Panama - Historický okamžik v americko-kubánských vztazích. Tak by se dalo charakterizovat první oficiální setkání šéfa Bílého domu Baracka Obamy a kubánského prezidenta Raúla Castra na americkém summitu v Panamě. Oba prezidenti se setkali na jeho slavnostním zahájení a potřásli si rukou. Jejich gesto ocenil i český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Obama chce s kubánským vůdcem jednat o obnovení diplomatických vztahů a znovuotevření ambasád. Vztahy obou zemí, poznamenané nepřátelstvím od nástupu kubánských komunistů k moci v roce 1959, se začínají zlepšovat teprve od konce loňského roku.
Na záznamu reportéra venezuelské televize je vidět, jak si oba prezidenti uvolněně uprostřed davu hostů několikrát stisknou ruku a krátce spolu hovoří. Bílý dům uvedl, že setkání bylo neformální a státníci nevedli žádný závažný rozhovor. „Jsem hrdý na to, že jsem s vámi na tomto vůbec prvním oficiálním setkání, na summitu amerických států. A jsem rád, že je tady poprvé zastoupena i Kuba,“ uvedl prezident USA na úvod summitu.
Obama se na summitu vyjádřil ke vztahu s Kubou
„Máme s Kubou rozdílné názory na úrovni vlád ohledně mnoha témat, stejně jako je máme i s jinými zeměmi v Americe nebo s našimi nejbližšími spojenci.“
S Raúlem Castrem, s nímž se Obama osobně setkal poprvé na pohřbu bývalého jihoafrického prezidenta Nelsona Mandely v prosinci 2013, se má ještě jednou sejít později v průběhu soboty. Před zahájením summitu spolu oba státníci vedli i telefonický rozhovor, a to poprvé od prosincového oznámení nové éry vzájemných vztahů. V pátek se Obama setkal také s několika kubánskými disidenty, které ujistil, že USA stojí po jejich boku. „Vzhledem k tomu, že Spojené státy zahajují novou kapitolu vztahů s Kubou, doufáme, že to vytvoří prostředí, ve kterém se zlepší život kubánského lidu,“ řekl Obama.
Česká reakce na podání rukou prezidentů USA a Kuby
Vzájemné gesto Obamy a Raúla Castra ocenil i český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Zdůraznil, že správná cesta podle něj vede přes politiku rozhovoru, nikoliv přes snahu „mluvit silou a zbraněmi“. „Je to symbol politiky dialogu, který je třeba vést někdy i s těmi, kteří mají jiný názor na demokracii a lidská práva,“ podotkl Zaorálek.
Obama: Beztrestné intervence USA jsou minulostí
Změny v dosavadní politice USA se podle Obamy dotknou celé Latinské Ameriky: „Doby, kdy jsme si tak často mysleli, že Spojené státy mohou beztrestně intervenovat, jsou pryč,“ prohlásil. Připomněl tak období 20. století, kdy USA podporovaly vojenské režimy nebo alespoň ozbrojený odpor v Latinské Americe či vojensky přímo intervenovaly, jako například v roce 1989 v Panamě, kde svrhly režim generála Manuela Noriegy. O nové epoše vztahů s Washingtonem mluví i venezuelský prezident Nicolás Maduro: „Teď není čas pro imperialismus a výhrůžky. Teď je čas pro mír.“
Kubánská delegace je na v pořadí sedmém celoamerickém summitu vůbec poprvé. „Je to poprvé, co se všech 35 států účastní celoamerického summitu,“ uvedl generální tajemník OSN Pan Ki-mun. Summit bude řešit řadu témat od podpory demokracie v regionu až po ochranu životního prostředí. Po slavnostním zahájení akce se přes třicet pozvaných lídrů zemí západní polokoule schází k oficiální večeři.
Nová éra vztahů USA a Kuby začala loni v prosinci
Zahájení nové kapitoly v americko-kubánských vztazích oznámil Obama loni v prosinci. Dosavadní konfrontační politika podle něj nepřinesla z amerického pohledu kýžené výsledky a je překonaná, zdůvodnil tehdy. Zároveň oznámil, že Spojené státy znovu otevřou na Kubě velvyslanectví. Diplomaté obou zemí se ale zatím na žádném termínu pro znovuotevření ambasád nedohodli. Americký a kubánský prezident by o tom na summitu měli jednat.
Poradkyně amerického ministra zahraničí Roberta Jacobsonová letos v lednu uvedla, že velvyslanectví se otevřou, až budou „vyřešeny všechny praktické problémy“. Kuba tvrdí, že normalizaci vztahů mimo jiné komplikuje i „nespravedlivé“ zanesení ostrovního státu na seznam zemí podporujících terorismus. Ve čtvrtek šéf Bílého domu během návštěvy Jamajky oznámil, že i o vyřazení Kuby ze seznamu zemí podporujících terorismus rozhodne brzy.
- Jaroslav Fiala z Ústavu světových dějin, FF UK: "Kuba byla na seznam zařazena v roce 1982. Vyškrtnutí ze seznamu by pro ni znamenalo možnost navazovat lepší diplomatické vztahy. (…) USA by v podstatě mohly být na potenciální seznam těchto států zařazeny taky. Ze strany USA docházelo k řadě teroristických útoků na Kubu. Americké tajné služby tyto aktivity podporovaly, nebo minimálně tolerovaly. (…) I Spojené státy byly zodpovědné za podporu nebo tolerování mnoha latinskoamerických diktatur, které porušovaly lidská práva a západní hodnoty velmi tvrdě pošlapávaly."
Některá omezení vůči Kubě už ze strany USA padla. Uvolnilo se cestování a peněžní transfery a skončil například i zákaz dovozu kubánských doutníků. Po 15 letech funguje také přímé telefonické spojení mezi Kubou a Spojenými státy. Jde o další krok ke sbližování dosud ideologicky znesvářených zemí. Novinka má kromě symboliky i ekonomický dopad. Dosud se totiž všechny hovory mezi USA a Kubou uskutečňovaly přes třetí zemi, a proto byly velmi drahé. Spojené státy omezení zrušily poté, co Havana dodržela slib propustit 53 disidentů. Kubánci snahu o zlepšení vztahů převážně vítají. „Je to to nejlepší, co se oběma zemím mohlo stát. A mělo se to stát už dřív,“ říká jeden z obyvatel Havany. Místy ale panamský summit vyvolal i protesty.
- HISTORIE AMERICKO-KUBÁNSKÝCH VZTAHŮ
Konec 50. let - obchodní embargo a počátek krize
Celou první polovinu 20. století si Spojené státy udržovaly na Kubě silný vliv. Podle smluv mohly na ostrově kdykoli vojensky zasáhnout, aby chránily své obchodní zájmy. Vztahy obou zemí se výrazně zhoršily poté, co se v roce 1959 na Kubě moci chopili komunisté vedení Fidelem Castrem a začali budovat tzv. karibský socialismus. V rámci něj došlo k zestátnění zahraničních společností, včetně řady amerických. V říjnu 1960 USA zavedly vůči Havaně zákaz vývozu amerického zboží na Kubu, vyjma léků a některých potravin. V únoru 1962 zahájily embargo na veškerý obchod s Kubou. Embargo stále platí, zrušit ho může jen Kongres.
- Jaroslav Fiala z Ústavu světových dějin, FF UK: „Drtivá většina světa už roky vyzývá Spojené státy, aby embargo odvolaly.“
V roce 1960 obě země odvolaly vzájemná diplomatická zastoupení a následujícího roku oficiálně přerušily diplomatické styky. Od roku 1977 mezi nimi funguje diplomatické zastoupení na úrovni zájmových sekcí, které mají při švýcarském velvyslanectví USA v Havaně a Kuba ve Washingtonu. Do roku 1991 měla Kuba tento úřad ve Washingtonu na československé ambasádě.
60. léta - vztahy na pokraji války
Olej do ohně přilila invaze v zátoce Sviní v dubnu 1961, kdy se skupina kubánských emigrantů, řízených CIA, vylodila na Kubě s cílem svrhnout Castrův režim. USA ale povstalcům neposkytly slíbenou leteckou podporu, a tak akce skončila po třech dnech třemi stovkami mrtvých a 1200 zajatých. Až na pokraj války se dostaly vztahy v říjnu 1962, kdy USA zahájily námořní blokádu ostrova poté, co odhalily na Kubě sovětské rakety. Blokádu ukončily, když Moskva slíbila rakety stáhnout a USA se zavázaly nezaútočit na Kubu a odstranit rakety z Turecka. Po karibské krizi z podzimu 1962 zakázala americká vláda v létě 1963 jakékoli finanční transakce s Kubou.
90. léta - USA vůči Kubě přitvrzují
Konec studené války a rozpad Sovětského svazu zasadil po roce 1991 kubánské ekonomice citelnou ránu. USA v roce 1992 navíc obchodní embargo ještě zpřísnily Torricelliho zákonem, který mj. zakázal obchod s Kubou i zahraničním pobočkám amerických firem. V roce 1996 USA přitvrdily Helms-Burtonovým zákonem, který například zakazuje uznat vládu s účastí Fidela či Raúla Castra či omezuje ekonomickou spolupráci pro firmy z jakékoli země (obchoduje-li podnik s Kubou, nesmí na americký trh a jeho vedení může být odepřen vstup do USA). Zahraniční kritika ale přiměla prezidenty USA platnost zákona částečně pozastavovat.
Rok 2000 - symbolický začátek oteplování vztahů
V roce 2000 povolily USA prodej amerických zemědělských produktů a léků na Kubu pro humanitární účely. V lednu 2002 na Kubu dorazila první dodávka amerického obilí jako humanitární pomoc po uragánu Michelle. Jako začátek oteplovaní vztahů Kuby a USA někteří interpretují krátký hovor a podání rukou prezidentů Fidela Castra a Billa Clintona poprvé po 40 letech na summitu OSN v září 2000. V květnu 2002 navštívil Kubu exprezident Jimmy Carter, na této úrovni to bylo poprvé od roku 1928. Konkrétní uvolňování vztahů ale zahájili až prezident Barack Obama a Raúl Castro, který vystřídal svého bratra ve vedení země oficiálně v roce 2008. V září 2009 se první náměstkyně ministra zahraničí USA Bisa Williamsová na Kubě setkala se svým protějškem Dagobertem Rodríguezem.
Raúl Castro a Obama se krátce potkali a potřásli si rukou už 10. prosince 2013 na pietním ceremoniálu na počest zemřelého jihoafrického vůdce Nelsona Mandely v jihoafrickém Sowetu. Tehdy už několik měsíců vedli zástupci obou zemí v Kanadě a Vatikánu tajné rozhovory, k nimž přispěl i nový papež František.
