Varšavské ghetto

Protinacistické povstání, které vypuklo ve Varšavě před 80 lety, 1. srpna 1944, bylo jednou z největších ozbrojených akcí proti Němcům v okupované Evropě. Vyžádalo si ohromné lidské a materiální ztráty a skončilo kapitulací povstalců 2. října 1944. Lví podíl na jeho selhání měli Sověti, kteří navzdory slibům povstalcům nepomohli a nechali odpor utopit v krvi. Během 63 dnů bojů zahynulo asi osmnáct tisíc povstalců a podle různých odhadů až 250 tisíc civilistů. Německá armáda ztratila asi dvacet tisíc vojáků. A Varšava, z níž muselo odejít asi 700 tisíc lidí, zůstala ležet v troskách. Nacistický diktátor Adolf Hitler ji za trest nařídil srovnat se zemí, podařilo se to asi z 85 procent. Významné výročí si ve čtvrtek Polsko připomíná.

Do varšavského ghetta nacisté před 80 lety nastěhovali statisíce Židů a obehnali je zdí. Stejně jako jinde se však mělo jednat jen o krok před jejich zavražděním v koncentračních táborech. Část obyvatel ghetta se ale osudu nalinkovanému nacisty vzepřela. S vědomím, že nemají co ztratit, se odhodlaní mladíci a dívky o několik let později postavili přesile německé armády.

Do polsko-izraelských vztahů vnesla napětí chybná interpretace vyjádření izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, z níž vyznělo, že Poláci jako národ za druhé světové války pomáhali nacistům zabíjet Židy. Varšava kvůli tomu začala uvažovat i o tom, že zruší svoji účast na summitu visegrádské čtyřky (V4) v Izraeli. To, že by Netanjahu polský národ obviňoval z podílu na holocaustu, ale popřela velvyslankyně Izraele ve Varšavě, od které chce vysvětlení polské ministerstvo zahraničí. Popřel to i úřad izraelského premiéra.