Vymírají nejen zvířata, ale i jazyky. Jen v Rusku hrozí konec padesáti

Ze 156 jazyků původních domorodých národů, žijících v Rusku v 19. století, zaniklo sedm a dalším pěti desítkám hrozí stejný osud. Upozornila na to rada pro lidská práva, působící jako poradní sbor ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle rady jde nejen o kulturní, ale i o politický problém, vyvolaný i netečností úřadů.

Například jazykem sibiřského kmene Jugi, který ještě v roce 2002 ovládalo 131 lidí, už nemluví nikdo. V písemné podobě tento jazyk nikdy neexistoval. V současnosti je považován za zaniklý, poznamenal server Newsru.com.

Ztraceny jsou i místní dialekty řeči Ainů, kteří v Rusku žili na dolním toku Amuru, na Kamčatce, Sachalinu a na Kurilských ostrovech. Při sčítání lidu v roce 2010 se k Ainům v Rusku hlásilo ještě 109 lidí, nikdo však už ainštinu dávno neovládá. Příslušníci tohoto malého domorodého kmene v současnosti žijí hlavně v Japonsku.

Jazykové problémy řešíme i v České republice:

91 minut
Jazykovědci v 90' ČT24: Czech Republic, nebo Czechia?
Zdroj: ČT24

Ještě v minulém století zanikl i ubichský jazyk z podhůří Kavkazu; většinu vzpurného kmene z okolí černomořského letoviska Soči vysídlila carská vláda do Turecka. Tam v roce 1992 zemřel i poslední člověk, který touto řečí mluvil.

Jazykem Oroků, žijících svého času v polárních končinách Sibiře a Dálného východu, hovoří v současnosti nejvýše deset lidí po celém Rusku. Ale několik nadšenců začalo v jedné vsi na Sachalinu učit děti tuto řeč za pomoci slabikáře, vydaného před osmi lety.

Záchrana mizejících řečí je možná. Ale drahá

Ale i mizející jazyky lze zachránit. Příkladem má být nivchština, kterou se na Sachalinu podařilo vzkřísit za pomoci jednoduchých opatření. V této řeči jsou uváděny názvy autobusových zastávek či vyvěšovány cenovky v místních obchodech. A její výuce se věnuje speciální program.

V Mordvinsku se domorodé jazyky snaží zachránit i za pomoci trojjazyčných tabulí s názvy ulic, rozšířenou výukou, vydáváním časopisů a knih i rozhlasovým vysíláním.

Většinou však státní úřady podle listu Nězavisimaja gazeta nejeví zájem pomoci. Na záchranu ale jen síly nadšenců a místních samospráv nestačí.

Rada pro lidská práva proto žádá prezidenta Putina o přijetí zákona, který by pomohl zachovat jazykovou různorodost národů Ruska, a to zejména na Sibiři a Dálném východě. Součástí předlohy by měla být i hmotná pobídka v podobě odpuštění daní a vyplacení milionu rublů (necelých 400 tisíc korun) za čtvrté a každé další dítě v případě rodičů z domorodých národů, čítajících méně než tisíc lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 20 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 21 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
16. 1. 2026

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...