Má rozměry kreditní karty a pohodlně se vejde do peněženky. Díky propojení s mobilem se navíc může diabetikovi kdykoliv připomenout nebo odesílat potřebné údaje přímo lékaři. Nový typ glukometru, za kterým stojí student Marek Novák z ČVUT, je jedním z oceněných projektů cen Wernera von Siemense.
Ceny pro vědecké naděje: bodoval i glukometr propojený s mobilem
"Chytrý" glukometr mezi top projekty Siemensových cen (zdroj: ČT24)
Nový glukometr by jeho strůjce rád viděl na trhu už příští rok. Aplikace je schopná posílat upomínky kvůli měření krve nebo spočítat potřebnou dávku inzulinu. Po změření stačí glukometr jen přiložit k chytrému telefonu – zobrazené hodnoty se automaticky zařadí k ostatním datům a mohou putovat k očím doktora.
„Všechno se mění v něco chytrého. Čtvrtá průmyslová revoluce ťuká na dveře nebo už tady možná je. To všechno vyžaduje nové myšlenky, nové inovace,“ zmínil generální ředitel Siemens ČR Eduard Palíšek.
- Glukometr je přístroj určený k domácímu měření glykémie, tzv. self-monitoring glykémie.
Letos se přihlásilo rekordních 346 soutěžících z 19 českých vysokých škol. Jedenáct laureátů si mezi sebou rozdělí milion korun. Novákův glukometr uspěl v kategorii vývoje a inovací. Za základní výzkum si cenu odnesl tým Petra Šittnera z Akademie věd ČR. Vymýšlí využití slitin s tvarovou pamětí pro medicínu, robotiku nebo letecký průmysl.
Stejně jako v předchozích letech byli nejhojněji obsazené kategorie o nejlepší diplomovou a disertační práci, kam se přihlásily tři čtvrtiny soutěžících. Nejlepší diplomovou práci sepsal Tomáš Pikálek z Vysokého učení technického v Brně, který vyvinul novou metodu pro měření indexu lomu vzduchu.
Ceny Wernera von Siemense
Mezi doktorandy uspěl Martin Ullrich z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze díky disertační práci, v níž realizoval prototyp funkčního chemického robota.
Zvláštní ocenění za překonání překážek při studiu získal Roman Švec z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, který se navzdory zdravotnímu postižení věnuje studiu a výzkumu digitalizace kulturního dědictví.
Nejlepší disertací napsanou ženou byla práce Nedy Neykovové z Českého vysokého učení technického v Praze. Věnovala se hydrotermální syntéze nanotyčinek a nanosloupků oxidu zinečnatého pro využití ve fotovoltaice.
Nejlepším pedagogem byl oceněn Richard Hindls, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti z Vysoké školy ekonomické v Praze. V soutěži bylo za dobu konání oceněno celkem více než 300 studentů, pedagogů a vědců.