Bankéř Guillermo Lasso, který má velkou šanci stát se v květnu novým prezidentem Ekvádoru, chce po nástupu do nejvyššího úřadu ukončit politický azyl pro zakladatele serveru WikiLeaks Juliana Assange. Lasso to řekl agentuře Reuters. První kolo prezidentských voleb se v Ekvádoru koná tuto neděli. Assange se od roku 2012 ukrývá na ekvádorském velvyslanectví v Londýně.
Favorit ekvádorských voleb chce ukončit azyl zakladatele WikiLeaks Assange
obrázek
„Ekvádor nemá co utrácet za ochranu někoho, kdo zveřejnil důvěrné informace,“ prohlásil Lasso, který ve volbách kandiduje za koalici pravicových a středopravých stran Aliance pro změnu. Dodal, že Assange vyzve k opuštění ambasády v Londýně do 30 dnů po začátku své vlády.
Poslední průzkumy dávají jedenašedesátiletému ekonomovi Lassovi v prvním kole asi 21 procent hlasů, skončit by měl na druhém místě za kandidátem vládní strany Lenínem Morenem (63). Tomuto bývalému viceprezidentovi z let 2007 až 2013 by mělo v prvním kole dát hlas asi 32 procent z 12,8 milionu voličů.
Očekává se Lassova výhra v 2. kole
K vítězství v prvním kole voleb je v Ekvádoru potřeba 40 procent hlasů a
desetiprocentní rozdíl od druhého kandidáta, proto se bude zřejmě konat 2. dubna druhé kolo. V něm by se podle očekávání expertů měli spojit opoziční voliči ostatních kandidátů proti Morenovi, takže Lasso by měl vyhrát. Do úřadu nový prezident nastoupí 24. května.
Lassovou výhrou by v této jihoamerické zemi skončila desetiletá levicová vláda, v jejímž čele stojí od ledna 2007 prezident Rafael Correa. Ten už znovu kandidovat nemůže. V prosinci 2015 sice parlament schválil změnu ústavy, která ruší omezení pro znovuzvolení ve všech lidových hlasováních, včetně prezidentských voleb. Letos ale ještě tato změna neplatí.
Nyní třiapadesátiletý Correa se svého času těšil značné popularitě, mimo jiné díky štědrým sociálním programům. Dvoje předchozí volby vyhrál již v prvním kole. V posledních dvou letech ale čelil mnoha demonstracím z nejrůznějších vrstev, včetně odborářů či domorodého obyvatelstva. Kvůli klesajícím cenám ropy, která tvoří asi 40 procent exportních příjmů země, musel totiž sáhnout k úsporným opatřením a novým daním.