Odpůrci mu přezdívají kmotr žoldáků, jiní ho označují za jednoho z nejznámějších odborníků v oboru soukromých bezpečnostních společností. Pětašedesátiletý veterán mnoha afrických válek, Jihoafričan Eeben Barlow, založil agenturu Executive Outcomes, která se stala vzorem pro stovky dalších společností zaměřujících se na výcvik národních armád, ochranu strategických zdrojů i reálné bojové operace. Podle Barlowa dokážou soukromé firmy řadu úkolů zastat mnohem lépe než národní armády.
Soukromé agentury zvládají některé úkoly lépe než národní armády, říká veterán afrických válek
Rozhovor Jakuba Szántó s Eebenem Barlowem (zdroj: ČT24)
„Skončila válka v Jižní Africe a po konfliktu v Angole byla všude spousta nezaměstnaných vojáků. Paradoxně jsme zaměstnali také hodně gerilových bojovníků do té doby opozičního Afrického národního kongresu,“ vzpomíná Barlow na počátek své firmy.
„Pro nás bylo důležité jen jediné kritérium: dokážeš zvládnout svůj úkol, nebo ne? Pokud k nám někdo přišel se zápisem v trestním rejstříku, nebo myslel, že si přijde na rychlé peníze, neměl šanci. Proto byla Executive Outcomes tak úspěšná. Protože nám šlo o to, splnit misi,“ zdůrazňuje v rozhovoru s reportérem ČT Jakubem Szántó.
Vinili nás i z kanibalismu, vzpomíná Barlow na působení v Angole
Psal se rok 1989 a starý svět se hroutil. Jihoafrickou republikou otřásaly násilností drolícího se apartheidu. Řada starých armádních jednotek se z politických důvodů rozpustila a na trhu práce byly najednou tisíce vojenských veteránů.
Eeben Barlow
Eeben Barlow zavětřil příležitost. Založil firmu Executive Outcomes (volně přeloženo Výkonné výsledky), která začala působit na válečných polích Angoly zmítané občanskou válkou. Nejdřív jako ochranka diamantových dolů, později při výcviku armády. „Nikdo jiný nechtěl cvičit angolskou armádu. My jsme do toho šli. Ale neobešlo se to bez mnoha kontroverzí. Média nás obvinila snad ze všeho včetně kanibalismu a pašování diamantů. Ale naši chlapi vytrvali a vidíte, kde teď Angola je. My se stahujeme, na stole je politické řešení výhodné pro všechny.“
Angolská vláda se ale brzy dostala pod mezinárodní tlak zbavit se soukromé armády a Executive Outcomes musela odejít. Na její místo nastoupily tisíce modrých přileb mírové mise OSN. A válka se vrátila.
Podobné to bylo i v Sieře Leone. Pod vojenským tlakem mužů Eebena Barlowa podepsali brutální povstalci, kteří prosluli utínáním končetin, mírovou dohodu. Po vynuceném odchodu Executive Outcomes se ale boje znovu rozhořely.
„V té době už neexistovalo jen jedno centrum moci. Říkali jsme tomu mocenský trojúhelník: za prvé nepřítel, pak civilní obyvatelstvo a nakonec hospodářský model, který nepřítel využívá pro své zásobování. Naší prioritou bylo odříznout ho od hospodářských zdrojů, v tomto případě šlo o diamantové doly. Jak v Angole, tak i v Sieře Leone. Pak jsme působili taky na změnu přístupu místních obyvatel k národní armádě. Najednou neměl nepřítel kam jít. Tak jsme ho v podstatě díky finančnímu tlaku dokázali na bitevním poli zcela zničit,“ popisuje taktitku své agentury Barlow.
Eeben Barlow během rozhovoru s Jakubem Szántó
Už od 60. let se nad Afrikou vznášel stín žoldáků, kteří zneužívali a často rozdmýchávali konflikty s cílem získat podíl na obrovském nerostném bohatství černého kontinentu. Jména jako Mike Hoare nebo Bob Denard, vojáci štěstěny, kteří se dokonce pokusili získat si pomocí vojenských převratů své soukromé státy, se do afrických dějin zapsala krvavým písmem.
Mezinárodním misím chybí vůle konflikt ukončit
Executive Outcomes si musela budovat jméno jako odlišný typ nájemné armády. Její hlavní výhodou se staly výsledky, které byly v příkrém kontrastu s chronickým neúspěchem mezinárodních mírových misí. „Vlastně se jim nepodařilo uspět nikde. Mnoho z nás v tom vidí obchodní plán. Dokud válka pokračuje, mnoho lidí vydělává peníze. Jakmile skončí, všichni přijdou o zisky. Takže proč zabíjet toho oslíka, ze kterého se sypou dukáty? Dalším problémem je taky to, že mírové mise se většinou skládají pouze z armád třetího světa, které někdo poskládal dohromady. A ony postrádají politickou vůli konflikt ukončit,“ míní Barlow.
Pro vlády je jednodušší ztrácet soukromé občany v cizích konfliktech než sledovat pytle s těly zabitých vojáků.
Ke konci 90. let ze své firmy odešel a ta později ukončila činnost. Na rozdíl od desítek jejích nástupců. Soukromé bezpečnostní firmy nabízejí zaměstnání bývalým důstojníkům, vojákům i exagentům tajných služeb. Poptávka stále roste. Ke konci okupace Iráku připadlo na 130 tisíc amerických vojáků celkem 140 tisíc takzvaných kontraktorů, kteří zajišťovali servis od stravy až po ochranu základen.
„Myslím si, že v soukromém sektoru je řada klíčových dovedností, jako je logistika nebo komunikace, které zkrátka v ozbrojených silách nefungují tak dobře. Stačí se podívat i na velkou část vybavení, které využívají západní armády a které vyrábějí právě soukromé společnosti. Jsem přesvědčený, že mnoho jejich lidí, hlavně technický personál, se ideálně hodí, aby se o takové vybavení starali. Byť nadále jako soukromí kontraktoři,“ dodává Barlow.
Dnes Eeben Barlow šéfuje své nové bezpečnostní organizaci STTEP. I ta už má za sebou řadu kontraktů. Zatím největší byl v Nigérii, kde se vedle výcviku vládní armády zúčastnila tažení proti islamistické organizaci Boko Haram napojené na Islámský stát.