Poslanci Evropského parlamentu schválili mechanismus, který umožní rychlejší a jednodušší znovuzavedení vízové povinnosti pro občany třetích zemí. Posílení této záchranné brzdy bylo podmínkou některých států pro souhlas se zrušením krátkodobých víz pro Ukrajince a Gruzince. O bezvízovém styku s Ukrajinou a Gruzií by europoslanci mohli rozhodnout na začátku příštího roku.
EP schválil rychlejší znovuzavádění víz pro občany třetích zemí
Takzvaný suspenzivní mechanismus usnadní znovuzavedení vízové povinnosti v případě, pokud by výrazně narostl počet migrantů z některé ze třetích zemí či počet neodůvodněných žádostí o azyl.
Evropská komise nebo i jednotlivé členské země by spuštění záchranné brzdy mohly iniciovat také tehdy, pokud by dotyčná třetí země nespolupracovala při navracení svých občanů do vlasti nebo pokud by byl v některé unijní zemi ohrožen v souvislosti s občany dané třetí země veřejný pořádek či vnitřní bezpečnost. Pozastavit bezvízový styk by EU mohla nejdřív na devět a pak na dalších 18 měsíců.
- Občanem třetí země je občan státu, který není členem EU a není zároveň občanem Islandu, Lichtenštejnska, Norska a Švýcarska.
- Zdroj: MVČR
Jednání o podobě mechanismu byla velmi tvrdá, přiblížil český europoslanec Petr Ježek (ANO). Kvůli jejich složitosti se zdrželo i plánované zrušení víz pro Ukrajinu a Gruzii. Obě země podle něj ale plní všechna kritéria a problém byl na straně EU.
Ukrajinci podle něj zrušení krátkodobých víz vnímají jako „morální vzpruhu, že Západ na ně nezapomíná“. „Pokud se Západ nebude věnovat Ukrajině, tak se jí o to více bude věnovat Rusko,“ dodal Ježek.
Zdechovský: Je to citlivé opatření
Jednání o bezvízovém styku původně EU vedla také s Kosovem a Tureckem, tyto dvě země se ale z různých důvodů nakonec na seznamu čekatelů na zrušení krátkodobých víz neocitly, upozornil europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).
Turecko ale pracuje na splnění požadavků Unie a mohlo by se stát, že ke zrušení krátkodobých víz dojde už v polovině příštího roku, ale může to trvat i dva roky, uvedl Zdechovský. Samotné spuštění záchranné brzdy, kterou poslanci schválili, by podle něj bylo nakonec velmi citlivým politickým rozhodnutím, jež by změnilo vztahy s danou třetí zemí.
Schengenský prostor a bezvízový styk
Během středeční rozpravy posílení mechanismu přivítali i další čeští europoslanci. K urychlenému zrušení krátkodobých víz v této souvislosti vyzvala například Michaela Šojdrová (KDU-ČSL).
Liberalizace bezvízového styku s Ukrajinou a Gruzií je mimořádně významná i z geopolitického hlediska, uvedl Jiří Pospíšil (za TOP09). Podle něj tak EU vyšle jasný signál a poskytne těmto dvěma zemím takzvaného Východního partnerství jasnou vizi do budoucna. Také poslanec Stanislav Polčák (STAN) chystané zavedení bezvízového styku se dvěma postsovětskými zeměmi podpořil. „Myslím si, že to těmto zemím dlužíme,“ uvedl.
Krátkodobá víza do tří měsíců
O liberalizaci vízového styku s Ukrajinou a Gruzií, kterou některé unijní státy včetně například Německa či Francie podmínily právě posílením a větší pružností již fungující záchranné brzdy, by Evropský parlament mohl hlasovat už na začátku příštího roku. Uvolnil by tím vízovou povinnost pro občany obou zemí pro cesty na unijní území do tří měsíců. Aby začalo opatření platit, musí ho ještě formálně potvrdit Rada EU.
Podle europoslance Ježka se ale vzhledem ke složitému procesu evropského schvalování s různými lhůtami dá čekat, že ke zrušení krátkodobých víz pro Ukrajince a Gruzínce nedojde dříve než v květnu.