Sumatra - Už deset let uplynulo od podmořského zemětřesení v Indickém oceánu, které způsobilo obří vlnu tsunami. Zasáhla pobřeží dvaceti států a stála život kolem 200 tisíc lidí, včetně osmi Čechů. Další dva miliony lidí přišly o domov. Katastrofa zasáhla do života obyvatel 10 asijských a pěti afrických států. Region od té doby pracuje na tom, aby byl dobře připraven na podobná rizika. Podle Světové zdravotnické organizace jsou připraveny krizové plány.
Zemětřesení s epicentrem vzdáleným 150 kilometrů od indonéského ostrova Sumatra udeřilo krátce před osmou ráno. Trvalo dlouhých deset minut a způsobilo nezměrnou spoušť. Vyvolalo totiž ničivou vlnu tsunami, která zasáhla už po půl hodině pobřeží Sumatry. Pak si to namířila přímo k pobřeží Thajska. V průběhu dne dorazily nezkrotné vlny i do východní Afriky.
Dlouhé tabule s fotografiemi pohřešovaných
Editor ČT Radim Vaculovič se do oblasti vypravil jen pár dní poté. „Na jedno z nejpostiženějších míst v Thajsku, na Phuket, jsme dorazili o dva dny později, když vrcholily záchranné práce. V evakuačním centru byla obrovská nástěnka, která měla třeba deset metrů. A všude byly fotografie pohřešovaných,“ popsal novinář svoje první dojmy.
Tisíce a tisíce lidí přišly o střechu nad hlavou i celou rodinu. „Byla to katastrofa neuvěřitelných rozměrů. Nikdo to nečekal. Obrovské množství lidí přišlo o život. Hovoří se o 180 tisících, ale přesné číslo není známo. Několik desítek tisíc osob se stále pohřešuje, protože se jejich těla nikdy nenašla,“ konstatoval Vaculovič s tím, že nikdo v první fázi ani nevinil úřady, že by nepracovaly dobře.
Obyčejní lidé totiž nejprve vůbec netušili, co se vlastně stalo. Zemětřesení trvalo jen pár minut. Indonésie je navíc na otřesy zvyklá. „Moře najednou ustoupilo a nikdo nevěděl, proč zmizelo,“ podotkl editor ČT.
Masa vody smetla vše, co jí stálo v cestě. Rok po katastrofě hovořily údaje o tom, že střechu nad hlavou ztratilo na 1,77 milionu lidí, přičemž dalších několik set tisíc domů muselo být kvůli nevyhovujícím podmínkám zbouráno nebo strženo. Jeden milion osob přišel o zdroje obživy. Na mezinárodní humanitární pomoc bylo odkázáno přes pět milionů lidí.
Editor ČT Vaculovič
„Hovoří se o tom, že to bylo druhé nejsilnější zemětřesení, které kdy bylo zaznamenáno. Byla to podobná síla, jako kdyby vybuchlo 23 atomových bomb. Vlna pak pronikla asi kilometr do vnitrozemí a většinou byla vysoká 10 metrů. Byla ale místa, kde se říkalo, že dosahovala výšky až 30 metrů.“
Bezprostředně po katastrofě se museli přeživší a vlády postižených zemí potýkat s nedostatkem nezávadných potravin a pitné vody. Zničená infrastruktura pak značně komplikovala distribuci pomoci. Špatné situaci nijak nepomáhaly ani vysoké teploty, které způsobovaly rychlý rozklad mrtvých těl. Některé oběti musely být proto pohřbeny bez předchozí identifikace, aby se předešlo rozšíření epidemie.
Thajsko se kvůli turistům vzpamatovalo brzy po katastrofě
Obnova základní infrastruktury například v Thajsku netrvala moc dlouho. „Byla tu snaha přesvědčit turisty, že země má to nejhorší za sebou, že tam lidé nechytnou žádnou závažnou nemoc, a pokud do země vyrazí, pomohou tamnímu hospodářství. Pokud jde o zemědělství, problém nastal s oblastmi, kde zůstala sůl. „Nic tam nerostlo, takže v tomto případě šlo o dlouhodobější záležitost,“ poznamenal Vaculovič.
V pobřežních vodách byla vážně poškozena až třetina korálových útesů. Odborníci předpovídali, že potrvá nejméně deset let, než se tyto biologicky nejbohatší mořské ekosystémy na světě plně obnoví. Již v roce 2009 ale vědci z newyorské Wildlife Observation Society konstatovali, že se útesy podél nejhůře postižené indonéské provincie Aceh obnovily.
Škody? Nezměrné. Češi poslali stovky milionů
Celkové materiální škody byly původně odhadovány přední světovou zajišťovnou Munich Re na více než 13,6 miliard dolarů (331,2 miliardy korun), po roce byla škoda vyčíslena částkou 10,73 miliardy dolarů (261,4 miliardy korun). Z celého světa bylo pro postiženou oblast slíbeno přes 12,5 miliardy dolarů (304,4 miliardy korun). Nejštědřejší byly Spojené státy, Asijská rozvojová banka a Austrálie.
- V Česku se mezi občany a organizacemi vybralo na 360 milionů korun, nejvíce peněz přišlo na účty Člověka v tísni (131,9 milionu) a společnosti ADRA.
- Přes 240 milionů schválila na pomoc postižené oblasti česká vláda.
