U Kanady se z oceánu ozývá záhadný zvuk. Začala ho vyšetřovat už i armáda

Úžiny Fury a Hecla v kanadském teritoriu Nunavut bývají touto dobou plné zvířat. Letos však místní lovci nenašli téměř žádná – zvířata zřejmě vyrušil extrémně silný zvuk ozývající se od mořského dna. O problému už byla informována i kanadská armáda, která ho začala vyšetřovat.

Na záhadný zvuk si obyvatelé těchto odlehlých krajů na severu Kanady stěžují úřadům už od léta, ozývá se z moře již několik měsíců. Místní ho popisují různě, od „ping“, přes „hum“, až po „píp“. Úžiny Hecla a Fury jsou oblast, kudy každoročně migruje velké množství mořských savců, je tedy pro obyvatele této části teritoria Nunavut klíčovým zdrojem potravy.

  • Nunavut je nejsevernější oblast Kanady, jde o samosprávné území Inuitů, kteří se zde stále ještě většinou živí stejně jako před staletími – tedy lovem. Podivný zvuk ohrožuje jejich hlavní zdroj potravy, mořské savce. Jméno znamená v inuitštině „Naše zem“.

Letos zvířata zřejmě něco vyplašilo – podle místních právě podivný zvuk, jenž se ozývá ode dna. Informuje o tom kanadská televizní stanice CBC. „Normálně by tu teď měli být migrující velryby grónské, tuleni kroužkovaní a tuleni vousatí, právě v této oblasti,“ uvedl pro CBC jeden z místních lovců z osady Igloolik. „Letos v létě tu ale nebylo nic.“

Existenci zvuku potvrdili kromě domorodců také někteří výletníci, kteří se plavili touto úžinou. Stejně jako místní ho slyšeli skrze dno svých lodí.

Je viníkem těžařská společnost nebo Greenpeace?

Pochopitelně se již objevila celá řada teorií, jež se pokoušejí jak zmizení zvířat, tak i podivný zvuk nějak vysvětlit. Jedna z teorií hledá viníka ve společnosti Baffinland Iron Mines Corporation. Ta již v minulosti pomocí sonaru zkoumala místní vody při pátrání po dalších místech, kde by se dalo těžit. Společnost však tvrdí, že letos v této oblasti nic nepodniká a nemá ve vodě ani žádná zařízení, která by mohla něco podobného způsobovat.

Další spekulace viní ze zvuku organizaci Greenpeace či jinou ekologickou neziskovku. Podle jednoho z Inuitů, jehož CBC cituje, by mohla mít zájem na tom vyplašit zvířata – lovci by je pak nemohli zabíjet. Ekologická organizace totiž dlouhodobě protestuje proti tomu, že se zde tuleni smí lovit.

Greenpeace obvinění také odmítla: „Nejenže bychom nikdy neudělali nic, co by mohlo poškodit mořská zvířata, ale navíc zcela respektujeme právo Inuitů lovit zde a nijak bychom do toho nezasáhli,“ uvedla mluvčí organizace Farrah Khanová.

Způsobují hluk ponorky?

O existenci zvuku ví už také kanadská armáda, respektive její námořnictvo. „Byli jsme informováni o zvláštních zvucích vycházejících ze dna úžin Fury a Hecla a Kanadské ozbrojené síly nyní podnikají patřičné kroky, aby aktivně prozkoumaly situaci,“ zní oficiální vyjádření.

Kanadská armáda má v oblasti vojenskou základnu, jež dříve patřila k radarové obranné síti státu. CBC News se podařilo dostat ke korespondenci kanadského ministerstva obrany, kde úředníci řeší příčinu tohoto zvuku, jenž byl zaznamenán jejich přístroji. Píše se v nich, že jedním z podezřelých by mohly být ponorky – není to ani potvrzené ani vyloučené.

Rusko si připomíná 15 let od tragédie jaderné ponorky Kursk (zdroj: ČT24)

Kanadské zdroje to sice nezmiňují, ale nabízí se zde jednak možnost ponorek amerických, ale také ruských. Rusko má rozsáhlý program speciálních taktických ponorek pro velké hloubky, jenž spadá pod Severní flotilu a Hlavní správu hlubokomořského výzkumu.

V ruských médiích se letos objevily spekulace o vzniku systému s krycím jménem Šelf – ten by měl spočívat v rozsáhlé síti akustických senzorů rozmístěných na klíčových místech Arktidy. Měly by být napájeny mobilními jadernými reaktory ATGU – mohly by právě ony být zdrojem zvuku? Aktivita ruských ponorek letos roste po celém světě, zejména v okolí Velké Británie. 

Záhadologové jsou nadšení

Z nevysvětlitelného signálu jsou nadšení také milovníci záhad, kteří už spekulacemi o zvuku vycházejícím ze dna moře zaplavili desítky konspiračních stránek na internetu. Jejich teorie jsou ještě mnohem odvážnější: objevují se v nich tajné americké projekty na dně oceánu, mimozemské základny, ale také třeba obří krakatice.

Podobných neidentifikovatelných zvuků se totiž objevilo již více. Nejznámějším z nich je „Bloop“. Poprvé ho zachytili vědci z amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) roku 1997. Měl typickou charakteristiku zvuku, které vydává nějaké zvíře (byl modulovaný a značně podobný písním keporkaků), ale současně ze zvířete vycházet nemohl. Proč? Byl extrémně silný, zachytila ho řada pozorovacích stanic, takže se podařilo vypočítat, že urazil vzdálenost asi 5 tisíc kilometrů. Kdyby ho vydávala velryba, musela by mít nejméně 200 metrů, uváděli vědci z NOAA.

POSLECHNĚTE SI, JAK ZNÍ BLOOP

Záhada zvuku Bloop nebyla dodnes uspokojivě vysvětlena – nejpravděpodobnější hypotézou jsou efekty, které vyvolávají zemětřesení v ledovcích. 

Vydáno pod