Nobelova cena míru je v rukou Evropské unie

Stockholm – Trojice lídrů EU převzala na radnici v norském Oslu letošní Nobelovu cenu za mír.  Ceremonii přihlížely dvě desítky evropských státníků, vedoucí představitelé ČR však mezi nimi nebyli. Ocenění získala EU jako celek, z rukou předsedy Nobelova výboru Jaglanda ho ale symbolicky převzali unijní prezident Herman Van Rompuy, předseda Evropské komise José Barroso a předseda Evropského parlamentu Martin Schulz.

Evropskou unii ocenil Nobelův výbor za šíření míru a demokracie v Evropě a za její dlouhodobou roli při sjednocování evropského kontinentu. S cenou je spojena finanční odměna ve výši 930 000 eur (asi 23,5 milionu korun), peníze unie věnuje na dobročinnost.

Thorbjörn Jagland zdůraznil, že unie se velkou měrou podílela na přeměně starého kontinentu ze „světadílu války na světadíl míru“ a že její vznik byl „krokem vpřed“. „V čase nejistoty tento den lidem v Evropě a na celém světě připomíná základní účel Evropské unie: teď i v budoucnu spojovat dohromady evropské národy,“ řekl Van Rompuy.

„Dnes držíme jeden z nejviditelnějších symbolů jednoty v rukou. Je to euro, měna Evropské unie,“ uvedl ve své řeči předseda Evropské komise Barroso.

Ceremonii byli přítomni mimo jiné francouzský prezident François Hollande, německá kancléřka Angela Merekelová či polský premiér Donald Tusk.

Předávání Nobelovy ceny míru
Zdroj: Heiko Junge/ČTK/AP

Milan Dufek, český velvyslanec v Norsku

„Ta cena oceňuje zvláště to, co se odehrálo po druhé světové válce, kdy došlo k usmíření na evropském kontinentě a podařilo se udržet mír. Je oceněno i to, jakou roli sehrála Evropská unie po pádu autoritativních režimů v jihoevropských zemích či po pádu železné opony po roce 1989. Někdy je uváděno, že tato cena mohla přijít dříve, protože nyní se Evropa zaobírá jinými, závažnějšími problémy. Je možné to brát jako určité posílení v tom, aby tyto problémy byly vyřešeny jednotně.“

Udělení letošní ceny míru ovšem vyvolalo rozporuplné reakce. Zatímco politici v Bruselu rozhodnutí přivítali s nadšením – „Jsme hluboce dojati a poctěni, že EU získala Nobelovu cenu za mír,“ uvedl předseda Evropského parlamentu Martin Schulz – jiné reakce tak pozitivní nebyly. 

Že Česko chybělo? To nestojí za řeč, tvrdí Klaus

Jedním z kritiků udělení ceny unii byl i český prezident Václav Klaus, který to označil za tragický omyl. „Já jsem skutečně myslel, že to je kachna, že to je žert nebo legrace. Nemohl jsem si ani ve snu představit, že by to někdo myslel vážně,“ řekl po vyhlášení ceny Klaus. „Dávat to instituci, navíc v tomto případě byrokratické, to je prázdné vyznamenání,“ uvedl také. 

Dnes k neúčasti vysokého českého představitele uvedl, že to nestojí ani za diskusi. „Kdyby to nerozehrála (média), tak by si toho v tom Oslu vůbec nikdo nevšiml. Nepovažuji to za významnou věc, která vůbec stojí za diskusi,“ řekl Klaus.

Pozvánku sice dostali jak prezident, tak premiér, oba se ale z akce omluvili. Nečas to zdůvodnil pracovním vytížením. Česko tak bude mít podle informací z diplomatických zdrojů na ceremonii zastoupení na úrovni velvyslance. Vedle České republiky se omluvili napříkald zástupci Lucemburska, Slovenska, Estonska a Malty. „Několik dalších zemí bude zastoupeno na nižší úrovni. Velká Británie bude zastoupena vicepremiérem. Rovněž nepřijede švédský premiér a kyperský prezident. Tyto země budou reprezentovat ministři pro unijní otázky,“ uvedl český velvyslanec v Norsku Milan Dufek.

Václav Klaus
Zdroj: ČT24/ISIFA

Podle europoslance za ODS Hynka Fajmona Evropská unie žádný přímý podíl na míru nemá. „Není žádný důvod, aby tam byli nastoupeni všichni ústavní činitelé. Stačí, když tam budou zástupci samotných institucí. (…) Myslím, že to není významné ocenění. Význam Nobelovy ceny míru je výrazně přeceňován,“ dodal Fajmon. Eruoposlanec za ČSSD Ivan Poc s ním ale nesouhlasí. „Je to pro Evropskou unii obrovská čest. Evropská unie jako ztělesnění myšlenky na sjednocení evropského kontinentu,“ zdůraznil.

Kritika přichází i z řad občanů unie

V předvečer dnešního udělování vyšly do ulic norského Osla asi dvě stovky lidí, a to navzdory mrazivým teplotám. Protestní pochod organizovaly čtyři desítky národních a mezinárodních organizací, které udělení Nobelovy ceny míru Evropské unii také kritizují. Protestujícím mimo jiné vadí, že členské státy vydávají obrovské částky na zbrojení. Taková instituce si podle nich cenu za mír nezaslouží.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Spojené státy sníží počet svých vojáků v Německu o pět tisíc

Spojené státy sníží počet svých vojáků v Německu o pět tisíc během příštích šesti až dvanácti měsíců. Napsala to v pátek agentura Reuters, podle níž to nařídil americký ministr obrany Pete Hegseth. Ve spojenecké zemi NATO nyní slouží kolem 35 tisíc amerických vojáků. O možném snížení jejich počtu v týdnu uvažoval americký prezident Donald Trump, který kvůli postoji k válce v Íránu kritizoval německého kancléře Friedricha Merze.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump oznámil zvýšení cel na auta dovážená z EU

Spojené státy zvýší cla na dovoz osobních a nákladních aut ze zemí Evropské unie na 25 procent, oznámil v pátek pozdě odpoledne SELČ na sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump s tím, že opatření začne platit příští týden. Sedmadvacítka podle něj neplní obchodní dohodu. Šéf Bílého domu dodal, že pokud budou auta vyráběna v továrnách na území USA, nebudou se na ně tarify vztahovat.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Babiš bude v Arménii o víkendu krátce jednat se Zelenským, píše iDnes

Premiér Andrej Babiš (ANO) bude v neděli v Arménii krátce osobně jednat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Babiš to řekl portálu iDnes.cz, téma jednání ale neupřesnil. Se Zelenským se osobně sejde poprvé po nástupu do čela nynější české vlády. Babiš i další představitelé stran aktuální vládní koalice se k Ukrajině i konkrétně o Zelenském vyjadřovali kriticky. Mluvili i o zrušení muniční iniciativy, která zajišťuje dodávky dělostřelecké munice pro zemi, která už se pátým rokem brání plnohodnotné ruské invazi.
před 4 hhodinami

Turecká policie použila proti účastníkům prvomájových protestů slzný plyn

V desítkách zemí celého světa se v pátek uskutečnily prvomájové demonstrace a pochody. Odboráři a aktivisté od Paříže přes Jakartu až po Soul na nich dle AP požadovali mimo jiné vyšší mzdy, lepší pracovní podmínky nebo mír. V Turecku policie použila slzný plyn proti prvomájovým shromážděním v Istanbulu. Tamní úřady již dříve zakázaly demonstrace v tento den na náměstí Taksim, kde se často shromáždění odborářů a levicových stran konají.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Majálesy, průvody i politické akce. Lidé v Česku slaví První máj

Lidé v Česku v pátek slaví Svátek práce. Prvomájovou oslavu tradičně využili k setkání s občany zástupci politických stran. V Praze se uskutečnil také anarchistický piknik a městem prošla protifašistická demonstrace. V ulicích metropole byli přítomni i její odpůrci. Na mnoha místech v zemi se konají také majálesy, jízdy historických vlaků nebo bicyklů a slavnosti s filmovými či divadelními představeními a aktivitami pro děti.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Izraelské údery na jihu Libanonu dle úřadů zabily šest lidí, další zranily

Dva izraelské útoky na vesnici na jihu Libanonu v pátek zabily šest lidí, včetně dítěte, oznámilo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda předtím navzdory příměří vyzvala k evakuaci vesnice, informuje agentura AFP. Při izraelských úderech na obec Habbúš dalších osm lidí, včetně dítěte, podle libanonského resortu zdravotnictví utrpělo zranění.
před 6 hhodinami

Ropa zlevňuje po zprávách o novém návrhu Íránu na jednání s USA

Ceny ropy se v pátek výrazně snižují po zprávách, že Írán zaslal Spojeným státům další návrh na jednání o ukončení války. Severomořská ropa Brent kolem 16:20 SELČ vykazovala pokles o více než tři procenta a pohybovala se v těsné blízkosti 107 dolarů (asi 2225 korun) za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) ve stejnou dobu ztrácela téměř pět procent a sestoupila pod sto dolarů za barel.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Rusko vyslalo v dubnu proti Ukrajině rekordní počet dronů, údery pokračují

Rusko v dubnu proti Ukrajině vyslalo téměř šest tisíc dronů s dlouhým doletem, což je nejvyšší počet za více než čtyři roky trvající plnohodnotnou ruskou invazi, píše AFP. Moskva zároveň v noci na pátek zaútočila na Oděskou oblast, která byla cílem dronových náletů i během předchozích nocí. Dle úřadů pět lidí v Oděse utrpělo zranění. Počtvrté během několika týdnů zaútočily ukrajinské drony na přístav Tuapse v jihoruském Krasnodarském kraji.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...