Předáci etnicky rozděleného Kypru se dohodli na tom, že v lednu v Ženevě obnoví rozhovory o sjednocení ostrova. Uvedla to v prohlášení Organizace spojených národů (OSN). Rozhovory se před několika týdny dostaly do slepé uličky.
Kypr bude znovu jednat o sjednocení, předchozí rozhovory selhaly
Rozhovory nově plánované na 9. až 12. ledna 2017 ve Švýcarsku se zaměří na to, jak velké území by každá strana v zamýšlené federaci kontrolovala. Jednání se mají kromě delegací kyperských Řeků a kyperských Turků zúčastnit také představitelé Řecka, Turecka a Británie.
Na konci jednání by měl podle plánu OSN vzniknout federální stát dvou rovnoprávných entit. Výsledky rozhovorů mají v obou částech ostrova ještě projít referendem.
Protest proti nezávislosti severní části Kypru
Listopadové kolo rozhovorů pod záštitou OSN probíhalo ve Švýcarsku za účasti kyperského prezidenta Nikose Anastasiadise, který zastupoval řeckou většinu, a severokyperského vůdce Mustafy Akinciho, který reprezentuje menšinové Turky. Obě znepřátelené strany se ale nedokázaly shodnout v územních otázkách a rozhovory se ocitly ve slepé uličce.
Kypr je rozdělený už desítky let
V polovině šedesátých let Britové po nepokojích mezi Turky a Řeky vyznačili zelenou barvou na mapě řeckou a tureckou část Kypru. Na jejím základě vznikla nárazníková zóna OSN – takzvaná Zelená (Attilova) linie, která do současnosti prochází i hlavním městem Nikósií.
V červenci 1974 došlo k turecké invazi v reakci na pokus o převrat nacionalistických kyperských Řeků, kteří chtěli připojit ostrov k Řecku. Ankara tehdy vyslala do severní třetiny ostrova vojska a v roce 1983 byla jednostranně vyhlášena Severokyperská turecká republika, již ovšem uznává jen Turecko. Na jejím území je nyní asi 35 tisíc tureckých vojáků.
Mapa Kypru
Rozdělený Kypr je stále bolavým místem vztahů mezi Aténami a Ankarou. Hlavní překážkou jednání byl už od 70. let požadavek kyperských Turků na formální uznání jejich státu. Komplikaci představovala také snaha řecké části Kypru o vstup do Evropské unie a požadavek některých kyperských Řeků na pozemky a domy, o které na severu přišli při turecké invazi.
Jižní část ostrova je od roku 2004 členem EU a případné členství turecké části Kypru v EU vyvolává obavy evropských diplomatů, protože Ankara by mohla získat prostřednictvím turecké části Kypru vliv na rozhodování Bruselu.