Vulkanické pohoří Virunga ve východní Africe je výsostným královstvím goril horských. Geneticky je od člověka dělí pár procent, přesto je právě člověk jejich největším nepřítelem. Zabírá čím dál více jejich životního prostoru, neboť i jemu samotnému ho v důsledku klimatických změn ubývá.
Horské gorily přicházejí o životní prostor. Kvůli člověku a klimatické změně
Horské gorily v ohrožení (zdroj: ČT24)
V pohoří Virunga, na hranicích mezi Ugandou, Rwandou a Kongem, žije poslední populace goril horských na světě - téměř devět set primátů.
Jejich potravou jsou zelené rostliny bohaté na vodu a především bambusové stonky – za den jich dokážou spořádat až sto kilo. Šplhat za nimi ale musí čím dál výše, jelikož z jejich domova je vytlačují lidé, kteří na úrodné sopečné půdě zakládají nová pole nebo chovají dobytek.
Působení klimatických změn a sucha se odráží na úrodě a lidé pak zabírají místa, kde se vyskytují gorily.
Lidé chodí ke gorilám i pro vodu
O své už tak malé území přicházejí gorily i kvůli kácení stromů na výrobu dřevěného uhlí nebo těžbě nerostných surovin. Nedostatek deště a jeho opožděný příchod přinutil vesničany chodit pro vodu až k horským pramenům v gorilí rezervaci a někteří to využili k pytláctví.
„Museli vstoupit do jejich parku, aby měli přístup k čisté vodě. Mezitím mohli nalíčit i past a chytit si divokou zvěř k jídlu,“ potvrdil David Greer ze Světového fondu na ochranu přírody.
Horské gorily jsou kriticky ohroženým druhem, ovšem díky ochráncům přírody i správcům národních parků se v posledních letech jejich populace rozrostla.
Pomáhají jim v tom i příjmy z turismu, které ročně vynesou čtyři a půl milionu dolarů. Pozorovat gorily přímo v džungli je jedním z cenných cestovatelských úlovků – taková návštěva je omezena na hodinu a vyjde nejmíň na pět set dolarů.