Radka Marková

Šéfredaktoři deseti českých médií vyzvali v otevřeném dopise ministerstvo zahraničních věcí, aby na své tiskové konference vpouštělo všechna média. Reagovali tak na úterní brífink ministra Petra Macinky (Motoristé), kterého se nemohli zúčastnit zástupci Deníku N. Šéfredaktoři to považují za nepřijatelné. Proti postupu ministerstva se ohradil i Syndikát novinářů. Macinka ve středu novinářům v Bruselu řekl, že ministerstvo určitě nebude zakazovat médiím chodit na tiskové konference resortu.

Denně vyprodukuje kolem pěti set zpráv. Přesto by jen málokdo dokázal vyjmenovat novináře, kteří za nimi stojí. Agentura ČTK je specifický organismus, z novináře se tu hvězda nestane, říká její šéfredaktorka Radka Marková. V „Četce“ pracuje už 25 let. Pokrývala dění v armádě, několik let působila jako zahraniční zpravodajka a vyzkoušela si i sportovní novinařinu. V nejnovějším díle podcastu Background ČT24 Marková odhaluje, kdo jsou četkaři, co to znamená, když v redakci „bílí“ a „válcují“, i kdo byl Jára Cimrman ČTK.

Někteří čeští novináři nebyli kvůli koronaviru už zhruba rok ve svých redakcích, podmínky pro práci jsou navíc nyní ještě složitější než v jarní pandemické vlně. Do mikrofonu musejí mluvit v respirátorech, při překračování hranic okresů nesmí zapomínat na potvrzení, že cestují za prací, v případě návštěvy redakce musejí nově podstoupit i test. Jak to média zvládají, na co si zvykla a co jim naopak dělá potíže, zjišťoval pořad Newsroom ČT24.

Je to podobný scénář jako na jaře. Počty nakažených koronavirem stoupají, novináři dál nepřetržitě informují o vývoji a nových nařízeních, sami se ale nakazit nesmí. Nemoc a s ní spojená karanténa by totiž ohrozila celé médium. Po letním uvolnění proto redakce opět zpřísňují pravidla. Reportéry dělí na dva nezávislé týmy, podporují nebo přímo nařizují práci z domova a před osobní komunikací dávají přednost komunikaci on-line. Jak teď česká média fungují a co si z první vlny vzala jako ponaučení? Téma pro nedělní Newsroom ČT24.