Německý hrabě Ferdinand von Zeppelin sice nebyl geniální vynálezce, přesto to byl právě rodák z jihoněmecké Kostnice, kdo dokázal zhmotnit myšlenku řiditelné vzducholodě. Důstojník, který se létajícímu aparátu začal naplno věnovat až po odchodu do výslužby, zažil první éru dopravních vzducholodí i nasazení svých vzdušných korábů k bombardování za první světové války. Zemřel ale ještě před jejím koncem, 8. března 1917, ve věku 78 let.
Zarputilost hraběte Zeppelina dala světu řiditelnou vzducholoď
„Bláznivý hrabě“, jak byl pro své pokusy Zeppelin zprvu také nazýván, tak naštěstí nezažil německou porážku a neslavný konec flotily vzducholodí, ani zákaz stavby dalších, který na Německo uvalily vítězné mocnosti.
Na druhou stranu se ale nemohl radovat ani z druhého rozmachu dopravy ve vzducholodích, který přišel po částečném omezení restrikcí. Ve 20. a 30. letech totiž nebe mezi Evropou a dalšími kontinenty brázdily vzdušné ekvivalenty cestovních parníků, Graf Zeppelin a Hindenburg.
GALERIE
Historie klasických zepelínů trvala rovných 40 let. V současnosti probíhá jejich renesance. Podívejte se v galerii na vývoj vzducholodí od prvních pokusů až po dnešní vzdušné koráby.
Jestliže Zeppelina něco charakterizovalo, byla to vytrvalost, se kterou dokázal jít za svým cílem. Díky ní dokázal překonat nejen zprvu velmi odtažitý postoj vedení německé armády k novému dopravnímu prostředku, ale i finanční problémy, do kterých se během prací na prvních vzducholodích dostal.
Zeppelinova vytrvalost však ke konci jeho života byla vzducholodím na škodu, ve sporech s mladšími inženýry totiž často tvrdohlavě prosazoval své konzervativní názory.
Sever proti Jihu
Potomek německého šlechtického rodu, jehož kořeny sahají až do 13. století, se s létáním poprvé seznámil za americké občanské války. Za oceánem působil tehdy pětadvacetiletý Zeppelin jako pozorovatel u armády Severu, která často používala k pozorování bojiště upoutané balóny plněné plynem. A když v srpnu (jiné zdroje uvádějí duben) 1863 dostal Ferdinad Zeppelin ve městě St. Paul v Minnesotě nabídku vyzkoušet si let v balónu na vlastní kůži, nezaváhal.
Od první aviatické zkušenosti ke stavbě vlastních vzducholodí ale mělo uběhnout ještě více než čtvrtstoletí, během kterého Zeppelin pomalu stoupal v armádním žebříčku. Zúčastnil se řady válek (prusko-rakouské 1866, s Francií v letech 1870 až 1871), ve kterých nejen prokázal své vojenské kvality a dosáhl i jisté proslulosti mezi širokou veřejností, ale také se opět dostal do kontaktů s balóny. Pozoroval totiž francouzské balóny odlétající z obležené Paříže se zprávami.
Obloha ptákům - a země dobytku
Technicky vzdělanému Zeppelinovi ale bylo jasné, že let bez možnosti ovlivnit jeho směr nemá příliš praktického využití, natož pak pro armádu. Začal se proto zabývat myšlenkou řiditelné vzducholodi, pro jejíž stavbu ale dlouho scházela podstatná věc – dostatečně výkonný a hlavně lehký motor. A také schválení vyšších vojenským míst. Traduje se, že jeden z důstojník chtěl hraběte uzemnit rčením, že obloha by se měla ponechat ptákům. „A země dobytku,“ reagoval prý Zeppelin.
Faktem nicméně je, že hrabě po neúspěšné snaze prosadit vývoj vzducholodí pod křídly armády odešel začátkem roku 1891 do výslužby a létajícím aparátům se začal věnovat soukromě.
Téměř deset let ale trvalo, než se jeho vzducholoď s pevnou kostrou a benzinovými motory poprvé vznesla nad vody Bodamského jezera, kde měl Zeppelin základnu. Premiérový úspěch, kterého Zeppelin dosáhl v červnu 1900, ale brzy vystřídaly potíže a nehody, které málem vedly ke krachu jím založené společnosti.
Díky své vytrvalosti i celonárodní sbírce (po celém Německu se mimo jiné vybírala dobrovolná pětifeniková přirážka k vypité sklenici piva) ale dokázal Zeppelin konstruovat další vzducholodě a v roce 1907 se konečně dočkal i vládní podpory. Na podzim 1908 dokonce svezl v jednom ze svých vzrušných korábů německého korunního prince. Na jeho vzducholodě se přijel podívat také sám císař Vilém II. a – byť spíše vlažný – zájem konečně začala projevovat i generalita.
Před válkou tak vzducholodě našly spíše civilní využití, Zeppelinova společnost DELAG do léta 1914 vozila cestující; do vypuknutí konfliktu přepravila po Německu 37 250 cestujících. Za války Zeppelinovy stroje používala armáda a námořnictvo mimo jiné k bombardování měst v Anglii a Francii. Postupem času se ale ukázalo, že přes všechnu snahu Zeppelina i jeho inženýrů jsou neohrabané stroje příliš snadným terčem a jejich úkoly dokážou s menšími náklady převzít letadla těžší vzduchu.