Šimpanzi se umí vcítit do pocitů člověka, prokázal experiment. Je to důkaz, že lidé nejsou výjimeční

Schopnost rozumět tomu, že ostatní mají nějaké představy, odlišné od těch našich, se vždy pokládala za čistě a výjimečně lidskou. Od minulého týdne víme, že je tomu jinak.

 V odborném časopise Science vyšel článek, který popisuje pokus, jenž by mohl přepsat naše chápání duševních schopností lidoopů. Vědci v něm sledovali pohyby očí tří druhů lidoopů (bonoba, šimpanze a orangutana), kteří se dívali na muže pátrajícího po ukrytém předmětu. Jenže předmět tam už nebyl – a zvířata věděla, že byl odstraněn. Hominidi se mnohem častěji dívali na místo, kde si člověk myslel, že předmět bude – a to přesto, že věděla, že už tam není. Podle vědců to ukazuje, že zvířata dokázala pomocí intuice vytušit, na co člověk myslí.

Podívejte se, jak experiment probíhal:

Podobný test se dává i malým dětem: s čokoládovou tyčinkou. Podle jeho výsledků se usuzuje, kdy jsou už malé děti schopné intuice a empatie: když se dívají na místo, kde tyčinka již není, prokazují tím své pokročilé duševní procesy. Lidoopi doposud v podobných testech pravidelně selhávali.

Jak zaujmout lidoopa

Tyto testy byly zatím připravované specificky pro zvířata a spočívaly například v obdobě hraní skořápek. Fumihiro Kano z Kjótské univerzity proto zkusil použít test jinak využívaný u lidských dětí. Upravil ho o několik elementů, které měly zvýšit zájem zvířat o vyřešení situace. Při pokusu dostala jejich oblíbený džus; navíc osoba, jež předmět ukrývala (a pak ukradený předmět hledala) byl muž převlečený za gorilu – vědci mu říkali King Kong.

Víš, co si myslím?“„Myslím, že jo,“ přikývl Ford. „Řekni mi, co si myslíš, že si myslím.“ „Myslím si, že si myslíš, že je na čase vypadnout z týhle lodi.“ „Myslím, že máš pravdu,“ řekl Zafod. „Myslím, že máš pravdu,“ řekl Ford.
Douglas Adams, Stopařův průvodce Galaxií
  • Šimpanz bonobo je jeden ze dvou druhů rodu šimpanz; druhým je známější šimpanz učenlivý. Od něj se liší vzpřímenou chůzí, matriarchátem, rovnostářskou kulturou a významnou rolí pohlavního styku v jejich společnosti. 

To šimpanze, bonoby i orangutany zaujalo natolik, že o celé drama projevovali intenzivní zájem – zřejmě s cílem pokusu soucítili a záleželo jim na tom, aby se k ukrytému žrádlu dostal. Vědci využili toho, že vyšší primáti milují sledovat sociální konflikty: když k něčemu takovému v tlupě dojde, zbytek členů zanechá toho, co dělala, a začne sledovat takový spor nebo hádku. V takových momentech jsou schopní největší koncentrace.

Biologové zkrátka před zvířaty rozehráli obdobu reality show a všechny tři druhy primátů reagovaly. Pravidelně v tomto testu uspěly všechny tři zkoumané druhy – vědce to zaskočilo, protože předchozí testy pravidelně dokazovaly, že by tohoto druhu myšlení být schopni neměli.

Teorie mysli

Vědci tomuto souboru vlastností říkají teorie mysli. Je to soubor schopností, předpokladů, znalostí a zkušeností, který lidem umožňuje přisuzovat duševní stavy druhým lidem i sobě samým a na základě toho porozumět chování a také ho předpovídat. Od 70. let 20. století, kdy se pojem teorie mysli poprvé objevil, na něj testovalo zvířata mnoho vědců – vždy marně.

Myšlenka teorie mysli zní sice velmi jednoduše, ve skutečnosti však představuje značně složitý systém, jehož ovládnutí si vyžaduje značně komplikovanou mysl. Aby mohl živý tvor porozumět duševním stavům jiných, musí si nejprve uvědomit, že tyto stavy jsou pouze vnitřní a tedy jen částečně závislé na stavech vnějšího světa. Mohou sice být s realitou ve shodě, ale není to nutné – tak jako ve výše popsaném experimentu.

Lidské děti jsou v těchto testech schopné verbálně uspět přibližně od věku čtyř let, ale už dvou- a tříleté děti mají 80procentní úspěšnost, pokud je test proveden podobně jako na lidoopech (tedy sledováním jejich pohledů).

Reakce: vědci celého světa jsou zaskočeni

Tyto výsledky jsou pro primátology značně překvapující. Například jeden z nejlepších expertů v oboru, Nizozemec Franz de Waal, se pro Science vyjádřil takto: „Je to značný přelom, nejen proto, že nás v těchto testech zbavuje závislosti na verbálních dovednostech, ale především proto, že zdůrazňuje mentální kontinuitu mezi vyššími primáty a lidmi.“

Podle jiného osloveného biologa, Tecumseha Fitche z Vídeňské univerzity, jde o hřebík do rakve dlouze přijímané myšlenky, že lidé jsou jediným tvorem s „teorií mysli.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 50 mminutami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 2 hhodinami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 5 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 6 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 9 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 23 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
včera v 14:49

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
včera v 10:24
Načítání...