Československé státní dráhy

Nastoupit do vlaku a rozjet se 160kilometrovou rychlostí není dnes nic zázračného. Leckomu se zdá stošedesátka docela pomalá. Ale na počátku třicátých let minulého století to tak zdaleka nebylo. Tak rychle jezdilo máloco a držet takovou rychlost velkou část cesty třeba z Berlína do Hamburku bylo nevídané – až do května 1933. Tehdy začal s cestujícími jezdit nový motorový vlak, na svou dobu rychlovlak, kterého i dnešní Deutsche Bahn označují za prapředka svých nynějších ICE. Jeho historie se začala psát před devadesáti lety.

Začátkem 90. let v Československu zkrachovalo mnoho firem, do té doby vlastněných státem. Před 30 lety se zdálo, že stejný osud potká i plzeňskou Škodu, vyrábějící lokomotivy pro Československé státní dráhy. Právě jejich nepodepsaná objednávka z konce 80. let stála za hrozícím krachem firmy. Vláda tehdy viděla záchranu v privatizaci firmou Siemens.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Československé státní dráhy nebyly v létě 1991 v dobré ekonomické kondici. Překlenovací úvěr poskytnutý ministerstvem financí na pokrytí finanční neschopnosti byl vyčerpán v půlce června, poklesl zájem přepravců o služby ČSD a hrozilo propuštění zaměstnanců. K situaci se pro ČST vyjádřil federální ministr dopravy Jiří Nezval.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Rok, který končí nulou, upomíná vždy na výročí události, kterou leckdo oplakal, ale nebylo vyhnutí – totiž na konec parního železničního provozu v Československu. Parní lokomotivy se oficiálně rozloučily v létě 1980 zvláštními jízdami v severních Čechách, ve skutečnosti zmizely poslední nákladní lokomotivy z pravidelného provozu na přelomu let 1980 a 1981. Nyní, po 40 letech, jsme již tak daleko, že ani historický vlak automaticky neznamená, že by to byl vlak parní. Ale vzpomínky na dým stoupající z komína a podmanivý zvuk parního stroje zůstává doslova duší železnice.

V Hranicích na Přerovsku finišuje rekonstrukce unikátního železničního vozu Tatra 68 známého jako Slovenská strela. Vlak vyrobený v roce 1936 pro Československé státní dráhy by se měl už letos vrátit do muzea v Kopřivnici. Svého času byl nejrychlejším vlakem na tuzemských kolejích. Oprava Slovenské strely má skončit v srpnu a bude stát asi 35 milionů korun. O renovaci vlaku si s ředitelem Regionálního muzea v Kopřivnici Janem Jurkovičem povídal Martin Řezníček.