Španělský ústavní soud zrušil platnost rezoluce katalánského parlamentu z loňského října, na jejímž základě se mělo nejpozději letos v září konat referendum o nezávislosti Katalánska. Zároveň varoval představitele tohoto autonomního regionu, že uspořádáním referenda se vystaví trestnímu stíhání.
Katalánci chtějí hlasovat o nezávislosti i přes zákaz ústavního soudu
Mluvčí katalánské vlády uvedla, že kabinet svůj scénář ohledně referenda a odtržení Katalánska od Španělska dodrží. „Nic nezastaví naši jednoznačnou vůli uspořádat letos v Katalánsku referendum,“ uvedla. Plebiscit by se měl konat do poloviny září.
Ústavní soud vyhověl stížnosti španělské vlády, kterou přijal k posouzení loni v polovině prosince. Tehdy také ústavní soud platnost rezoluce katalánského parlamentu pozastavil. Vláda v Madridu snahy Katalánska o samostatnost dlouhodobě odmítá s tím, že podle ústavy nemá žádný region právo zorganizovat referendum o něčem, co by ovlivnilo všechny Španěly.
Ústavní soud také oznámil, že je zcela v rukou prokuratury, zda zahájí trestní stíhání předsedkyně katalánského parlamentu Carme Forcadellové a dalších čtyř členů vedení parlamentu kvůli tomu, že říjnové hlasování katalánských poslanců umožnili.
Trestnímu stíhání už čelí expremiér katalánské vlády Artur Mas a další dvě bývalé katalánské ministryně, s nimiž soud začal minulý týden.
Katalánsko
Hrozí jim několikaletý zákaz politické činnosti za to, že ignorovali dřívější zákaz španělského ústavního soudu o referendu a uspořádali v listopadu 2014 v Katalánsku nezávazné lidové hlasování. V něm se pro nezávislost vyslovilo asi 80 procent hlasujících, účast ale činila jen zhruba 40 procent.
Katalánsko získalo autonomii v rámci Španělského království na základě ústavy platné od roku 1979. Stejně jako dalších 16 regionů tak má svou vládu a svůj parlament. Podle průzkumů jsou Katalánci ohledně odtržení dlouhodobě rozděleni zhruba půl na půl.