Právě tady na jaře 2011 vše začalo. Lidové povstání ve zdejších kulisách přerostlo do celonárodní revolty a spustilo konflikt, který proměnil značnou část Sýrie v ruiny – včetně města Homs. Vzbouřenci zde dlouho odolávali, už dva roky ale třetí největší město v zemi ovládá armáda. Válečné šrámy se však hojí těžce.
V baště protivládních bouří vládne klid, rodáci se ale do Homsu nemají proč vracet
Prokletý Homs: Místo, kde rodáci už nemají co nalézt (zdroj: ČT24)
Kdysi prosperující Homs býval domovem víc než 600 tisíc lidí. Ani přes snahu vlády se tam ale původní obyvatelé vracet nechtějí. „V roce 2015 řekli, že kdo se chce vrátit a podívat se, co se stalo s jeho domovem, může. Jela jsem,“ vzpomíná bývalá obyvatelka Homsu jménem Rawuda.
„Byly to jen sutiny a drť. Ani jste nevěděli, po čem to šlapete,“ dodala. Teď už je zpátky v uprchlickém táboře v Libanonu. Mezi dalšími tisícovkami běženců kousek od syrských hranic není co závidět, tamní podmínky jsou prý stále lepší, než její čtvrť srovnaná se zemí.
Kdysi vládnoucí opozice v Homsu má jasno: vláda prý někdejší obyvatele záměrně zastrašuje, a mění tak demografické složení. Klíč je jednoduchý – někteří rodáci jsou vítanější než jiní a cení se hlavně loajalita. Vláda ale obvinění odmítá. „Ekonomika se vrací do normálu, dveře jsou otevřené pro každého,“ zmiňuje syrský ministr pro národní usmíření Alí Hajdar.
GALERIE
Válečné memento Homsu
Podle oficiálních statistik se už vrátilo 40 procent uprchlíků, opozice má ale takové údaje za přehnané. Kromě zničeného domova hrají svou roli prý i jiné důvody. Lidi se bojí zatčení, nebo nuceného náboru do armády, proti které kdysi bojovali. „První, co udělají, je, že ho vezmou do armády. Můj syn je mladý muž, ani manžel zpátky nemůže,“ říká Rabaa, další bývalá obyvatelka Homsu.
Domy, které bombardování přestály, navíc často obsadili cizí lidé. Opoziční čtvrti i v dalších městech buldozery srovnávají se zemí, a staví se sídliště pro Damašku věrné občany. Homs je ale jen střípkem z celé země. Válka z domovů vyhnala přes polovinu Syřanů, zhruba 11 milionů. Pět milionů skončilo jako uprchlíci v cizině – s návratem zatím většina z nich nepočítá.
- Válka v Sýrii trvá už pět let. Vyžádala si přes 300 tisíc mrtvých. Více než polovina z 20 milionů Syřanů musela opustit svoje domovy. Téměř polovinu země ovládá takzvaný Islámský stát. Část území má pod kontrolou prezident Bašár Asad, další ovládají různé milice a opoziční skupiny. Sever Sýrie, takzvaný syrský Kurdistán, drží pod kontrolou Kurdové. O Kurdech se říká, že jsou největším národem na světě, který nemá vlastní stát.