálce, jehož kosti vědci našli v jeskyni v iráckém Kurdistánu, může být nejstarším známým příkladem úmyslného zabití člověka jiným člověkem. Podle nové studie se to stalo asi před 75 tisíci lety.
včera v 07:00‌‌

Ruská ornitoložka má strávit léta v trestanecké kolonii. Za pětistovku pro neziskovku

Ruská vědkyně Sofja Rozenfeldová se dostala do problémů poté, co odjela na expedici do Arktidy. Nechala běžet automatické platby pro neziskovou organizaci spojenou s opozicí, kterou mezitím ruské úřady prohlásily za extremistickou. Expertka poté byla odsouzena za podporu extremistického hnutí.
16. 10. 2026‌‌

Hurikán Simon rozvibroval atmosféru desítky kilometrů nad Zemí

Hurikán Simon způsobil nejen velké škody v Mexiku, ale také se projevil mnohem výš. Podle pozorování NASA rozkmital atmosféru asi osmdesát kilometrů na povrchem tak, že vyvolal jev známý jako atmosférické gravitační vlny.
16. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.