USA vojáky do Iráku nepošlou, o pomoci rozhodnou v nejbližsích dnech

Bagdád/Washington/Praha - Navzdory postupu islámských radikálů ze skupiny ISIL, kteří obsazují sever Iráku a blíží se k Bagdádu, nepošlou Spojené státy do Iráku armádu. Na mimořádném brífinku to oznámil americký prezident Barack Obama, podle něhož se USA nenechají znovu zatáhnout do vojenské akce. České ministerstvo zahraničí vyzvalo Čechy pobývající v Iráku, aby kvůli špatné bezpečnostní situaci zemi opustili, a varovalo také před cestami sem. Doporučení se vztahuje na celé území vyjma autonomní oblasti Kurdistán na severovýchodě, která se zatím jeví jako bezpečná.

Podle mluvčího MZV Davida Frouse se nejedná o evakuaci Čechů, ale jen o doporučení k odchodu ze země; výzva se kromě toho týká Čechů působících mimo ambasádu, jejíhož chodu se aktuální opatření zatím nijak nedotklo. Jak v rozhovoru pro ČT upřesnil velvyslanec Alexandr Langer, počet Čechů v Iráku odhaduje ambasáda na necelé dvě desítky. Většinou prý Irák opustit nechtějí, dokonce se prý obracejí na zastupitelský úřad, jestli mu mohou nějakým způsobem pomoci.

Radikálové ze skupiny Islámský stát v Iráku a Levantě (ISIL) obsazují sever Iráku, od úterka postupují z Mosulu na jih k Bagdádu. Dobyli už údajně také Bákubu, tedy středisko provincie Dijála ležící 50 kilometrů od metropole. Rychlý postup islamistů vyvolal znepokojení, vojenskou pomoc irácké vládě už nabídl Írán. 

Obama: USA nemůžou dělat práci za iráckou armádu

V reakci na postup radikálů z ISIL Spojené státy své vojáky do Iráku nevyšlou, řekl na mimořádném brífinku Barack Obama s tím, že hledá jiné možnosti pomoci, ale že pro řešení konfliktu je klíčová jednota iráckých představitelů a jejich jasný politický plán. Během několika příštích dnů USA po konzultacích se svými partnery zváží další možnosti, řekl prezident s tím, že ISIL představuje hrozbu nejen pro Blízký východ, ale i pro bezpečnost USA.

Amerika se již nenechá vtáhnout do války bez jasných závazků regionálních představitelů, řekl Obama, podle něhož je vývoj v Iráku „dlouhodobý a regionální problém“. „Nemůžeme vaši práci udělat za vás,“ řekl na adresu irácké armády, která postup rebelů není schopná zastavit. Spojené státy jsou nicméně podle Obamy připraveny pomoci, jakákoli americká akce prý ale musí být přesná a cílená. Prezident upozornil, že rozhodování ve spolupráci s Iráčany potrvá několik dnů, proto není možné očekávat zásadní rozhodnutí v nadcházejících hodinách.

Představitelé Obamovy administrativy již dříve uvedli, že prezident zvažuje mimo jiné nálety bezpilotních, ale i pilotovaných strojů. Další možnost americké pomoci by spočívala ve výzvědné a sledovací činnosti, výcviku vojáků či poskytnutí dodatečných finančních injekcí k nákupu vojenské techniky.

Chopte se zbraní a braňte se proti teoristům, vyzval šíitský duchovní ajatolláh Sistání

Nejvlivnější šíitský duchovní v Iráku ajatolláh Alí Sistání dnes vyzval Iráčany, aby se chopili zbraní a Irák proti radikálům bránili. „Občané, kteří jsou schopni chopit se zbraně a bojovat proti teroristům na obranu své země, jejího národa a svatyň, musejí dobrovolně nabídnout své síly, zapojit se do bezpečnostních složek a naplnit toto svaté poslání,“ tlumočil při dnešních poledních modlitbách Sistáního slova jeho zástupce šajch Abdal Mahdí Karbaláí. Duchovní Ráfí Rifáí, který je naopak nejvyšší autoritou sunnitského islámu, ale varoval před označováním lidí postupujících iráckými městy za teroristy. Podle něj jsou to „svobodní rebelové“, kteří osvobozují irácká města od vlády premiéra Núrího Málikího.

Málikího vláda je zcela paralyzována a vládní síly nejsou schopny na ofenzivu sunnitských povstalců odpovědět. Premiér dnes ohlásil vytvoření plánu na ochranu metropole.

Poté, co vojsko na mnoha místech vyklidilo pole radikálům, vyzývají obyvatelstvo k obraně Iráku duchovní i vláda. Výzvy vyslyšelo několik tisíc lidí z celé země; shromažďují se na základně Musanna v centru Bagdádu, odkud budou rozesláni k výcviku do Tadží severně od Bagdádu. „Poslechl jsem výzvu, protože mám tuto zemi rád a protože jí chci sloužit. Je to země proroků a civilizace, nemůžeme dopustit, aby jí vládli bandité a teroristé,“ říká vysloužilý voják Muhammad Mahdí Sálih.

Írán nabízí Iráku vojenskou pomoc

Pomocnou ruku Iráku v boji proti radikálům nabídl Írán. Tam jsou irácké boje považovány za regionální hrozbu, proto země zatím vyslala na pomoc Iráku 150 členů elitních revolučních gard. Teherán to ovšem oficiálně nepotvrdil. Íránský divizní velitel Kásem Sulejmání se ve čtvrtek sešel s iráckým premiérem Núrím Málikím a slíbil, že Teherán poskytne k obraně Bagdádu dvě brigády, což by znamenalo, že by proti sunnitským extremistům mohlo v budoucnu bojovat až 10 tisíc Íránců. Málikí, který je šíita a Írán považuje za spojence, zatím návrh zvažuje. Pomoc Bagdádu přislíbil i íránský prezident Hasan Rouhání. „Íránská islámská republika proti terorismu soustředí na mezinárodní a regionální úrovni veškeré úsilí,“ řekl v telefonickém rozhovoru s Málikím. 

Teherán prý navíc začíná jednat i o spolupráci s Washingtonem. Obě země přitom spolu neudržují diplomatické styky přes třicet let. „Můžeme spolupracovat s Američany a ukončit toto povstání na Blízkém východě. Máme velký vliv v Iráku a dalších zemích,“ citovala agentura Reuters svůj íránský zdroj. Americké ministerstvo zahraničí dnes ale uvedlo, že s Íránem o spolupráci v Iráku nejedná. USA po původním odmítnutí zapojit se vojensky do současného iráckého konfliktu nyní zvažují pomoc formou náletů, pozemní vojska ale vyslat nechtějí. Byla by to první americká intervence v Iráku po invazi z let 2003–2011. 

Podle OSN čelí Irák největšímu ohrožení své územní celistvosti za několik posledních let. „Je nutné hlavně zajistit v Iráku bezpečnost, aby se mohla začít krize řešit. Je čas, aby političtí vůdci země spojili síly a společně začali pracovat pro budoucnost Iráku,“ uvedl zvláštní zmocněnec Generálního tajemníka OSN pro Irák Nickolay Mladenov. Irácký premiér vyhlásil nejvyšší pohotovost a požádal parlament o vyhlášení výjimečného stavu.

Ofenzíva islamistů má již stovku obětí

Dobyvatelé pod černou vlajkou rozhlašují, že přinášejí svobodu, přitom za sebou nechávají stovky mrtvých. Chlubí se tisícovkami zajatých iráckých vojáků a policistů. Podle svědků neváhají veřejně bičovat ani zabíjet nepohodlné obyvatele. Počet obětí radikálů se od počátku ofenzívy může vyšplhat do stovek.

Zprávy OSN uvádějí, že se i armáda dopustila některých pochybení, „zvláště v případě bombardování civilních oblastí 6. a 8. června. “Při něm mohlo zahynout až 30 civilistů," dodal mluvčí vysoké komisařky OSN pro lidská práva Rupert Colville.

Tento týden již v Iráku zahynulo na sto lidí. Ve městě Mosul, jehož se radikálové zmocnili již začátkem týdne, bylo popraveno 17 civilistů pracujících pro místní policii a jeden zaměstnanec soudu, uvedl Colville. Unesena byla podle něj skupina 16 Gruzínců. Povstalci rovněž propustili některé vězně, kteří se nyní chtějí pomstít svým věznitelům. Život si prý vzaly i čtyři ženy, které vojáci znásilnili, na 800 tisíc lidí je na útěku.

ISIL pozastavila boje v Sýrii a převáží sem z Iráku ukořistěné zbraně

Syrská větev ISIL zřejmě pozastavila svou bojovou činnost v Sýrii a dojednala příměří se skupinami, proti nimž dosud bojovala. V Sýrii drží hlavně pohraniční provincii Dajr az-Zaur a několik měst severozápadně od ní. Bojuje sice proti režimu v Damašku, ale také s rivaly z ostatních radikálních skupin. Cílem ISIL je ustavit na severu Sýrie a Iráku islámský chalífát. „ISIL nebojuje už asi čtyři dny. Nevíme přesně proč, je hlášeno jenom několik střetů severně od Aleppa,“ oznámil Ramí Abdar Rahmán ze syrské exilové opozice. Podle něj se členové syrské větve ISIL nyní věnují převozu zbraní ukořistěných iráckou odnoží při postupu Irákem a převážejí je do Sýrie.

ISIL podle Berlína není běžná teroristická skupina

ISIL se podle německého ministra zahraničí Franka-Waltera Steinmeiera stala silnou skupinou, schopnou větších operací než pouze jednotlivých teroristických útoků. Za nynější situace v arabské zemi Berlín zároveň vyzval své občany, aby odjeli z některých iráckých provincií a také z metropole Bagdádu. Podle ministra bude těžké rozpadu Iráku zabránit.

Americké firmy kvůli zhoršení bezpečnostní situace začaly přemísťovat své zaměstnance v Iráku do klidnějších oblastí. Také Turecko vyzvalo své občany v Iráku, aby ze severních provincií odjeli. Ankara odhaduje, že je v Iráku na 125 000 Turků; stále také vyjednává o propuštění asi osmi desítek Turků zajatých radikály z ISIL.

Spanilá jízda členů ISIL ulicemi dobytého Mosulu
Zdroj: ČT24/ČTK/AP

Bagdád si za postup ISIL může sám, soudí Saúdská Arábie

Irácká vláda nese vinu na tom, že ztrácí severní provincie země, protože nezabránila spojení teroristů se stoupenci režimu z doby vlády Saddáma Husajna. Prohlásil to dnes saúdskoarabský princ Turkí Fajsal, který v minulosti řídil saúdskoarabskou tajnou službu a většinou tlumočí oficiální stanovisko Rijádu.

Podle Fajsala nemůže být postup skupiny ISIL pro nikoho překvapením. Princ upozornil, že Bagdád přihlížel vývoji situace v západní provincii Anbár, kterou ISIL postupně obsazuje od začátku roku. Fajsal nepochybuje o tom, že samotný ISIL nebo samotní členové někdejší vládní strany Baas, kteří se po Saddámově svržení v roce 2003 stáhli z politického a veřejného života, by na obsazení celých provincií neměli sílu. ISIL má podle odhadů 1 500 až 3 000 členů. „Dospěl jsme k závěru, že se k ISIL připojili nejenom členové místních kmenů, ale také baasisté a další skupiny, jež operují v Iráku nikoli od včerejška, ale od americké invaze v roce 2003,“ sdělil princ. Zároveň jasně řekl, že Rijád ISIL nepodporuje a že v sunitském království je tato - byť sunnitská - radikální skupina na seznamu teroristických organizací.

Pokud se USA rozhodnou zapojit se vojensky, je vývoj podle prince nepředvídatelný. USA své vojáky z Iráku stáhly v roce 2011. „Paradoxně se může přihodit, že Iráčany začnou zabíjet americká bezpilotní letadla spolu s íránskými revolučními gardisty,“ řekl.

Postup bojovníků ISIL, který některá média označují za bleskový, vyvolal obavy z rozpadu Iráku na sunnitskou, šíitskou a kurdskou část.