Pověsti

Několik generací českých školáků se o řecké mytologii dozvídalo díky převyprávění od Eduarda Petišky. Od narození spisovatele uplynulo 14. května rovné století. Tento romanopisec, dramatik či překladatel se zapsal především právě jako autor Starých řeckých bájí a pověstí, které převyprávěl v době komunistického Československa a bral je podle nakladatelství Argo jako metaforický román o českých zoufalstvích a nadějích. V následujícím kvízu si můžete ověřit, jak moc se v řecké mytologii vyznáte vy.

V Brně vyšla nová kniha pověstí spojených s tímto městem. Pod názvem BrrrNo! vypráví čtenářům „staré, nové i nejnovější pověsti brněnské“. Třiatřicet textů, z nichž část napsali žáci základních škol, ilustrovali místní výtvarníci. Jejich ilustrace jsou zároveň vystaveny v Moravské galerii. Kniha pověstí slouží i jako průvodce po brněnských místech.

Vánoce bez pohádek si lze v dnešní době jen těžko představit. Ať už během Štědrého večera sáhneme po knížce nebo televizním ovladači, vyprávění dětských příběhů je v mnoha českých domácnostech zažitým zvykem, stejně jako ozdobený stromeček nebo kapr. Pohádková tradice však sahá hlouběji, než se může na první pohled zdát. Některé z příběhů přitom mohou pocházet z nejrůznějších koutů světa nebo pramenit z legend starých tisíce let. Jako třeba Popelka, které poprvé „princ“ mohl obouvat střevíček ve středověké Číně.

Staré pověsti české se dočkaly nového vydání. Mýty a báje v úpravě Aloise Jiráska publikují nakladatelé často, v edici Česká knižnice ale texty doplňují komentáře o použitých pramenech a zkoumání jejich historické přesnosti.