Poslední epidemie cholery v Jemenu zasáhla od dubna už více než 300 tisíc lidí a přes 1600 osob infekčnímu onemocnění podlehlo. Informoval o tom Mezinárodní výbor Červeného kříže (MVČK).
Epidemie cholery má ve zničeném Jemenu už 300 tisíc nakažených
„Epidemie cholery v Jemenu nadále nekontrolovaně postupuje,“ uvedl MVČK na Twitteru. „Dnes je u více než 300 tisíc lidí podezření na onemocnění. Více než 1600 jich zemřelo,“ napsala organizace sídlící v Ženevě.
Mezinárodní zdravotnická organizace (WHO) ve své zatím poslední bilanci uvádí, že od 27. dubna do 2. července bylo ve 21 provinciích nejchudší země na Arabském poloostrově zaznamenáno 262 649 případů podezření na choleru a 1587 úmrtí.
Epidemie cholery v Jemenu, sužovaném od roku 2014 občanskou válkou, propukla v říjnu roku 2016. Nákaza se šířila do prosince, kdy začal počet případů klesat, nemoc se ale zcela vymýtit nepodařilo. Druhá vlna epidemie pak začala v dubnu.
GALERIE
Následky bojů v Jemenu
Cholera je vysoce infekční onemocnění, které napadá zažívací ústrojí. Vyvolávají ji bakterie přenášené znečištěnou vodou či potravou. Vnějšími příznaky jsou silné průjmy a často smrtelná dehydratace organismu.
Jemen má asi 26 milionů obyvatel, z toho téměř 15 milionů je odříznuto od zdravotní péče. V zemi zničené válkou je nyní funkčních jen asi 45 procent zdravotnických zařízení.
- V Jemenu se bojuje od roku 2014, kdy šíité obývající sever země obsadili metropoli Saná a postupovali dále na jih.
- Boje si vyžádaly životy více než 6200 lidí, z nichž polovina byli civilisté.
- Z domovů kvůli konfliktu odešlo 2,4 milionu obyvatel země.
Většina infrastruktury, včetně škol a nemocnic, byla zničena válečným konfliktem mezi vládou, kterou podporuje arabská koalice v čele se Saúdskou Arábií, a šíitskými povstalci podporovanými Íránem.
Vládní jednotky mají nyní pod kontrolou zhruba 70 procent území na jihu a východě země, povstalci ovládají severozápad včetně metropole Saná. Konflikt si vyžádal už přes 10 tisíc obětí.
Horizont: Podvýživa dětí ve válčícím Jemenu (zdroj: ČT24)
Jak všechno začalo?
Konflikt má kořeny paradoxně v transformaci, která měla Jemen stabilizovat. Dlouholetý autoritářský prezident Alí Abduláh Sálil tak chtěl vyřešit vlnu protestů a v listopadu 2011 přenechal moc jeho dosavadnímu zástupci Hádímu.
Nový prezident čelil stále agresivnějším výpadům al-Káidy, separatistickým náladám na jihu, korupci i velké nezaměstnanosti lidí.
Chaosu využily šíitské kmeny Húsiů, které se spojily a ze severních provincií šířily vlnu povstání proti prezidentovi. Začali je podporovat i mnozí běžní Jemenci rozčarovaní vládou Hádího. V září 2014 Húsiové vstoupili do hlavního města, kde s pomocí zátaras připravovali půdu pro jeho plné převzetí.
Humanitární krize v Jemenu v číslech
Dostatek potravy nemá celkem 17 milionů lidí na území Jemenu. Celkem 3,3 milionu dětí a těhotných žen trpí podvýživou. Světový program pro výživu vyhlásil stav ohrožení v 7 z 22 jemenských provincií – tedy jediný stupeň od hladomoru.
Země je kriticky závislá na pomoci zvenčí – dováží přes 90 procent základních potravin. Vše navíc komplikuje námořní embargo vyhlášené koalicí pod vedením Saúdů nebo boje v blízkosti přístavního města Hudajdá.
Ceny základního zboží od začátku konfliktu vzrostly o třetinu až polovinu. Míra chudoby se podle Světové banky zdvojnásobila na 62 procent, přičemž zaměstnanci ve veřejném sektoru (zhruba třetina obyvatel) dostávají plat nepravidelně.
Přes 14 milionů lidí nemá přístup k pitné vodě: kvůli poškozeným čerpadlům, čističkám i omezenému dovozu pohonných hmot – klíčových pro zásobování. Mnozí lidé se proto musí spoléhat na nechráněné studně.